Přesuneme se o 2 měsíce dopředu
,,Doprdele kde je?!" Křičím přes celý barák když Patyon není už 3 dny doma. Kluci u nás už nejsou. Zbyl tu jen Vinnie. S Paytonem jsem se za tu dobu stihla minimálně 5x pohádat. Ani jednou jsem s ním normálně nepromluvila. Buď vždy hádka, nebo mlčení. Před 3mi dny se to ale totálně dojebalo. Pohádali jsme se tak moc, že Payton začal rozbíjet všechno kolem něj, několikrát se řízl o rozbité věci a znovu se popral s Vinnieim, který byl vždy na mé straně. Pak se sebral, ve dveřích řekl ať se o mě Vinnie postará a odešel. A od té doby tady není. Začala jsem všeho litovat. Že jsme se sem vůbec s Jane a Lukasem stěhovali. Zrovna sem. Začala jsem litovat toho že jsem se Paytonovi vždy nevyhýbala a že jsem to nastěhování k němu, přijmula. Udělal pro mě všechno. Koupil mi všechno co jsem potřebovala a já na něj byla vždycky hnusná. A takhle to dopadlo. Ale teď nemůžu jen tak odejít. Nedokážu je opustit. Mám je ráda. Všechny. Nikoho jinýho nemám. Taky jsem přemýšlela nad Jane a Lukasem. Jak se asi mají? Jak na tom asi jsou a kde bydlí? Zajímalo by mě to.
======
,,Sakra Vinnie!! Maji se tam dát 3 vajíčka! Ne 4!" ,,Ježíši nojo, promiň bobku" řekne a začne rukou vyndavat z misky kde už je i mouka, čtvrté vajíčko. S Vinniem si hodně rozumím. Je to můj nejlepší kamarád. Sice mě občas sere, a serou mě i ty přezdívky který mi dává, ale vždy tu pro mě je a udělá pro mě vždycky cokoliv. ,,Vincente doprčic nevyndavej to rukou! A nech si ty přezdívky, jmenuju se Adél" zvýším hlas, ale poslední větu řeknu tišeji. ,,Tak pardon paní Hackerová" Cos to řekl?! ,,Prosím?" On se jen zasměje a poplácá mě po rameni. ,,Čím to mám teda vyndat mi řekni?" Zeptá se. ,,No rukou určitě ne, počkej já to udělám, běž si tu ruku umýt" odpovím a začnu to vajíčko vybírat nějak inteligentněji. Neřekla jsem vám co vaříme. Vaříme zasraný palačinky a jen těsto děláme už 25 minut.
=====
,,Jsou dobrýý!" Řekne Vinnie s plnou pustou. Já jen přikývnu. Jsou fakt dobrý. Máme je s nuttelou.
,,Fakt by mě zajímalo kam šel" řeknu když na sobě ležíme na gauči a koukáme na film který Vinnie vybral. ,, Začínám mít strach Adél, takhle dlouho nikde nikdy nebyl když jsem tady byl já a kluci" ,,Nejdeme se po něm podívat Vinnie?" Navrhnu. ,,Je 9 hodin večer beruško" Dobře přiznávám se, tahle přezdívka se mi opravdu líbila. ,,Noa? Prosím" ,,Ne Adél" Jen jsem si nějak zabručela a koukala dál na film.
Vinnie už spí. A mě napadla taková věc. Běžela jsem nahoru do jeho pokoje pro jeho peřinu. Utíkala jsem ho přikrýt a pak jsem se šla obléknout do něčeho teplejšího. Vzala jsem si telefon,....ano už mám telefon Payton mi ho koupil....vzala jsem si kšiltovku, boty a šla jsem ho hledat. Jsem opravdu takový blázen že v 10 hodin večer jdu hledat kamaráda s kterým jsem se pohádala? Ale ano...asi jsem. Mám ho ráda a chci se mu omluvit za ty scény který jsem většinou zavinila já. Je mi to líto. Je to opravdu úžasný kamarád. Nenene nebreč Adél. Sakra! Brečím. Jsem tak 200 metrů od našeho baráku a já vidím menší budovu kde se svítí. Je to trafika. Jdu si skočit pro cigára, musím se nějak odreagovat. Vstoupím do trafiky, čímž se s otevřením dveří rozezvoní zvonek. Bába za pultem, která už skoro spí se na mě podívá a nějak se zašklebí. Neřešila jsem a šla jsem k ní. ,, Dobrý den, poprosila bych-" Uslyšela jsem nějaký hlas. Holčičí hlas. Neboli smích. Otočila jsem hlavu o 90° a uviděla jsem dvě osoby který stály u chlaďáku s různým pitím. ,,Tak už si vyber Pay, musíme toho dneska stihnout ještě hodně" řekla hezkým, směšným, odporným a slizkým hlasem dohromady. Počkat....Pay? Ten kluk se na ní otočil a trošku se usmál. Panebože. To je Payton. ,,Tak co? Co chcete?" Řekne na mě ta bába. No řekla.... spíš na mě zvýšila hlas. Sakra. Payton se otočil. Okamžitě jsem otočila hlavu zpátky na tu babku. ,, Poprosím červený winstonky" řeknu rychle, vytáhnu peníze a položím jí to na pult. Ježíši bába je pomalá jak já při sraní. (Pardon). Když mi konečně vrátí peníze. Zandám si je, vezmu cigarety a okamžitě z trafiky vypadnu. Kousek od trafiky byla autobusová zastávka. Sedla jsem si do malé boudičky na lavičku a zapálila jsem si cigaretu. Tak uklidňující pocit. Po několika měsících. Vdechla jsem kouř, který jsem cítila jak se rozplývá uvnitř mých plicích. Po pár sekundách jsem ho zas vydechla. Nad tím pocitem jsem si musela opřít hlavu, zavřít oči a usmát se. ,,Ty kouříš?" Ozvalo se. Otevřela jsem oči. ,,Ano, ty ne?" ,, Viděla jsi mě někdy kouřit?"
,,Neviděla" ,,Tak vidíš, ne, já nekouřím" S kým si myslíte že jsem mluvila? Ano! Správně! S Paytonem. Divila jsem se, že semnou vůbec promluvil. ,, Omlouvám se ti Paytone" řeknu jemným hlasem. Chci aby to vzal vážně. Aby věděl že to vážně myslím. ,,Pay? Kdo je to?!" Řekla holka která s ním byla v tý trafice. ,, Počkej v autě Kate" řekl Payton. Ta "Kate" nějak neodporovala. Sebrala se a odešla. ,,Ty máš přítelkyni?" Zeptala jsem se. ,, Dá se to tak říct" ,,Tak k ní si každý tři dny jezdil, viď?" ,,Odhalila jsi mě" řekl a zasmál se. ,, Chceš?" Nabídla jsem mu z krabičky. ,,A víš ty co? Jo" řekl a vzal si jednu cigaretu. Zapálil si a udělal to co já. ,,Tak mi o ní něco řekni" poručím Paytonovi a on bez nějakých okecávaček začne. ,,Jmenuje se Katelyn. Říkám jí Kate. Je ji 17. Seznámili jsme se na jedné párty, když jsem jí ožralej zatáhl do jednoho pokoje, kde jsme si to rozdali. Druhý den když jsme se vedle sebe probudili, jsme si to znova rozdali, dali si čísla a od té doby se pravidelně setkáváme. Nevím jestli je to úplně láska, ale mám ji rád. Je hodná"
,,Byl jsi víc upřímný než jsem čekala, vypadá jako děvka, ale když říkáš že je hodná, tak asi bude" řeknu. ,,Mám rád i tebe Adél. Hodně moc" ,,Cože? Nemůžeš mě mít rád. Vždyť jsem ti posledních několik týdnů jen dělala problémy a špatnou náladu" ,,Ale prosimtě, měla jsi důvod, já blbeček žárlil na Vinnieho a byl jsem agresivní" Jen jsem se na něj usmála. On žárlil? Proč? Na to se ho ptát nebudu. ,,Taky tě mám ráda Paytone"
-----------------
Omlouvám se zas a znovu za zpoždění. Doufám že se líbí! Adele <3
