Část Třicátá Třetí

437 29 2
                                    

„Sam, vezmi si ještě tu mikinu." rozkázal Harry, když hnědovláska celá natěšená už odcházela z pokoje. „Proč? Vždyť je venku teplo." rozčilovala se Sam, která už chtěla být z tohoto ústavu pryč. Zamračeně se koukala na Harryho, který ve své ruce držel její tmavě modrou mikinu a čekal, až si ji od něj Sam převezme.

„Nebyla jsi dva měsíce venku. Dneska je tam chladno, takže si koukej vzít tu mikinu." rozkázal Harry stále klidným hlasem, přičemž natáhl před sebe ruku s její mikinou. Hnědovláska si otráveně povzdychla a neodpustila si ani protočení očí. Došla až k Harrymu a vzala mu z ruky mikinu, kterou si na sebe následně oblékla. Podívala se na Harryho, který spokojeně kývnul hlavou.

„Jsi jak moje matka." procedila mezi zuby potichu tak, aby ji Harry neslyšel. Ten se nad jejími slovy ušklíbl, protože ji moc dobře rozuměl, co říkala. Nechal Sam projít jako první a pak otevřel hlavní dveře od léčebny. Hnědovláska se pořádně nadechla a s výdechem prošla dveřmi. Na tváři ji hrál spokojený úsměv a rozhlížela se všude kolem sebe.

„Kam půjdeme?" zeptala se Sam, která se nemohla dočkat, až vyjdou z tohoto odporného místa. „Kam bys chtěla jít?" otázal se Harry a podíval se na její profil. „Do lesa." odpověděla pravdivě hnědovláska a podívala se na tmavý les, který byl jen kousek od léčebny. „Tak půjdeme do lesa." přikývl Harry, vzal Sam za ruku a vyšli společně z areálu.

***

„Harry?" vyslovila Sam kudrnáče jméno. Byli spolu už hodinu na cestě a procházeli se lesem, kterým vedla úzká cestička z jehličí. Přesně tak, jak si hnědovláska představovala. Kolem dokola byli jen stromy a před půl hodinou narazili na malou studánku, do které vedl potůček, který vedl dál do lesa.

„Copak se děje?" otázal se Harry a starostlivě si ji prohlédnul. „Víš, kam jdeme?" položila mu Sam další otázku. Harry se zatvářil zvláštně, lehce se usmál a stiskl Sam pevněji ruku. Stoupl si před ní a vyhledal její oči.

„Věděl jsem to. Před hodinou. Přísahám." odpověděl pravdivě kudrnáč, který si nervózně kousal do spodního rtu a čekal na dívčinu reakci. Ta se na něj vystrašeně podívala a začala myslet na nejhorší. 'Co když se odsud už nedostaneme? Zabijí nás tady medvědi? Žijí tady vůbec medvědi? Umřeme na hlad a nebo žízní?' Hnědovlásce běhala jedna nepěkná myšlenka v hlavě za druhou. Začala se mírně třást a kdyby Harry nedržel stále její ruku v té svojí, vůbec by nic nepoznal.

„Sam jsi v pořádku? Dělal jsem si srandu, vím, kde jsme." ušklíbl se Harry, i když to nebylo v této situaci vhodné. Jakmile Sam uslyšela tyto slova. Zamračila se a vytrhla svoji ruku z té jeho. Zakroutila nad ním hlavou a šla od něj pryč, aniž by si rozmyslela, kam vlastně jde. Rychlým krokem se od něj vzdalovala. Narovnala si mikinu a vyhrnula si rukávy. Procházela kolem posedu a nevšímala si tichých kroků za ní. Moc dobře věděla, kdo za ní nenápadně jde a tak si užívala jen přírodu a krásnou vůni lesa. Rozhlížela se kolem sebe a snažila se zahlédnout nějaké lesní zvíře, které by se mohlo blízko ní nacházet.  

***

Zdravím. Tak se konečně vydali spolu na procházku. Co tomu říkáte? Harry je strašný blbec, vážně. :D Ale je hezké, že se o ní tak stará, ne? Procházky ještě není konec, na zbytek se těšte zítra.

-Co se stane dál? :O

-Jak dlouho budou na sebe naštvaný?

-Má rád víc Harry Sam a nebo Sam Harryho? (Na tuhle odpověď jsem hodně zvědavá)

Byla bych ráda, kdyby někdo zakomentoval kromě Lis (Ahoj znovu :D). Děkuji za všechny votes a dostáváme se pomalu ale jistě k 1k přečtení. Děkuji!!

Scared [H.S.]Kde žijí příběhy. Začni objevovat