Scared [H.S.]

Část Třicátá Osmá

„Sam. Vstávej." budil kudrnatý doktor hnědovlásku, když se stále nechtěla odlepit od jeho těla. Pevně natisknutá k němu, objímajíc ho oběma rukama. Na nepatrný hluk, který Harry udělal mírně zamumlala a hlavu si lépe položila na polštář vedle jeho ramena. Harry si povzdechl a ačkoliv to dělal velmi nerad, odendal od sebe její ruce.

Harry opatrně odsunul deku a pečlivě znovu Sam přikryl. Zvedl se z postele a pořádně se protáhl. Protřel si své unavené oči a na důkaz únavy si zívl. Nedobrovolně přešel bosýma nohama přes pokoj, až do koupelny, kterou měla celou pro sebe hnědovláska, která si stále spokojeně pochrupkávala v posteli. Pustil na sebe studenou sprchu, aby se probral a byl čilý celý den, který ho s hnědovlasou dívkou čekal.

Zatímco se Harry sprchoval hnědovláska se probudila na šumění vody, které bylo slyšet z vedlejšího pokoje. Spokojeně se usmála, když si uvědomila, že se nevzbudila, kvůli nějaké hloupé noční můře. Přehodila nohy přes konec postele a rozhlížela se po celém pokoji. Harryho tričko společně s kalhoty se válelo ledabyle na židli. Celý pokoj vypadal, jako po výbuchu atomové bomby. Knížky, které měla rozečtené byly všude po celém nočním stolku, papíry a tužky se váleli po stole a její oblečení se válelo úplně stejně jako Harryho. Nad pohledem se hnědovláska uchechtla, protože to vypadalo, jako by se tady dělaly věci dětem nepřístupným.

„Jsem rád, že jsi už vzhůru." řekl Harry, který vylezl z koupelny a rukama si pročísl své mokré vlasy, které se mu lepily na obličej. „Čeká nás dneska další dobrodružství." oznámil Harry, když si na sebe nandaval oblečení. Sebral si svoje věci a chystal se k odchodu.

„Jaké?" zeptala se zvědavé hnědovláska, která si ho se zájmem prohlížela. „To uvidíš. Jdu teď na chvíli pryč, tak snad do té doby budeš přichystaná. Snídani ti přinese kuchařka." stačil ještě oznámit Harry, než ve spěchu odešel z jejího pokoje a zavřel za sebou dveře, nechávajíc zmatenou Sam v něm.

***

„Harry!" zvolala doktorka Wright, když spatřila kudrnáče, jak odchází. „Jsem ráda, že jsem na tebe narazila. Máš chvilku?" optala se. Harry neochotně přikývl. „Chtěla jsem ti jen říct, že Sam udělala velké pokroky a tak ji budeme moct odsud propustit. Za dva dny, než se sepíše její zpráva. Budeš moct pak tento ústav opustit." řekla ve stručnosti, přičemž se slovo „ústav", který použila, zasmála.

„Um-ehm, to je super." zamumlal Harry, který pozoroval nadšenou doktorku, z další pacientky, kterou zvládli vyléčit. „Já- já už musím jít." oznámil kudrnáč a ukázal na hodiny na stěně. Doktorka přikývla a vydala se k odchodu.

***

„Jsem zpátky." řekl kudrnáč hned, jakmile vstoupil do dveří. „Kde máš nějaké věci?" zeptala se hnědovláska podezřívavě, když neviděla žádnou věc, kterou Harry měl přinést. Obvykle opouštěl léčebnu jen, když potřeboval sehnat nějaké další věci, aby spolu mohli pokročit dál v jejím problému. Dnes však přišel pouze s dobrou náladou a úsměvem na rtech.

„Žádné dneska nepotřebujeme, protože jdeme opět pryč. Neboj můžeme, mám to domluvené, jen se musíme vrátit v určitý čas." usmál se Harry, ukazujíc tak svoje bílé zuby. Hnědovláska vstala ze své postele, odložila knížku, kterou do té doby měla v ruce a nazula si svoje tenisky.

„Jdeme?" zeptala se, když ji kudrnáč nechtěl pustit, aby mohla projít dveřmi ven. „Ještě něco ti musím říct." hnědovláska ztuhla a začala přemýšlet nad tím, jestli ji přeci jenom Harry včera večer neslyšel.

„Pozítří tě propustí."

***

Věděl jsem, že jsem udělal dobře, ačkoliv jsem si uvědomoval následky, které přijdou, jakmile ten den nastane. Ani jeden z nich nevěděl, co se stane a myslím si, že kdyby ano, nikdy by ten den nenechali přijít. Pevně jsem doufal v to, že jsem se rozhodl dobře a nikdo mě za to odsuzovat nebude.

***

Zdravím. Všimli jste si, že díly přidávám brzo? :D Není nad to mít díly předepsané. Omlouvám se, že se tady moc Afrodita neobjevuje, ale moc se mi sem nehodila. Příštím díle si ji užijete. Užívejte se před předposlední díl.

Děkuji za všechny votes :)