,, mějte se hezky, nashledanou" řeknu poslednímu zákazníkovi. Jako každý den jsem se šla převléknout, rozloučit a šla jsem pryč. Hned jak jsem z Lidlu vyšla, viděla jsem Jane. ,,Ahoj" řekla. ,,Ahoj, co tady děláš?" ,, Čekám na tebe. Mám pro tebe překvápko" řekla a táhla mě někam za ruku. Došli jsme do parku, tam jsme si sedli na lavičku a Jane začala něco vytahovat z baťohu. Vytáhla nějakou obálku. ,,Co to je?" Ona mi neodpověděla. Jen mi obálku podala, tím pádem jsem ji začala rozbalovat. To co jsem viděla.. málem mi vypadli oči. ,,KDE JSI TO SEBRALA?!!" Ona se na mě jen usmívala. ,,KOLIK TAM JE?" ,,Tak 4640 dolarů" ,, COŽE?!"
(100 000czk). ,,Kde jsi to vzala Jane?" ,,To se neříká" řekla. Já se rozbrečela. Teď je to všechno vyřešený. Už tady nemusíme být ani 48 hodin.
,,Hah, věděla jsem že se vrátí" řekne do vzduchu Maggie když jsme přišli. ,,Nebudu tu na dlouho neboj" odpovím. Vezmu si všechny věci co tam mám. I když jich není nějak moc. A pobídnu Jane a Lukase aby šli zamnou. Než ještě odejdeme, jsem přišla k Maggie a řekla jí...,,Užij si zbytek života" A odejdeme.
Právě teď stojíme před velkým nákupním centrem a rozmýšlíme se, co budeme vůbec teďka dělat. ,, Nemáme koupené letenky" řeknu. ,,Adél... vždyť mi jsme se ani nedohodli na tom KAM poletíme" řekla Jane. ,,Máš pravdu" Všechni tři si sedneme na lavičku a povzdychneme si. ,,Tak co? Pojďte se dohodnout kam poletíme" řekl Lukas. ,,Co navrhujete?" Zeptá se Jane.
,,Chicago!" ,,LA!" Vykřikneme já a Lukas dohromady. Já řekla La.
,,LA?! ZBLÁZNILA SES?" Vykřikl na mě Lukas. ,, Vždyť je to tak 3500km!" Řekl znovu. ,,Já vím, ale už jsme to i s Jane navrhovali.." ,, Ano Adél, ale víš kolik budou stát letenky? Nemůžeme moc utrácet budeme si muset sehnat ještě bydlení" řekla Jane. ,,Do La jsem se chtěla vždycky strašně moc podívat.." řeknu skleslím hlasem. ,, Ježíš no tak joo!" Řekne Lukas. ,, DĚKUJU!" Vykřiknu.
Strašně dlouho jsme všechno plánovali. Jak to bude s bydlením. Jak s prací...atd. Docela dobře jsme to promysleli. Na lavičkách před centrem jsme usli.
Ráno jsem se probudila a šla vzbudit Jane a Lukase, který byli kousek ode mě na jiných lavičkách.
,,Musíme si něco koupit, nemůžeme tam takhle letět" řeknu.
,, Máš pravdu Adél, jdem si koupit nějaký obyč oblečení" řekla Jane. Moc dlouho jsme v nákupním centru nebyli. Vybrali jsme si opravdu ty NEJLEVNĚJŠÍ věci, které tam byli. Ale už aspoň nebudeme vypadat jako bezďáci.
Zrovna teď jsme se všichni rozešli. Každý šel říct do svojí práce že končí. Přijdu a hned ke mě běží moje vedoucí. ,,Adél..jdete pozdě" řekne. ,,Ano.. omlouvám se, jdu vám jen říct že tady budu muset skončit. Stěhujeme se" ,,Tak to mě mrzí..jste opravdu pracovitá. No co se dá dělat. Doufám že se nevidíme naposledy" řekla. Já se jen usmála a odešla.
Zase jsem měla sraz s Jane a Lukasem. Dohodli jsme se že Jane se postará o letenky atd. Dneska už letíme.
,,Tak co?" Zeptám se když se zas znova všichni sejdeme. ,,Je to všechno vyřešený, ale teď hned musíme běžet na letiště, jinak to nestihneme a dnes už jiný letadlo neletí!" Řekne udýchaně Jane. ,,A kolik to stálo?" Zeptám se znovu. ,,Ani se neptej" odpoví mi Jane mezi tím co běžíme na autobusovou zastávku.
Moc se omlouvám za zpoždění!☹️❤️ Ale doufám že se líbí. Až přiletí do La, už se to rozjede!😍 Adele <3
