The Unexpected Paths Of Love

15. část - To bude propadák

Vyučování skončilo a já tu teď stála před školní budovou, opírající se o zábradlí a vyhřívající se na sluníčku. Před chvílí jsem dolepila všechny plakáty co mi byly přiděleny a tak moje část příprav byla ukončena. Povzdechla jsem si a hodila si tašku přes jedno rameno. Pomalu jsem kráčela domů a přemýšela, co si vezmu na sebe. Nechci si vzít žádný šaty nebo něco takovýho, tak asi zůstanu u legín a tílek... Snad se to povede...

Dorazila jsem k našemu baráku a vklouzla do bytu. U dveří mě přivítal Mio a začal se mi otírat o nohy. "Copak, Miásku? Máš hlad?", zeptala jsem se ho a podrbala ho za ušima. Spokojeně zapředl a když jsem zamířila do kuchyně, začal žalostně mňoukat. "No ták. Vydrž chvilku!", zasmála jsem se na nandala mu maso do misky. Hned se na něj vrhl a já se pousmála. Vyšla jsem po shodech nahoru a zavřela za sebou dveře mého pokoje. Ze skříně jsem vylovila černý legíny s lesklýma nanápadnýma puntíkama a bílé tílko s krajkou z New Yorkeru. Převlékla jsem se a šla se trošku upravit do koupelny. Poupravila jsem si svůj účes a make-up a ještě jsem se prohlédla. Když jsem byla spokojená se svým vzhledem sešla jsem dolů do kuchyně a začala připravovat jednoduchou svačinu. Sophie byla určitě zase venku s Davidem a pokud ji nevezme na jídlo, bude mít hlad. Udělala jsem míchané vajíčka se šunkou a zrovna když jsem nandávala jídlo na talíř, přední dveře se otevřely a do kuchyně přišla Sophie. "Áh! Mám takový hlad! Mňam, toto voní!", zavískla nadšeně a sedla si ke stolu. Položila jsem její talíř před ní a hladově se do vajíček vrhla. "Tak co? Byla jsi s Davidem?", zeptala jsem se mezitím se jsem si dávala další sousto do pusy. "Uh-huh...", zahuhlala Sophie s plnou pusou. "Budete spolu dneska na díze tančit?", pokračovala jsem s vyptáváním. Sophie nadšeně přikývla a polkla svoje sousto. "Děsně se na to těším! Chodíme spolu skoro 2 měsíce a úžasně nám to vychází!", rozpovídala se Sophie a já to pouštěla jedním uchem dovnitř a druhým ven. No nic, já ji nechám, jen ať se vypovídá, pomyslela jsem si a dojedla svoji porci. Posbírala jsem talíře ještě mezitím co pořád žvatlala a umyla jsem nádobí. Sophie už si asi všimla že ji moc neposlouchám protože se rozhodla vzít si Mia do klína a teď s ním seděla na pohovce a koukala na telku. Nechala jsem ji v obýváku samotnou a šla do svého pokoje. Zapla jsem si komp, otevřela si FB a YouTube, pustila si Hello Kitty od Avril a projížděla všechny upozornění. Nechala jsem hrát svůj playlist a vytáhla si z kapsy mobil.

Asi po 2 hodinách hraní na mobilu jsem ho konečně odložila. Bylo skoro 19:00 a díza začíná v 20:30. Navíc tam musím být dřív abychom dodělali všechny přípravy. Popadla jsem svoji tašku přes rameno a naházela si do ní mobil a další maličkosti. Sešla jsem do obýváku a našla Sophii jak znuděně leží na pohovce a nepřítomně sleduje televizi. "Měli bychom pomalu vyrazit, musíme ještě dodělat přípravy.", zavolala jsem na ni z předsíně když jsem si obouvala boty. Slyšela jsem jak se Sophie zvedá z pohovky a už se blíží ke mě. Usmála se na mě, vzala si bundu a obula se. Vzala jsem si svoji džínovou bundu a vyrazily jsme. Když jsme došli ke skladu, už tam všichni byli a něco řešili. Nevypadali moc nadšeně a tak jsme radši přidaly do kroku. "Co se děje?", zeptala jsem se když jsme se k nim přiblížily natolik, aby mě slyšeli. Naty se překvapeně otočila a jakmile mě spatřila, smutně se usmála. "Ahoj, Em. Máme takovej problém..." Zarazila jsem se. "O jde?", zeptala jsem se starostlivě. "Měli jsme dohodnuto se školní kuchyní že nám poskytnou pití a jídlo na dízu, ale nic nepřišlo...", ujala se slova Vicky. "Cože?!", vyjekla jsem nevěřícně. "A... Jackova mladší ségra si půjčila jeho flashku a celý playlist vymazala...", dodala smutně Avery. Chytla jsem se zoufale za hlavu. Do háje! Já věděla že to bude totální propadák!, nadávala jsem na všechno v duchu. Zhluboka jsem se nadechla. "Uff... Tak co teď?", zeptala jsem se zkroušeně. Všichni si vyměnili ustarané pohledy. "No, s občerstvením už asi nic nenaděláme a Jack se snaží spíchnout tu hudbu teď na poslední chvíli... Ach jo, tohle bude děs!", povzdechla si Vicky.

Vytáhla jsem mobil z kapsy a zkontrolovala čas. 20:14. "Hej lidi!", zavolala jsem na ostatní co byli uvnitř divadla. "Musíme si pospíšit, už je skoro čas!" Povzdechla jsem si a promnula si kořen nosu. Odkráčela jsem směrem zpátky k hlavní cestě vedoucí ke škole a posadila se na lavičku vedle keře růží. Zanedlouho někdo přišel a sedl si vedle mě. Vzhlédla jsem a uviděla Vicky, opírající se o opěrátko lavičky a s rukama za hlavou. "To se to ale posralo, co?", zamumlala sklamaně. Mlčky jsem přikývla a zadívala se na zapadající slunce na obloze. Z divadla se začala ozívat tlumená hudba a Vicky vstala. "Vypadá to, že už začínají. Tak pojď.", s úsměvem mi podala ruku a rozešly jsme se zpátky k divadlu.

Ták jó! ;) Máte tu další část, možná ještě dneska začnu pracovat na další :) Chci vám to trochu vynahradit za to, jak jsem už dost dlouho žádnou nenapsala, tak mi to snad odpustíte ;) :) Byla bych moc ráda za každý vote nebo koment! :) xoxo *Sairento