S Paytonem a Vinniem jsme provedli konečnou a dost vážnou konverzaci o tom, že už nebudou žádné hádky. Payton s Vinniem si podali ruce a od té doby se zas úžasně baví. Krása na ně pohledět. Je sice hezké, že už se takhle baví, ale já se pořád nějak moc nemůžu vzpamatovat z toho, co se před pár minutama stalo ve Vinnieho pokoji. Bylo to úžasný, ale jsme přece jen kamarádi. ,,Hele Paytone? Můžu si prosím půjčit tvoje auto?" Zeptám se s dost velkou odvážností. ,,Ty máš řidičák?" Zeptá se. ,,No..nemám, ale chtěla bych si jen na chvilku někam zajet" řeknu a u toho se drbu na zátylku. ,,Adél přece té nemůžu pustit bez dokladů...a ty víš jak řídit?" Otázal se a viděla jsem, že už si vyndaval klíčky z kapsy. ,,Anoo, samozřejmě že ano, kdyby ne, tak se neptám" Odpovím. On skutečně vyndá klíčky a podá mi je. ,,Počkat jako fakt?" Řeknu. ,,Ano, ale slib mi, že maximálně do hodiny budeš doma" ,,Slibuju". Tak skončila naše debata. Před odchodem jsem navázala s Vinniem oční kontakt. Usmál se na mě.
Vyšla jsem z baráku a vlezla si do červené Toyoty. Payton má ještě jedno. To druhé je úplně stejné, akorát je stříbrné. To červené je podle mého názoru hezčí. No..sedla jsem si do auta a zatím všemu, co jsem viděla, jsem rozuměla. Když jsem nastartovala, musela jsem se ujistit, jestli vím správně, kde je brzda a kde plyn. Myslela jsem si to správně. Nebyl žádný problém vycouvat a odjet. Šlo to jak po másle. Ještě jsem nenapsala KAM jedu. Jedu se podívat do hotelu, kde jsem před 2ma měsícema a něco, byla ubytovaná s Jane a Lukasem. Chtěla jsem se podívat, jestli tam pořád jsou.
Zaparkovala jsem kousek od hotelu a auto pochopitelně zamkla. Hotel byl otevřený a myslím, že byl naprosto plný. Byl tam strašný hluk. Došla jsem k recepci, kde stála mladší slečna. ,, Dobrý den, můžu se zeptat?" Řekla jsem s úsměvem. ,,Samozřejmě, povídejte" odpověděla slečna za pultem a úsměv mi oplatila. ,,Jsou tu pořád ubytování takový dva turisti? Jejich jména jsou Jane a Lukas" Optám se a docela se mi klepou kolena. Slečna začne listovat v docela velké "knize", neboli v nějakém rozpisu a předpokládám, že začne hledat jména, které jsem jí řekla. ,, Omlouvám se, ale takové jména jsem tady nenašla" řekne. ,,Eh-.. dobře, děkuju moc" odpovím a jsem směrem na odchodu. ,, Počkejte! Nemyslíte ty dva, kteří byli na pokoji s číslem 212?" Zakřičí na mě ta dívka, když už jsem nějaký ty metry od ní. Začnu přemýšlet a vzpomínat si, jaký jsme měli číslo pokoje. ,,Jsem si 98%ně jistá, že ano" odpovím. ,,Tak jestli to jsou opravdu oni, náš vedoucí je vyhodil z hotelu. Neplatili to tady a dělali strašný bordel" řekne a já nevím co říct. Jane taková nikdy nebyla, vždycky všechno vyřešila a snažila se vždy všechno platit, když bylo potřeba. ,,A nevíte kde teď jsou?" ,, Když jsem včera šla do nákupního centra, jsem si jistá, že jsem je u něj viděla.. seděli tak kousek od něho" ,, Děkuju moc, jste moc laskavá" řeknu naposledy a z hotelu výletím jak neřízená střela.
Podle značek jsem nákupní centrum našla a zas zaparkovala. Vystoupila a šla se podívat z několika stran obchoďáku, jestli tam někde nejsou. Nikde nikdo. Sedla jsem si na lavičku naproti hlavním dveřím od obchoďáku a jen čekala, jestli se někde nezjeví. Čekala jsem přes 12minut a pak jsem zahlédla dva lidi, kteří vycházeli z obchoďáku. Byli to oni. Zvedla jsem se z lavičky a opravdu rychlým krokem, jsem k nim šla. ,,Jane?" Řeknu když jsem skoro u nich. Ona zvedne hlavu a tady se mi potvrdilo že je to ona. ,,Adél?" ,,Anoo" řeknu a ona mě obejme. Bylo cítit, že se docela dlouho nekoupala, ale na to jsem nějak neupozorňovala samozřejmě. ,,Panebože co jí tady objímáš? Koukni se na ní, má značkový boty, oblečení, drahý mobil a támhle to červený auto určitě taky bude její" řekne kluk který s ní vyšel z toho obchodu. Dozvěděla jsem se, že Lukas...to rozhodně není. ,, Jo.. máš pravdu" řekne Jane a odtáhne se ode mě. Cože? Co se to tu děje? ,,A vy jste kdo?" Zeptám se toho chlápka, který vypadal, jako kdyby vylezl z nějaké díry. Měl dlouhé šedé fousy a špinavý obličej. Ale měl moc hezký oči. Modrý. ,,Co je ti do toho ty svině rozmazlená" ,, Neříkej ji tak Davide, je to moje kamarádka" zastane se Jane. I tak je ale vidět, že z něho má respekt. ,,To je mi úplně jedno kdo to je" řekl, vzal Jane za ruku a táhl jí pryč. ,, Můžete toho nechat mistře Davide? Chtěla bych si s ní noc popovídat, moc dlouho jsme se neviděli" řeknu v klidu. Z takovýho dědečka opravdu mít respekt nebudu. ,,Já se... vlastně neomlouvám, ale my si tady s Jane jdeme dat pořádnou čáru" Tak teď jsem se zarazila. Ona zas fetuje? Slíbili jsme si, že s tím všichni přestaneme, nebo se aspoň budeme snažit a předpokládám že já asi jediná, to dodržela. Jane měla sklopenou hlavu, asi věděla proč. Teďka mě tak naštvala, že jsem měla chuť odejít..ale neudělala jsem to. Jane jsem bez nějakých slov chytla za ruku a odtáhla jí od toho Davida dál. ,,Tak povídej" řeknu a ona začne přesně s tím, s čím jsem chtěla aby začla. ,,Moc se omlouvám Adél.." ,,Neomlouvej se a vysvětluj"
,,Od tý doby, co ty jsi z hotelu odjela, jsem s Lukasem začala dělat opravdu strašný bordel..zbila bych se za to. Fakt bych se za to zbila, protože to JÁ jsem byla ta, která to všechno navrhla. Dalších pár dní jsme s Lukasem na hotelu ještě byli, dokud nás nevyhodili. Lukas mě seřval, že je to moje vina a odjel pryč. Od Davida jsem si jednou půjčila peníze a od té doby, jsem takhle
s ním"
--------------
Zítra udělám možná další :*** jinak toho Davida, čtěte jako [dejvid] chápeš chápeš :$ Adele <3
