Perry Potter a Tajemná Komnata

Bonus 1 - Vyškrtlá verze prologu

(První část se odehrává naprosto stejně. Obsah je neupraven, má v sobě chyby a mé poznámky)

═══ ⋆★⋆ ═══

Přišlo jim to jako chvíle, co za okny doznělo burácení Siriusovi motorky, čas je ale vyváděl z omylu. Na čistém nebi pomalu vycházeli první hvězdy a celé okolí se ponořovalo do temného hábitu noci. V domě Potterových panovala klidná nálada, Lily zrovna usínajícímu chlapci broukala ukolébavku, když k jejím uším dolehlo Jamesovo zívnutí a tlumené zvuky televize.
„Co kdybys dneska vynechal Wonder Woman a šel spát?" Navrhla, když za sebou zavřela dveře dětského pokojíčku. „Klidně dneska budu vzhůru." Brýlatý muž se na ní chvilkově s úsměvem otočil a zavrtěl hlavou, než mu pohled sklouzl opětovně k obrazovce, kde zrovna začínala animovaná znělka ('In your satin tights, fighting for your rights!' That shit is catchy I can't get it outta my head, help.) .
„Běž se vyspat," Prsty jí přejel po kloubech, když ho objala přes opěrku gauče. „Pár nocí bez spánku mi nezabije." Opětovně se usmál, když se mu myšlenky zatoulaly na léta v Bradavicích, hlavně co se týkalo úplňků. Všichni Poberti se během téhle měsíční fáze moc nevyspali, ale ani jednomu z nich to nevadilo. Byli rádi, že Remus nemusel být sám a vytvořilo to zajímavé vzpomínky. Sice ne vždy pozitivní, ale to už byl život. (Tohle celé pravděpodobně odeber) „Pamatuješ si moje tréninky?"
„Jak bych mohla zapomenout." Odfrkla si s úsměvem. „Ještě jsem se nepřenesla přes to, jaks mi ve čtyři ráno tahal na běhání."
„Bylo to pro tvoje zdraví!" Nadhodil naoko ublížený tón hlasu, ale manželky odpovědi se nedočkal. Jejich poklidnou večerní atmosféru narušil dětský pláč, který přehlušoval i televizi. Což ale nebyl tak těžký výkon, když hrála na minimum. „Já tam jdu." Už se chtěl vyhoupnout na nohy, když ho Lily jemně zatlačila zpátky do sedačky za rameno (ty vole jak se tohle popisuje? just push that fucker down) .
„Ty odpočívej." I když by to on sám nikdy nepřipustil, byla na něm vidět únava. Kruhy pod očima a skoro vytracená jiskra radosti v očích, co tam tančila snad celá léta od doby, kdy se poznali, s kombinací bledého obličeje a minimem energie jí říkali dostatek. Nebyla na tom o moc lépe, ale říkala si, že se tohle vše musí každou chvíli přehnat a oni budou mít klid. A vůbec se nepletla. 

James potlačil zívnutí a chvilkově si sundal brýle, aby si mohl pořádně promnout oči. Když si je opětovně nasadil, zprvu si myslel, že ho klamal zrak. Za televizí, takovou hranatou kostkou, kterou můžete vidět na starých fotografiích svých rodinných příslušníků, bylo okno, ve kterém spatřil pohyb. Ze začátku doufal, že to byly jen pohyby na obrazovce, pohybující se klika dveří ho vyvedla z omylu a zježila všechny vlasy.
„Popadni Harryho a zmizte!" Křikl do prázdné chodby, vyskakujíc na nohy. Všechna únava z něj opadla, když se dveře rozletěly dokořán a on stanul tváří tvář s černokněžníkem v tmavém hábitu. I když mu kápě spadala do půle obličeje, bledá skoro až bílá kůže zářila i v tomhle šeru. Křivý úšklebek novopečeného otce děsil, přesto se rozhodl neuhnout.
(Prosím, překopej celej dialog, tenhle je strašnej, thnx, also co kdyby Lily prostě vytáhla brokovnici?)
„Pro vás dva tu sice nejsem, ale budete příjemný bonus." Tichý, výhružný hlas se Potterovi odrážel v uších. Pohled mu sklouzl na teroristovo tasenou hůlku. Na zbraň kterou on neměl
„Vážně si myslíš, že se nechám zastrašit Glumem?" Ušklíbl se, přesto nervózně přepadl. Mysl mu lítala všemi možnostmi, přesto všechny končily tím samým výsledkem v jeho neprospěch. 'No tak, Pottere, v Bradavicích si byl v různých průserech a dostal si se z nich, tohle není nijak odlišné!' namotivoval sám sebe a v tu chvíli, kdy mu myšlenky sklouzly ke škole, moc dobře věděl, co musí udělat. (Cursed ff na Jamese x Voldemorta (Voldemes? Jamort?) by byl docela zajímavý one shot na Valentýna, musím si to pamatovat, tyhle tradice by se měly dodržovat)
„Za tohle na toho tvého haranta použiju kudlu! (Origin Harryho jizvy??? Also proboha tohle zní hrozně překopej to)" Zapadlé oči částečně zakryté kápí se rozšířily překvapením, když mu došlo, že hlava rodiny se na něj v plné rychlosti rozběhla. To by možná chudák rozdýchal, jedno kouzlo a byl by pokoj, co ho ale zarazilo, bylo, že muž začal měnit podobu. „Hrom do Smolíčka!" Uniklo bez větších myšlenek čarodějovi, když ho vší silou smetl jelen řvoucí jak tur.
Při tvrdém dopadu na záda mu vypadla hůlka, co se zakutálela pod gauč. Uvězněn pod kopyty masivního, rozhněvaného jelena, neměl moc šancí a musel přiznat, že když ráno vylejzal z postele, rozhodně neočekával, že poslední věc, co uvidí na tomhle světě, bude spodek tohohle majestátního zvířete, jak se staví na zadní. Kopyta zasadila první ránu, sotva porušujíc kůži a z nejobávanějšího kriminálníka čarodějného světa se vydral přidušený křik, který utišilo několik dalších dopadů. (should I make it more graphic? I'm always slut for gore...) Tělo se ještě chvíli zmítalo, přesto hlava se podobala rozmašírované kaši.
„Proboha," Hlesla Lily, která opatrně vykoukla z dveří pokoje. Chtěla Jamesovi pomoc, jakmile Harryho řádně skryla pomocí pláště neviditelnosti, ale jak se ukázalo, vůbec jí nebylo potřeba. 

„Takže ještě jednou, pane," Začala drobná žena v růžové, co v rukou svírala notýsek na jehož deskách pobíhala tlustá, bílá kočka. „Vy tvrdíte, že po tom, co sem vtrhl Voldemort," Pohled jí sklouzl na krvavou kaši, co zrovna odklízelo několik zaměstnanců z ministerstva. „Sem vběhl jelen, nabral ho na paroží, udupal k smrti a vyskočil ven oknem?" James, neschopen se řádně soustředit, jelikož mu hlavou běhala jedna jediná myšlenka, a to ta, že Dolores, jak se představila, byla až moc podobná ropuše. Asi to dělali její velké oči.
„Přesně tak," Pokýval hlavou. Musel si stát za svojí lží. Byl neregistrovaný zvěromág a rozhodně nehodlal jít po tom všem do vězení.
„A vy, pane Blacku, to můžete potvrdit?" Koukla na černovlasého muže, který sotva s těží ovládal své emoce a neposkakoval nadšením na místě.
„Já jsem přišel, až když tím samým oknem proskakoval velký, černý pes, co to tělo označkoval. Strašně nevychované zvíře," Zakroutil hlavou. „přesto k zulíbání." Zářivě se usmál, dobrá nálada byla v tuhle chvíli nakažlivá a všem v místnosti bylo jasné, že dnešek vejde do historie. 

Po čarodějnickém světě začala kolovat historka o vražedném jelenovi, který ukončil během jednoho večera léta se táhnoucí válku. Stal se symbolem pro spravedlnost a spásou kouzelnického světa. (A taky mi kompletně podělal plány do budoucna, proto se tahle celá část vyškrtla a nahradila jí dětská pojistka, která do děje zapadá lépe než vraždící jelen.... )