Několik minut jsem se motala mezi ulicemi a vůbec jsem nevěděla, kde jsem. Opravdu to může být třeba třičtvrtě hodina, co jsem odešla z klubu a pořád nejsem doma. Všude je tma, pouliční lampy svítí jen tak napůl a bledě. A ještě všechno vidím 3x. Po cestě jsem se stačila ještě 2x poblejt. Snad už blejt nebudu, protože mě z toho strašně bolí břicho. Dostala jsem nápad. Stopnu si taxíka. Že mě to nenapadlo dřív. Opřela jsem se někam o zeď a jen čekala, než nějaký pojede. Mám štěstí. Zrovna nějaký jel. Odlepila jsem se od zdi a i když jsem se motala, tak jsem běžela ke kraji silnice a mávala jsem na něj. Nice, zastavil.
,,Krásnou dobrou noc slečno, chcete svést?" Řekl mladík v taxíku, když si otevřel okýnko. ,,Jinak bych vás *škyt* nezastavovala" řekla jsem moji opilskou řečí. Protože jsem s sebou kymácela a pan řidič si toho všiml, tak radši vystoupil a dveře hned za ním, mi otevřel sám. Nějak jsem se do auta nasoukala, nadiktovala jsem mu adresu a už se jelo. Sakra...chce se mi strašně čůrat, ale stydím se ho poprosit aby zastavil. Panebože já se pomočím tady. ,,Pan-" chtěla jsem ho poprosit, ale já už se pochcala. No to snad není pravda. ,,Říkala jste něco? Chcete zastavit?" Trošku pozdě. ,, Nene, jeďte jeďte" odpovím a potichu si sama sobě dávám facky. Doufám že si toho nevšimne. Ale ono to docela smrdí. Ježiši marja ještě že jsem se třeba neposrala. ,,Tak jsme tady" řekl ten řidič a zastavil mi přesně před barákem. Dala jsem mu peníze. ,,To nechte" ,,Děkuju, dobrou noc" Na to už jsem nic neodpověděla a s pochcaným rozkrokem rychle vypadla z auta. Zas jsem krokem, jako kdybych šla slalom, šla ke dveřím a opatrně, opravdu opatrně, jsem chtěla otevřít. Samozřejmě se to nepovedlo. Hned jak jsem vzala za kliku a otevřela jsem, vpadla jsem do domu a udělalo to ránu jako svině. Snad jsem nikoho nevzbudila i když silně pochybuju. Nějak záhadně jsem se zvedla...i když jsem se musela chytit pár věcí a zas jsem za sebou vchodové dveře zavřela. Mám v sucho v krku, jdu se napít.
Došla jsem do kuchyně a vyndala si ze skříňky skleničku. To že jsem tam s ní cinkala o další skleničky vůbec nebudu zdůrazňovat. Pustila jsem si vodu úplně na největší proud a skleničku napustila úplně do plna. I se skleničkou jsem se šla posadit na pohovku. V klidu jsem si jí vybumbala a šla jí odnést zpátky do kuchyně, ale když jsem byla v půlce cesty u schodiště ... ,,Adél?" Skleničku jsem pustila na zem. Rozbila se. ,,Co děláš?!" Řekl ten NĚKDO znova. ,,Ježiši kulíšku ty jsi mě teda vylekal" řeknu a u toho se zasměju jak sfetovaná kunda. ,,Jebe ti?!" Řekne znovu ta osoba a já rozeznám že je to Vinnie. ,, Jé kde máš pošťáka Peta" zeptám se a začnu se strašně smát. ,, Ty jsi pila?" Nic jsem na to neřekla. Jen jsem si klekla a- ,, Jseš debil? Co děláš?!" Řekne znova Vincent. ,, Uklízím skleničku" odpovím. Snad si nemyslel že mu budu- no radši nic. ,,Počkej pomůžu ti" řekl a po chvilce přišel s lopatkou a smetáčkem.
,,Nezbírej to rukama Adél" ,,JAU!" ,,No co jsem ti říkal" Já pinda jsem se samozřejmě řízla. ,,Pojď jsem" Vezme mě do kuchyně, pustí vodu s dá mi prst pod vodu. ,,Auuu!" Zařvu na celý barák. ,,To je horká ty buzerante" Řeknu mu a u toho se kroutím jak žížala z toho jak to pálí. ,,Ježiš promiň" řekne, vypne vodu a můj prst celej od krve si strčí do pusy. Jen se nad tím usměju a nechám ho, ať mi prst hezky ocucá.
,,Tak pojď" řekne a vede mě do pokoje. Jednou rukou otevře moje dveře, ale druhou mě musí pořád držet, abych nespadla. Položí mě na postel a přikryje mě. ,, Chceš přinést kýbl?" Zeptal se mě. ,, Už jsem všechno vyblila"
,,Dobře...tak dobrou noc" ,,Dobrou" odpovím a než Vinnie vůbec zavře dveře tak už spím.
---------
Ježíšku na křížku já si četla můj úplně první příběh...ten "Je to opravdu láska?" Nebo jak se to jmenuje... panebože to je taková sračka🤣😂🤣😂😭😭😭✋🏻
Adele<3
