Agent T. - Pod rouškou strachu //LS// ✓

18.

,,Já vám říkám, že s tím nemám absolutně nic společnýho," bránila se Ruby zatvrzele. Vlastně na ní nic neměli, až na jeden hovor s Louisem. Bohužel to byla pravděpodobně otázka času.

Nad drobnou dívekou, která napřímeně seděla v křesle, se skláněl její šéf. Měl plamínky ohně v očích. Vztekal se.

,,A já vám říkám agentko S., že jakmile se najde jediná věc, která mě bude utvrzovat, že jste v tom zapletená, tak končíte. A postarám se, abyste jste si alespoň těch pět let odseděla.

Dívka se na muže mračila, i když se v duši cítila maličká a slabá. Zahnaná do kouta.

,,Říkám vám, že se na mně nic nenajde, protože mám čistej štít."

,,Slečno," varovně dívce naznačil prstem, ,,dávejte si pozor, jak se mnou mluvíte. Pak bych vás totiž mohl vyhodit rovnou. Ven." Ruby vyskočila na nohy a s třísknutím dveří kancelář opustila.

Nesmírně se jí ulevilo, i když svým způsobem okolí dávala najevo spíš vztek. S rozevlátými vlasy vběhla do své kanceláře, kde našla Kurzlera, jak se hrbil u počítače.

,,Ty," dusila v sobě vztek. To právě on mohl za to, že Louis dřepěl ve výslechový místnosti. Že ji podezřívali. Protože Samuel udal její hovor.
,,Nesnáším tě. Lituju toho, že sem se tě někdy biď jen dotkla, protože jsi nechutnej sprostej hajzl," černovláska cítila, že se jí hrnou slzy do očí, ale potlačila je. Vždycky k blonďákovi cítila jakousi náklonost a litovala, že ho před pár dny líbala, protože s ním nyní nic nechtěla mít.

Blonďák vyskočil na nohy, aby dívku uklidnil.

,,Rub, poslouchej, to že se bavíš s člověkem, který napomáhá zničení naší země je jedna věc, ale-"

,,Ne, nemluv na mě," vyjela po něm. Pěnila, jak už dlouho ně. Snažila se ovládat, aby mu jednu prostě nevrazila.
,,Jsi hajzl a už s tebou v životě nic nechci mít. Zničils mi přátele a i práci. Nesnáším tě," prskala.

,,Tomlinson je akorát zmrd, kterej-" Ruby se už neudržela a muži vlepila facku. Otočila se na podpatku a vyběhla z místnosti. Zanechala za sebou zmateného blonďáka, který si k tváři tiskl dlaň. Nechápal, co to do dívky vjelo. On dělal jen svoji práci a místo očekávané pochvaly od dívky, pro kterou měl slabost, se mu dostalo tohodle.

Ruby s rozevlátými vlasy běžela prázdnou chodbou. Cítila, jak se jí hrnou slzy do očí. Už to nedokázala v sobě držet.

Se vzlykem zapadla na nejbližší dámské záchodky a zavřela se do jedné z mnoha kabinek. Sotva za sebou dovřela dveře, zmocnil se jejího těla usedavý pláč, kdy se po stěně kabinky svezla až na zem a rozplakala se. Cítila se od muže zrazená a zneužitá. Nevěděla důvod, ale vždycky jí to táhlo k podobným mužům, až jí nakonec podrazili nohy. Ruby to nedokázala snášet.

Za tlumeného pláče se jí v hlavě tvořily scénáře, kde ji Samuel hledal. Kde ji našel, objal a omlouval se za všechno. Jenže tohle byla bohužel realita a Ruby nikdo nehledal. Dívka trčela zapadlá v jedné z kabinek, přičemž ona byla sama. Louis byl hlídaný, Zayn byl se svojí Gigi a Liam byl jeden ze členů, kteří se podíleli na výslechu Harryho. Jo, byla na všechno úplně sama.

Na dveře kabinky dopadly psí tlapy až dvířka zaskřípěla, ale nepohla se. Mezi podlahou a právě jimi se objevila psí hlava, která dívku sjela od hlavy až k patě pohledem.

,,Kapitáne," usmála se uplakaně, když se pes se skřípěním drápů po dlaždičkách úspěšně protahoval mezerou a následně se u dívčina boku oddaně posadil. Ruby ho se slzami, které se jí neustále kutálely z očí, silně objala kolem krku a tvář vtiskla do jeho huňaté srsti.
,,Taky tě všichni opustili?" šeptem pronášela do jeho husté srsti. Alespoň nepatrně se jí ulevilo. Pes tichounce štěkl.
,,Nepustí tě za pánem, co?" drbala ho s uplakaným úsměvem za ušima.