Scared [H.S.]

Část Sedmá

 Od té doby si s Harrym rozuměla. I když s ním ani jednou nepromluvila, začala si k němu utvářet důvěru, o kterou se Harry velmi snažil. Snažil se také zjistit o ní něco nového. Většinou mu hnědovláska odpovídala, ale pokud zašel moc daleko, většinou s ním pak už nepromluvila.

 ***

Hnědovlásku kreslení uklidňovalo. Svoje myšlenky dávala na papír a kdykoliv se ji to nelíbilo, jednoduše papír zmuchlala. Snažila se tak odstraňovat její negativní myšlení, které ji neopouštělo celé roky. Většinou kreslila potajmu, když v jejím pokoji nikdo nebyl. Nechtěla, aby doktor-ještě stále nevěděla jeho jméno- si znovu nějaký její obrázek prohlédl a nebo nechal. Nechtěla mu odkrýt svoje sny, myšlenky a tajemství.

 „Ahoj.“ pozdravil Harry Sam hned, co přišel do jejího pokoje. Sam otočila svůj blok, na které byl napsán pozdrav. Ve svém pokoji se každý den nudila a proto kolem písmen namalovala různé obrázky, které ji v tom chvíli napadly.

 Harry poznal, že se hnědovláska musí v pokoji nudit. Samotného by nebavilo být stále zavřený v jedné místnosti. Ačkoliv moc dobře věděl, že každý den mají společné akce, zjistil, že na ně hnědovláska nechodí. Tyto akce pomáhaly nejen tomu, aby se pacienti v pokojích nenudili, ale také měly naučit pacienty znovu komunikovat.

 „Mám pro tebe překvapení.“ řekl radostně a dal ruce za záda. „Ale musíš uhodnout, co to je.“ usmál se, když viděl, jak se na něj hnědovláska začala dívat. Stále se Harryho trochu bála a proto se více posunula ke zdi. Harry uviděl její zaváhání a proto se znovu posadil na svoji židli, aby ji nevystrašil. Byla moc plachá.

  „Neboj se. Já ti neublížím. Já ti chci pomoct. Chci, aby ses odtud dostala.“ zopakoval svoji obvyklou větu. Používal ji vždy, když se ho hnědovláska začala bát nebo začínala mít znovu záchvat.

 „Budeš hádat?“ zeptal se znovu. Tentokrát na ní tolik netlačil. Málem zapomněl, že není s klukama někde v hospodě a tak začal znovu a opatrněji. Hnědovláska po dlouhém přemýšlení nakonec přikývla a zamyslela se. Pak na papír napsala první věc, která ji přišla reálná. Otočila blok směrem k němu.

 „Dobrý pokus, ale je to špatně.“ Hnědovláska si povzdechla a protočila očima. Harry se zasmál.

 „Zkus to znovu.“ pobídl ji a čekal na její odpověď. Hnědovláska znovu něco napsala na blok, ale hned potom to přeškrtala. Otočila na další stránku a napsala něco, co už si dlouho přála. Knížku.

 „Správně.“ řekl Harry, jakmile si přečetl hnědovlásčinu odpověď. Natáhl ruku před sebe, kde měl schovanou velkou knížku. Byla to jeho oblíbená a proto chtěl, aby si ji i hnědovláska přečetla. Doufal, že je milovnice knih a nebude ji vadit, že je tak tlustá. Položil knížku k ní na postel a opět se vrátil na svoji židli. Stále Sam nedokázala být v něčí blízkosti. Rychle něco načmárala na papír a obrátila blok směrem k Harrymu.

 „Nemáš zač.“ odpověděl s úsměvem Harry. Čekal, že se hnědovláska taky usměje, ale marně. Vzala si knížku do ruku a s potěšením si četla název knížky. Zmizelá.

***

Zdravím. Další část je tady! Děkuji za všechny votes a přečtení :)