Scared [H.S.]

Část Čtvrtá

 Celé dny jsem vysedával po boku hnědovlasé krásky, ačkoliv nevypadala zdaleka tak jako, když se sem dostala. Přál jsem si, aby konečně přišel její zachránce, její spřízněná duše.

 ***

 Hnědovláska znovu o okna. Pozorovala všechny ty kapky, jak smáčí a vsakuje se do země. Dveře od jejího pokoje se otevřely a do pokoje vešla o něco větší postava než je doktorka Wright. Bez jediného slova se posadila na židli a pozorovala hnědovlásku, která se ani neotočila.

 „Podíváš se na mě?“ zeptal se hluboký hlas, kterého se hnědovláska lekla. Otočila a s hrůzou v očích si prohlížela neznámou osobu. Déšť pro ni ztratil kouzlo uklidnění a hnědovláska se hned začala třást. Na kůži se ji objevila známá husí kůže a vlasy ji pod náporem vzlyků padaly do tváře. Samantha zavřela oči a snažila se nemyslet na to, že v jejím pokoji cizinec.

 Na okamžik se přestala třást, když si uvědomila, že se z ní stává psychopat. Nedokázala se ani pohnout, jen naslouchala svému vnitřnímu hlasu. 'Jsi psychopat, jsi psychopat.'

 Kudrnatý doktor, který se na celou scénu koukal s mírným překvapením vstal ze židle a snažil se dostat ke své nové pacientce. Ta, jakmile uslyšela pohyb směrem k ní, s sebou trhla a střelila nepěkný pohled na neznámého kluka. Jeho kroky se přestaly ozývat pokojem, když se kudrnáč zastavil. Neodvážil se přijít až k dívce. Místo toho se otočil a s myšlenkou, že pro dnešek toho bylo dost, odešel.

  Hnědovláska ještě hodně dlouhou dobu sledovala dveře, kterými před chvílí cizinec odešel. Snažila se normálně dýchat a uklidnit svoje divoce rozbušené srdce, které se nechtělo uklidnit. Cítila, jak se jí ruce stále klepou, když si upravovala neposlušné pramínky svých hnědých vlasů.

 ***

 Kudrnatý doktor došel až do své pracovny, kde za sebou hlučně zavřel svoje dveře a zamknul. Byl na sebe naštvaný. Měl se zachovat úplně jinak, takhle se mu nepodaří dívku zachránit. Potřebuje, aby si na něj dívka zvykla. Ačkoliv nikdy neměl velikou trpělivost, což při jeho povolání, bylo zvláštní, rozhodl se, že této dívce pomůže.

  Odtrhl se od svách myšlenek ve chvíli, když uslyšel ťukání na jeho dveře. S povzdechem se zvedl ze židle a otočil klíčem v zámku. Do místnosti vstoupila doktorka Wright a bez povolení se usadila na židli naproti.

  „Ahoj Harry, už jsi byl za Sam?“ zeptala se, přičemž se na něj zoufale podívala.

  „Ano, byl, ale dopadl jsem stejně jako ty.“ oznámil s povzdechem. Ruce si překřížil na hrudi a zadumaně koukal na podlahu pod sebou. Neměl náladu si s nikým povídat. Nejraději by teď seděl někde s kamarády a probíral holky, které za ten den viděli.

  „Harry?“ snažila se doktorka upoutat na sebe jeho pozornost. Harryho pohled se hned přesunul zpátky na ni.

„Nevzdávej to s ní. Prosím.“ Harry jen přikývl. Další praxe se mu hodila. Potřeboval si sehnat stálou práci na nějaké psychiatrické léčebně, i když se mu představa, že je tak daleko od domova nelíbila.

 ***

Zbytek dne jsem seděl s Harrym v kanceláři. Chtěl jsem poslouchat jeho myšlenky, které byly velmi zajímavé, občas i děsivé. Věděl jsem, že byl správná volba. Věděl jsem, že to dokáže. Dával jsem mu všechny své naděje a doufal jsem, že je všechny promění.

***

Zdravím. Další díl je tady. První setkáná Sam a Harry konečně proběhlo. :) Pocity?