Agent T. - Pod rouškou strachu //LS// ✓

3.

,,Kurva, já tě zabil," upustil jeho ruku a raději se puls pokusil chytit na jeho krku. Chlapec sebou cukl a popadl jej za ruku, ve které Louisovi bolestně křupno až sykl a zděšeně na chlapce pohlédl. Za nic na světě by si netypl, že by mohl mít takovou sílu.

Kudrnatý mu poprvé za celou dobu pohlédl do tváře a strnul.

,,To bolí," sykl Louis s potlačovanou bolestí a ucukl rukou. Kudrnatý jej okamžitě pustil a jen nehybně ležel a zíral mu do očí, ve kterých před chvílí mohl zahlédnout bolest.

,,Lou," zašeptal chlapec poraněně, přičemž to Louise vyvedlo z míry snad nejvíc ze všech věcí dnešního dne. Nevěděl, odkud by jeho jméno měl znát. A přitom za to mohla jen zrzavá doktorka.

,,Jsi v pořádku? Srazil jsem tě?" Kudrnatý zavrtěl hlavou, ale jinak se víc nehýbal, pouze se topil v Louisových očích.
,,Co tady děláš? V noci? A navíc máš být v nemocnici, hledali jsme vás. Kde je zbytek?" Louis se v přítomnosti kudrnatého o svůj život nebál, i když by nejspíš měl. Choval se přece zvláštně a před chvílí mu málem rozdrtil ruku. Místo toho se nad ním ale sklonil a z tváře mu odstranil pramen vlasů.

,,Ubližují mi Lou," promlouval kudrnatý a vystrašeně se ohlédl, když se z černočerné tmy v okolí ozvaly zvuky přírody. Louis by šelest za normálních okolností přirovnal k myši nebo podobné havěti, díky strachu, který však čišel z chlapce, slyšel spíše kroky a hlasy.

,,Cože? Co se děje," hladil ho po tváři. Zbláznil se.

,,Ty mi neublížíš," šeptal kudrnatý, přičemž na Louise poulil smaragdové oči.

,,Já... ne, neublížím, co se stalo," dožadoval se odpovědí.

,,Jsem sám, můžu být u tebe? V bezpečí," promlouval kudrnka a za šustotu vzdálené trávy sebou vyděšeně cukl. Louisovi vyschlo v ústech a také se tam ohlédl. Nic.

,,Pojedeme do nemocnice," rozhodl šeptem Louis a zvedal se na nohy.

,,Tam ne!" vylekal se kudrnatý, čímž vyděsil i Louise. Byl paranoidní a musel se neustále ohlížet. Kapitán na něj vyčkávavě hleděl přes přední sklo.

,,Dobře, pojedeme ke mně, pojď," chytl chlapce v podpaží, a i přes neblahý pocit se zády otočil k okolní tmě, aby mu pomohl nastoupit a posadit se na zadní sedadla. Cítil, jakoby jej někdo měl každou chvílí popadnout za kotník, stáhnout jej na tvrdou asfaltovou silnici a sáhnout mu na život. Párkrát se poplašeně ohlédl, když auto obcházel, než co nejrychleji zapadl na místo řidiče, zabouchl dveře a šlápl na plyn. Stále mu bušilo srdce, když se v autě rozhostilo ticho, které rušil jen kudrnkův zrychlený dech a tichý motor vozidla.

,,Do nemocnice ne, prosím," šeptal kudrnáček a dotkl se Louisovy paže, kterou muž řadil. Ten se musel pod zvláštním pocitem z doteku ošít.

,,Nejedeme do nemocnice, pojedeme ke mně," vysvětloval Louis a paži vyprostil z Harryho prstů, chlapec jej ale následně znovu uchopil a tak to Louis raději přešel a nechal jej, aby se ho takhle držel. Nejspíš mu to dodávalo pocit jistoty a klidu a co by on pro něj neudělal.
,,Jak ses tam ocitl? Musím to vědět, Curly," tlačil do chlapce, když konečně zajížděl do osvětleného města. Nesmírně se mu ulevilo.

,,Mám strach," šeptl, jakoby vůbec nepochytil Louisovu otázku.

Louis se nadechl, že se znovu zeptá, ale kudrnáček ho přerušil.

,,Ty jsi mi slíbl, že se o mne postaráš. Neublížíš," snažil se, si Louisovy úmysly ověřit.

,,Samozřejmě."