The Unexpected Paths Of Love

17. část - Diskuze

Popadla jsem v šatně svoji bundu a utekla ven z divadla. Utíkala jsem co mi nohy stačily a zabouchla jsem za sebou dveře mého bytu. Mio překvapeně nadskočil a se zájmem se na mě koukal svýma velkýma žlutýma očima. Odhodila jsem si bundu a boty v předsíni a schoulila se do klubíčka na pohovce. Nedbale jsem si otřela slzy a přitulila se k Miovi, který za mnou přilezl. Z očí mi vytryskly další slzy když jsem si vybavila Andrewův překvapený výraz, který se ihned změnil na zkroušený. "Proč já?", zašeptala jsem. Andrewa mám ráda, je to můj kámoš. Pokud se se mnou už nebude bavit... Zanadávala jsem sama na sebe. Samozřejmě že to už nebude jako dřív... Kéž by se jen tak dal vrátit čas, ani bych na tu diskotéku nešla... Povzdechla jsem si a posadila se. Otřela jsem si oči hřbetem ruky a přitáhla si kolena k sobě. Natáhla jsem se po ovladači a zapla telku. Rukama jsem si objala kolena a soustředila se na nejnovější díl Game of Thrones. Zrovna dávali 6. díl 4. série, ten, co jsem ještě neviděla. Podle toho co jsem slyšela, by tu už měla umřít ta šílená teta Lysa. Nepřítomně jsem hladila Mia po jeho černé srsti a s napětím jsem hltala každé slovo co vyšlo z Tyrionovi pusy.

Uslyšela jsem jak se otevřeli hlavní dveře a kroky. Jakmile jsem si uvědomila, že osob je víc, udiveně jsem se otočila a spatřila Sophii, Naty, Avery, Nicka, Sarah, Jacka, Kristy a Davida jak postupně vstupují do bytu. Překvapeně jsem vstala z pohovky s Miem v náručí a udělala krok směrem k nim. "Co tu všichni děláte?", hlesla jsem a přitiskla si Mia k hrudníku ještě víc. Naty se na mě povzbudivě usmála. "Jdeme to probrat." Pokynula mi abych si sedla zpátky na pohovku. Ona, Sophie a Avery si sedly ke mě, všichni ostatní se usadili na koberci kolem.

"Tákže... Abychom si to trochu vyjasnili, ty Andrewa ráda nemáš, že ne?", začala konverzaci Naty.

Zavrtěla jsem hlavou. "Je to kámoš...", špitla jsem a usadila si Mia do klína.

"Andrew nebyl zrovna nadšenej když jsi ho odmítla, to víš, že?", ujišťoval se Nick. Mlčky jsem přikývla. Všichni si vyměnili nervózní pohledy a na místnost ulehlo trapné ticho.

"Já nechci abych se s ním přestala bavit...", přerušila jsem to ticho po chvíli. "Vím že kluci nesnáší frázi 'Můžeme zůstat kamarádi', ale já prostě nechci aby se cokoliv změnilo, chci aby to bylo jako při staru!", vyhrkla jsem a slzy se mi opět začaly kutálet po tvářích.

Vstala jsem z pohovky a s Miem v náručí vyběhla schody nahoru. Zabouchla jsem za sebou dveře svého pokoje a zamkla. Slyšela jsem zezdola hlasy jak na mě volají, ale já je ignorovala. Vzala jsem do ruky sluchátka a mp3 a pustila si hlasitost na maximum. Vysvlékla jsem se a natáhla na sebe jen tričko a zalezla i s Miem a sluchátkama do postele. Nasadila jsem si sluchátka a vnímala texty písní. Po chvíli přemýšlení jsem usnula...

Sluneční paprsky dopadající na moji postel mě konečně probudily. Vydala jsem ze sebe jedno dlouhé zívnutí a lenivě se protáhla. Ode dveří se ozvalo slabé škrábání. Rozespale jsem pootevřela oči a uviděla Mia, sedícího u mých dveří, prosebným pohledem zírajícího na mě. Seskočila jsem z postele a pootevřela mu dveře. Věnoval mi vděčný pohled a vyklouzl ven. Dveře jsem opět zabouchla a prohlábla si vlasy. Natáhla jsem na sebe tepláky, přes ramena si přehodila mikinu a zapla kompa. Zapla jsem si Facebook a nevěřícně hleděla na obrazovku. 9 upozornění a 47 zpráv?! A to jsem tu byla naposledy včera odpoledne! Zkontrolovala jsem od koho to všechno je. Naty, Avery, Jack, i Andrew a dokonce i od Masona. Ani jsem si je nečetla a rychle jsem komp zaklapla. Vyšla jsem ze svého pokoje a v kuchyni dole si začala dělat toasty. Spěšně jsem je natřela vrstvou Nutelly a odběhla zpátky do svého pokoje. Zamkla jsem dveře a posadila se k počítači. Zhluboka jsem se nadechla a začala si číst všechny ty zprávy mezitím co jsem ukusovala svoji snídani. Všechny zprávy byly typu: Promiň za včerejšek; Moc mě to mrzí; Jsi v pohodě? Všechny jsem je spěšně prolistovala a pro dnešek komp zaklapla.

Bylo pozdější odpoledne když na mě Sophie zaťukala. "Hm? Co chceš?", houkla jsem a ani nevzhlédla od mobilu. "Mám novinky, Em! Pro takovou drbnu jako ty to jsou moc šťavnatý novinky. Můžu dál?", zeptala se a já zamručela na znamení souhlasu. Dveře se otevřely a Sophie se posadila vedle mě. Chvíli mě zkoumala pohledem a najednou mě začala prstem šťouchat do tváře. "Ňáá, nech toho!", ohnala jsem se po ní. "Tak se na mě alespoň podívej.", vyplázla na mě jazyk a já zvedla hlavu abych jí viděla do tváře. Vítězoslavně se usmála. "Právě mi volala Vicky a oznámila mi, že začala chodit s Trentnem!", zubila se Sophie od ucha k uchu. Šokovaně jsem zamrkala. "S tím Markem Trentnem?!", vyjekla jsem.

Mark Trenton. Chodí o ročník výš a pravděpodobně to je asi nejhezčí kluk na škole. A Vicky s ním chodí?!

Jéé *-* Tuhle část mám rozepsanou už dlouho a konečně jsem ji dopsala *-* Omlouvám se že jsem vůbec nepsala, prostě jsem přemýšlela jak to udělám... A už jsem se asi rozhodla :) Jelikož psát takhle každý den je únavný a hodně často nudný (takže si toho musím dost přimýšlet, což se mi zrovna nechce, přece jen jsem to chtěla udělat podle toho, jak to bylo v realitě, ne? ;) ) , takže to trošku urychlíme :) Plánuju udělat delší části a v každé se věnovat jedné kapitolce našeho příběhu :) Snad se vám můj plán bude líbit a snad se vám líbí i můj nynější styl :) Nezapoměňte Votes&Coments a xoxo vaše *Sairento *-*