The Unexpected Paths Of Love

2. část - Diskotéka

Z pohledu Sophie:
Vystoupila jsem z auta a Vicky byla těsně za mnou. "Myslíš, že tu bude?", zeptala jsem se nervózně. Vicky mi stiskla ruku. "Určitě. Neboj.", uklidňovala mě. Vstoupily jsme na taneční parket a rovnou zamířili k židlím. Nervózně jsem vrhala pohledy na dveře. Konečně jsem zahlédla Sarah, Avery a Rose. Moc jim to slušelo. Sarah na sobě měla šaty které měli bílé top a sukni z černo-tyrkysové krajky s motivem růží, Avery měla jednoduché šaty s černým top, růžový spodek z lehké rozevláté látky a přes ramena si hodila dřínovou bundu bez rukávů a Rose si vzala elegantní šaty bez ramínek, jejihž top byl bílý a spodek růžový s motivem světle modrých růží. Pořádně jsme se přivítaly a já se pořádně rozhlédla. "Kde je Nat?", zeptala jsem se. Rose se zmateně rozhlédla. "Byla přímo za náma...", odpověděla zmateně. Najednou přišla. Vypadala naprosto božsky. Měla na sobě jednoduchý bílý krajkový volný top doladěný s jednoduchou světle tyrkysovou sukní. Vypadala jako úplně jiný člověk, když jsou všichni zvyklí na její volný mikiny a svetry, tepláky nebo turecký kalhoty. A teď tu stála, tak elegantně oblečená. "Jdeme tancovat?", usmála se na nás. Ještě v šoku, jsme odešly na parket.
Tancovaly jsme asi hodinu, a pak začal ploužák. Zklamaně jsme si všichni šly sednout. Teda, skoro všichni, Vicky odešla s Masonem tancovat. Sklopila jsem hlavu a koukala na svoje nohy. U mých lodiček se objevili pánské tenisky. Vzhlédla jsem. Přede mnou stál David, kluk, do kterého jsem se už dávno zabouchla. A teď tu stál přede mnou a podával mi ruku. Přijala jsem ji a odešla s ním na parket. Začali jsme tancovat a bylo to úžasné. Když písnička skončila, vytáhl z kapsy malou krabičku. "Otoč se", poručil mi a já se otočila. Najednou mi kolem krku připnul řetízek. Šokovaně jsem se podívala na svůj hrudník a vzala do ruky přívěšek. Bylo to malé srdce poseté malými Swarovski křišťálama. Ohromeně jsem zalapala po dechu. Otočila jsem se čelem k Davidovi a podívala se mu do očí. Usmál se na mě, lehce mě políbil a odešel z parketu. Naplněná štěstím, jsem se šla posadit. Držela jsem v dlani srdce které se mi houpalo na krku a nepřítomě se usmívala. "Haló, Země volá Sophii!", zamávala mi Vicky rukou před obličejem a zakřičela do ucha. Trhla jsem sebou a nechápavě se na ni podívala. "Ták, a kdo mi nevěřil, že se dneska něco stane?", spiklenecky na mě mrkla a posadila se vedle mě. "Tak ukaž, copak ti to dal?", usmála se a natáhla ruku k mému přívěšku. Prohlédla si srdce ze všech stran a pochvalně zamručela. "Ehh... Kéž by dal Mason i mě něco takového... Máš vážně štěstí že máš Davida, to ti říkám, holka.", povzdechla si Vicky a opřela se o opěradlo židle. Tázavě jsem se na ni podívala. Tušila jsem, že má něco v plánu. A není to zrovna plán s kladnou myšlenkou... "Co na mě tak koukáš?", zamračila se Vicky. Všimla si mého tázavého výrazu a opět si povzdechla. Zavřela oči a zaklonila hlavu. Zluboka se nadechla. "No jo... Máš mě celou přečtenou...", vydechla Vicky a opět se narovnala. "Chci se s Masonem rozejít.", pověděla mi do očí se smutným úsměvem.

Ták jo, další část za mnou :D Fakt dejte vědět jak se vám líbí či nelíbí, no prostě váš názor, víte co myslím :D 

*Sairento