Zrovna teď sedím v Paytonovým autě. Řekla jsem mu, že Jane a Lukas nakonec nejedou, takže jedu jen já. Neměl s tím naštěstí žádný problém, byl rád. ,, Opravdu tam nebudu vadit?" Ptám se Paytona už asi po 150tý. ,,Adél! Ne..opravdu tam vadit nebudeš, jsem strašně rád že tam budu někoho mít" odpoví a dál se věnuje řízení. Já se jen usměju a pokračuju koukání z okna.
,,Tak a jsme tady" řekne Payton když zaparkuje u nádherný vily. Obejde auto a otevře mi dveře. Ještě jako ÚPLNĚ džentlmen mi poda ruku. To se mi líbí. Vystoupím z auta a cupitám za Paytonem jako ocásek ke hlavním dveřím. On odemkne, otevře dveře a couvne dozadu abych mohla jít já první. Já tedy vstoupím a to co moje oči viděli....ahh prostě nádhera. Je to lepší než nějaký hotel. Je to naprosto úžasný. ,,Co tak koukáš? Tak pojď, ukážu ti tvůj pokoj" řekne, chytne mě za ruku a oba běžíme jako namydlený střely po schodišti nahoru, kde je dalších asi miliarda dveří. Payton otevře jedny z nich a pustí mě dál. ,,Tak tohle je tvůj pokoj, líbí?" ,,Jestli se mi líbí? Je naprosto nádhernej" odpovím a položím si baťoh. Jdu se podívat na velký balkón který mám taky u pokoje. Nádherný výhled. ,,To tady jseš celou dobu sám? Proč sis nenašel třeba přítelkyni?" Zeptám se. ,,U mě to není až tak jednoduchý, nikdo mě nechce" řekne se smíchem a v mé mysli se už honili odpovědi ve smyslu "já bych tě brala" atd. Fakt hrůza semnou. Jako mojí odpovědí bylo lehký zasmání a otočení se čelem zpátky na něj. ,, Ještě jsi mi nic nepověděl o sobě...tak říkej, přeháněj, zajímá mě to" řeknu a jdu k němu blíž. ,,Tak jo. Bydlím tady necelý dva roky.. vlastně něco kolem roku a půl. Přiletěl jsem sem dělat hudbu a jak říkala moje máma... založit si rodinu... zatím se to moc nedaří ale to neva :')" u poslední věty jsem chytila záchvat smíchu. A Payton taky.
Ne sorry guys... :)))).
Chvilku jsme se tam smáli pak a pak si povídali dalších x hodin.
,, Hele.. už si půjdu lehnout. Moc hezky se s tebou povídá Adél. Kdyby jsi měla žízeň nebo hlad, kuchyň je dole...tu najdeš. Dobrou noc" řekne a usměje se. ,, Dobrou noc" řeknu též a poté Payton odejde z balkonu a pak i celkově z mého pokoje.
Musím říct, je to strašně hodnej kluk. Fakt fajn klučina. Šla jsem se převléknut do něčeho co mi Payton řekl že mám v šatně. Otevřela jsem jí...ale všechno bylo Paytonovo. Všechno oblečení bylo velké a klučičí. Ale mě to nevadí (◕ᴗ◕). Vzala jsem si tepláky, velký tričko a mikinu. Jelikož jsem dostala žízeň, tak jsem šla... jak Payton říkal.. dolů do kuchyně. Měl pravdu, našla jsem ji hned. Napustila jsem si skleničku vody a šla s ní zpátky nahoru. A kurva....a teď jaký dveře.. Doprdele mám kurva alzheimera? Vešla jsem do náhodných dveří. Ale...byli to bohužel špatný dveře. Byl tam Payton, který si zrovna svlékal kalhoty. Hned jsem zase zavřela..a ještě za dveřmi jsem řekla ,, pardon, špatný dveře" jen jsem slyšela něco jako ,,pohoda" dál už jsem neposlouchala a šla do dveří přesně vedle jeho. A bingo! Je to můj pokoj.
==========
Youu jsem nabitá na tenhle příběh jak debillll. Těším se až se to s Paytunkem rozjede🤭🤫. Jinak drive away je konečně venkuuuu! Hele jako trošku žárlím na tu holku ale jinak je to super 😸 co na ní říkáte vy? Jo a jinak, jestli to čtěte ještě teďka v noci, tak přeju dobrou noc ať vás blechy nebo co se to tam říká.. štípou celou noc💗
