5. část - Telefonát

86 6 0
                                    

Z pohledu Emmy:

Zazvonil zvonek a do třídy přišla učitelka. Zrovna jsme měli dvouhodinovku fyziky. Otráveně jsem zasténala a z tašky si vytáhla sešit a penál. Hodina se táhla neskutečně dlouho. Už jsem si myslela, že tam umřu, když konečně známá melodie oznámila přestávku. Protáhla jsem se a mlčky sledovala holky, jak se zase něčemu tlemí na celou třídu. 5 minut bohužel uběhlo jako nic a začala i druhá hodina. Poté jsme měli angličtinu a nakonec dvouhodinovku výtvarky. Celý den se děsně táhl a já nadšeně vyskočila když zvonek ohlásil konec poslední hodiny. Zbalila jsem si věci, hodila si tašku přes rameno a spěšně vrazila učitelce můj výkres do ruky. Seběhla jsem shody dolů a před školou se zastavila. Opřela jsem se o zábradlí a čekala, jako vždy. Zanedlouho ze školy vyšli holky a za nima v patách kluci. Usmála jsem se a zahákla se za Natálii. "Ták co? Nejdete dneska ven?", ozval se za náma Andrew a všichni jsme se začali dohadovat, kam bychom mohli jít. "Co třeba do kjna na nějakou komedii?", navrhla s úsměvem Avery a všichni jsme souhlasili. Domluvili jsme si čas na půl 5 a každý se vydal svým směrem. Já šla kousek s Avery a Nickem a za dvouma blokama jsme se rozloučili. Spěchala jsem k našim domovním dveřím a odemkla si. Tašku a bundu jsem odhodila na skřínku a boty skopla do dolní poličky botníku. Vešla jsem so pokoje a ze skříně jsem vytáhla bílé legíny s černýma křížema a přes bílé tílko jsem si navlékla černé volné top, které by mi normálně odhalovalo bříško, s bílým nápisem Je T'aime ღ . Jakmile jsem byla oblečená, seběhla jsem zpátky dolů do kuchyně a nandala Miovi maso a vyměnila mu vodu. Poté jsem chňapla tašku a šla si udělat úkoly. Dneska je pátek a alespoň na to pak nemusím celý víkend myslet. Zrovinka jsem počítala nějaký blbosti z fyziky když mi zazvonil mobil. Neznámé číslo. Kdo to asi může být?, pomylsela jsem si udiveně a se zvědavostí to zvedla. "Áhoj, Emmo!", ozval se z telefonu kluk. Hned jsem poznala kdo to je. Ale jak sakra zjistil moje číslo? "Ehh... Ahoj, Davide...", odpověděla jsem udiveně. "Sorry že ruším, ale je Sophie doma? Nezvedá mi telefon, asi ho má vybitej.", zeptal se David. Zrovna jsem dole uslyšela cinkat klíče. Zavřela jsem dveře od pokoje. "Promiň, zrovna teď není, asi je venku s Vicky. Dám jí vědět žes volal, čáues!", odpověděla jsem spěšně do telefonu. "P-počkej!", zakřičel ještě David ale já ho nenechala domluvit a típla to. Uložila jsem si jeho telefoní číslo a položila mobil na stůl. Tss, jasně, nejsem žádnej poslíček abych tu vyřizovala zprávy... Naštvaně jsem sešla dolů a uviděla Sophii jak si zrovna zouvá boty. "Máš vybitej mobil.", oznámila jsem jí s lhostejností a zašla si do kuchyně pro čokoládu. "Já vím, ve škole se mi vybil, a co má být?", nechápala Sophie. Otočila jsem se směrem k ní a posadila se na kuchyňskou linku. "No, chce tě David.", řekla jsem lhostejně a dál si vychutnávala čokošku. "Cože?! Fakt?! Sakra!", vyjekla Sophie a rychle sháněla nabíječku. "Shit! 5 změškaných hovorů!", vytřeštila zděšeně oči a rychle mu zavolala zpátky. Obrátila jsem oči v sloup, popadla Mia do náruče a zalezla do svýho pokoje. Usadila jsem se na dolní posteli a s Miem na klíně jsem se opřela o zeď. Nandala jsem jsem na uši sluchátka, zapla hudbu, vytáhla deník a tužku a začala jsem si zapisovat moje myšlenky.

Když jsem konečně dopsala, moje hodiny ukazovaly 4 hodiny. Vstala jsem a pustila Mia ven z mého pokoje. Jemu v patách jsem vyšla i já a zahlédla, jak Sophie lítá po obýváku sem a tam. "Co je?", zeptala jsem se udiveně a nadzvedla jedno obočí. "Uff... Za půl hodiny mám s Davidem rande a já vůbec nejsem připravená!!", šílela Sophie. Povzdechla jsem si a pomalu sešla zbývající shody. "No, já jdu s lidma ven. Večeři si kdyžtak udělej sama, budu asi venku do večera.", oznámila jsem a začala si nazouvat tenisky. "Počkej! Prosím Emmo, čekej na mě...", zavolala na mě Sophie a já si znova povzdychla. "Fajn, ale pohni.", odpověděla jsem a zůstala sedět. Za minutu už jsme byly obě připravené a mohly jsme jít. Každá jsme šly jinudy a já se za 10 minut půla sešla s Avery a Sarah u parku. Společně jsme došly ke kinu kde už byl zbytek party. Naty na nás mávala lístkama a my si pospíšily. "Ták co? Jdeme?", mrkla jsem na ně vesele a všichni přikývli. Vešli jsme dovnitř, nechali se shválit lístky a šli si koupit občerstvení. Došla jsem k pultu a nemohla uvěřit koho jsem tam uviděla.

Tákže další část :D Určitě dejte vědět jak se líbí, jsem vděčná za každý názor! ;) :) *Sairento

The Unexpected Paths Of LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat