Scared [H.S.]

Část Dvacátá Osmá

Místnost byla ponořená v tichu. Naproti sobě seděl Harry se Sam, ale ani jeden z nich neřekl ani jedno slovo. Harryho přestalo bavit se omlouvat a Sam jeho omluvu nebrala vážně. Udělala ukvapený závěr a nic nechtěla slyšet. Kdykoliv se odvážil znovu promluvit, spražila ho zamračeným pohledem. Byla tvrdohlavá.

„Sam“ vydechl Harry její jméno a nedbal na její pohled, který si vysloužil díky jeho slovům. „Omlouvám se ti. Neměl jsem odejít hned. Měli jsme to spolu probrat, ale bál jsem se. Proto jsem tady včera nebyl. Byl jsem zbabělec, který hned všechno řeší alkoholem.“ řekl, přičemž poslední slova zašeptal. Styděl se sám za sebe a za svoje chování, které na sobě ta nesnášel. Opatrně se podíval na Sam, jakoby mu měla něco udělat. Zůstal zaražený nad jejím chováním. Ocitl se v jejím pevném objetí. Zavřel oči a užíval si její blízkosti.

„Ach Harry.“ povzdechla si hnědovláska, když mu pevně ovinula ruce kolem těla. Nemohla se na něj zlobit. Právě se ji svěřil s jeho problémy a ona nedokázala si dál hrát na naštvanou. Ačkoliv si to ona sama nepřiznávala, líbilo se jí v jeho objetí víc než bylo zdrávo. Po dlouhých minutách, kdy ani jeden nic neřekl a jen si užívali svého objetí, se od sebe odtáhli. Harry si ji zkoumavě prohlížel a hledal stopy po naštvanosti, avšak žádné nenašel.

„Promiň.“ zašeptal ještě jednou, aby se ji znovu omluvil a zároveň uklidnil své svědomí, které nebylo rozhodně čisté. Dočkal se hnědovlásčiného úsměvu, který vždy rád viděl.

„Harry?“ zeptala se hnědovláska, která zatoužila ho více poznat. Harry se na ni tázavě podívala čekal na otázku. „Proč alkohol?“ položila svoji otázku, kterou kudrnáč čekal.

„Protože..“ zasekl se a přemýšlel, jestli ji má všechno říct. „Protože už v pubertě jsem s kamarády zapíjel svůj nevydařený vztah a jiné problémy. Tenkrát to ale nebylo nic strašného, vždy jsme si dali skleničku nebo dvě. Ale teď to u dvou neskončí.“ odpověděl kudrnáč, který se neodvážil podívat na osobu před sebou. Prohlížel si své prsty, jako důležitou věc a s hlavou skloněnou dále povídal.

„Když už jsem mohl pít i v barech, většinou jsem chodil právě tam. Už jsem se neopíjel jen na párty, které pořádali kamarádi. Zůstal jsem tam vždy do zavíračky a nebo do doby, kdy si pro mě někdo nepřijel.“ pokračoval dál bez jediného pohledu.

„Občas se to trochu zvrhlo a nezůstal jsem jen u alkoholu. Když jsem byl opilý rád jsem mluvil s holkami, protože jsem si myslel, že jsem pro ně více atraktivní a bylo mi jedno, že třeba kousek od nich je jejich přítel. Někdy jsem skončil zmlácený a někdy jen odmítnutý, což mi vůbec nepomáhalo. A tak se z toho stal zvyk, všechno zapíjet alkoholem.“ dokončil své vyprávění kudrnáč, který seděl na posteli, jako hromádka neštěstí.

„Harry.“ řekla hnědovláska jeho jméno, když zjistila, že svoje vyprávění dokončil. Znovu se objevil v jejím objetí, tentokrát pevnějším a více emotivnějším. Jemně ho škrábala na zádech a snažila se ho uklidnit. Věděla, že je mu všechno kolem toho líto, ale nedokázal si pomoct. Jedna věc ji ale přišla zvláštní, jak zvládl dokončit školu, když měl takové problémy.

„Příště až budeš mít problémy a budeš mít nutkání se opít, zajdi za mnou, ano?“ upozornila ho stále ho držíc v objetí. Cítila, jak mírně pokýval hlavou na souhlas a usmála se. V této chvíli si nepřipadala jako pacient, ale jako lékař, který svému pacientovi pomáhá. Jak ironické, že?

***

Zdravím. Poněkud zvláštní díl, který je podle mě hodně emotivní. Konečně jsem vám odkryla Harryho minulost, už zbývá jen Sam. Doufám, že se část líbila. Další kapitoly už konečně budou zase o Sam.

Děkuji za celkových 100 hvězdiček a za téměř 800 přečtení. Jste úžasný.