The Unexpected Paths Of Love

Část 22.: Nikdy neříkej nikdy

Letmým pohledem jsem zkontrolovala délku hovoru. Volala jsem si se Sophií už přes dvě hodiny.

"On to vážně udělal?" ozval se Sophiin hlas ze sluchátek.

Zarazila jsem se.

"Ty jsi o tom věděla?!" vydechla jsem nevěřícně.

Na druhém konci bylo ticho.

"Ty jsi o tom veděla! Věděla jsi že se se mnou chce rozejít, ale nic jsi mi neřekla!" zaječela jsem a pár dalších slz mi sklouzlo po tváři.

"Emmo, já..." začala Sophie , ake já ji přerušila.

"Jdi do háje, Sophie. Užij si prázdniny." vyštěkla jsem a položila to.

Nemůžu uvěřit že o tom věděla.

*

Dva měsíce uběhly jsko voda. Koncem července jsem jela na pár dnů k Sophii, pak zase ona ke mně. Během těch pár dnů mi všechno povyprávěla. O tom, jak Mason o rozchodu uvažoval už nějakou chvilku před prázdninama ale Sophie nevěřila, že to udělá.

Pořád jsem dumala nad důvodem rozchodu. Pravdou je, že jsem ten důvod věděla vždycky, jen jsem si ho nechtěla připustit. Mason miluje, a vždycky miloval, jedině Sophii. A tomu tak bylo vždycky.

*

Bylo podvečer, když jsem dorazila zpátky před náš byt v LA. Sophie ještě nebyla doma, pár hodin zpátky mi volala, že dorazí až za tři dny. S povzdechem jsem vytáhla klíče z kapsy a marně se snažila dotáhnout svůj kufr a tašky po schodech nahoru.

"Pomůžu ti," ozval se hlas za mnou a už jsem byla o pár těch tašek lehčí.

Zmateně jsem se otočila a uviděla Masona, jak si přehazuje moje tašky přes rameno.

"Ne, děkuju!" vyštěkla jsem a tašky mu vyrvala z ruky.

"No tak, vážně budeš taková? Jen ti chci pomoct," zamračil se.

 "Zrovna od tebe pomoc nepotřebuju," odsekla jsem a vydrápala se pár schodů výš

"Em, počkej! Nechci aby z nás byli nepřátelé. Nemůžeme být prostě přátelé, jako dřív?" omluvně se na mě usmál.

Vhodila jsem poslední  tašky do bytu a otočila se k němu čelem.

"My jsme nikdy předtím přátelé nebyli," odvětila jsem a zavřela mu dveře před nosem.

Opřela jsem se zády o dveře a snažila se zklidnit svůj dech. Nebyla jsem si jistá, jestli jsem teď zprudka oddechovala kvůli výšlapu do schodů s tím pekelným nákladem, nebo kvůli jeho přítomnosti.

No tak, seber se!, pokárala jsem sama sebe a z posledních sil vytáhla zavazadla do mého pokoje. Sophie dorazí za tři dny i s Miem, takže do té doby mám byt kompletně pro sebe.

Tak fajn, zamnula jsem spokojeně rukama. Co budu dělat jako první? Rozhodla jsem se pro 'movie night'. Odcupitala jsem do kuchyně udělat si popcorn a rozhodla se vzít si i chipsy, víte co, když dostanu hlad. Udělala jsem si trojitou várku popcornu, zhasla všechna světla a spustila třetí díl Harryho Pottera. Říkejte si co chcete, trojka je prostě nejlepší díl. Nacpala jsem si plnou hrst popcornu do pusy jen co začala úvodní znělka a nechala se unést do světa kouzel

Probudila jsem se až ráno díky otravným slunečním paprskům dopadajících na moji tvář. Zkopla jsem ze sebe deku a ospale se protáhla. Hodiny nad televizí ukazovaly 10:25. Deku jsem si dala kolem ramen a odšourala se do kuchyně se najíst. Po snídani jsem si na chvilku vlezla do sprchy, umyla si hlavu a vyčistila si zuby. Vyrušilo mě až otravné bušení na dveře.

Když jsem je otevřela, vyskočila na mě zpoza nich Naty v celé své kráse.

"Aloha!" vykřikla a sama se pozvala dovnitř. Naty má nějakej divnej zvyk vždycky zdravit v jiném jazyku, ať už je to němčina, dánština či jakejkoliv jinej jazyk co mi je naprosto cizí.

"Taky ahoj," zamrmlala jsem a zaklapla dveře.

"Chyběla jsi mi!" objala mě a posadila se na pohovku.

"Tákže, co všechno se stalo přes prázdniny a co všechno jsem zmeškala?" přisedla jsem si k ní.

Naty zazářily oči. Jestli byla jedna věc na světě co milovala, byly to drby.

"No, když shrnu rozchody o kterých vím, tak mezi ně patříš ty a Mason, Andrew a Avery a Sophie a Mark." začala počítat na prstech.

"Hé? Avery se rozešla s Andrewem? A to jim to tak pěkně klapalo..." zamručela jsem.

Naty přikývla. "Chodili spolu nějakej ten měsíc, to je pravda. 4 nebo snad i 5?" zamyslela se.

"Každopádně, o Sophii a Markovi samozřejmně vím, dali se dohromady po jejím rozchodu s Masonem a jeho rozchodem s Vickey. Nikdy jsem si nemyslela že by mohli přežít prázdniny." konstatovala jsem. "Nějaké nové páry na obzoru?"

Naty se zachmuřila. "Zatím ne... Ale pokud chceš vědět můj názor, ty a Mason se spolu dáte zase dohromady, a tejně tak Sophie a David." vítězoslavně se usmála.

Šťouchla jsem ji loktem do žeber. "Ani ve snu! S ním se dohromady už nikdy nedám!"

"Nikdy neříkej nikdy!"

Tak, tady máte takovou delší, jako menší omluvu za moji neaktivitu za poslední kolik... 3 měsíce? Zatím se mi daří dodržovat jednu část denně, ale na druhou stranu, je teprve druhý den! :D

Snad se vám část alespoň trošku líbila :)

*Sairento