11. část - Pomluvy

85 6 0
                                    

Skončila 4. hodina a byl čas na oběd. Všichni jsme se vyřítili ze třídy, odhodili si tašky do šatny a pelášili do jídelny. na výběr byly špagety bolognese, svíčková nebo fazole se smetanou. Poprosila jsem kuchařku o špagety a šla si sednout k ostatním k našemu stolu. Naty si zrovna něco šuškala s Avery a Sarah a když jsem si přisedla, ztichly. Zamračila jsem se. Vražedně jsem se podívala na Naty. "Že ty jsi jim něco nakukávala o mě a Masonovi?", pokárala jsem ji. "Ale né, vůbec né...", zachichotala se. Zavrtěla jsem nevěřícně hlavou a začala si namotávat těstoviny na vidličku. Z vedlejšího stolu se k nám nahnul Mason. "Slyšel jsem svoje jméno?", zeptal se. Naty na mě hodila vítězoslavný pohled a obrátila se s úsměvem k Masonovi. "Ne, určitě ne. To se ti jen zdálo.", odpověděla přehnaně sladkým tónem a byl v něm cítit sarkasmus. Mason zavrtěl hlavou a vzdal to. Vrátil se zpět ke klukům a připojil se k jejich konverzaci o nějaké blbé hře. Vedle mě si najednou někdo sedl. Otočila jsem se a spatřila Rose. Protočila jsem panenky a pokračovala v jídle. Nikdy jsem ji neměla ráda. Je to taková namyšlená fiflena, ale stejně ji holky berou mezi sebe. Nikdy jsem nepochopila proč.

Asi po půl hodině jsem se už procházela po chodbách školy. Měli jsme volnou hodinu a já nedokázala sedět v té hlučné třídě. Šla jsem do zadní části školy, ke skříňkám. Když už jsem se k nim blížila. Uslyšela jsem hlasy. Schovala jsem se za roh a opatrně vykoukla. Seděla tam Rose se Sashou. Sasha byla holka z druhé třídy byla celkem v pohodě. Opět jsem se schovala a snažila se zachytit, o čem si to povídají. "A Naty... Omg, ta je tak děsná! Je hrozně náladová a trhlá. Se divím že ji ještě neposlali do ústavu! To samý platí i pro Sarah a Avery. Já vážně nechápu, čemu se to pořád tak řechtaj. Jsou trapný až to bolí.", zasmála se Rose. Kráva jedna. Víc jsem slyšet nepotřebovala. Potichu jsem se odplížila zpátky do třídy. Zamířila jsem k holkám a všechno jim řekla. "Tss... Čubka jedna hnusná...", zasyčela Naty. Pokrčela jsem rameny. "Já bych ji teď nechala být. Když za ní poběžíme přímo teď, k ničemu to nebude.", mávla jsem na tím rukou. Holky přikývly a do třídy vešel učitel. Měli jsme děják, a s naším učitelem Kašparem to opravdu je neuvěřitelná sranda. Nezažili jsme snad ani jednu hodinu, kdy jsme se nenasmáli.

Konečně skončila poslední vyučovací hodina a my vyrazily domů. Byla jsem s Naty domluvená, že dneska přespí u mě, a tak jsme společně zamířily rovnou ke mě domů...

Out of time :D Tak pro dnešek to tu ukončíme ;) Luv ya! ;*

The Unexpected Paths Of LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat