Room mates

24. Adrienovo IQ

"Ty, Adriene?"

"Jo?"

"Občas si říkám, co se ti v té tvojí blonďaté palici děje..." Konstatovala Mari se založenýma rukama a protočila očima, když viděla Adriena na pohovce v jejím pokoji viset nohama vzhůru a u toho pařit na playstationu Goat simulator.

"Notak právě teď uvažuju nad tím, jak se v podobě kozy dostanu dolů z jeřábu za pomocí svého jazyka." Řekl Adrien.

"Počkat cože?! Koza? Jeřáb? Jazy-cože?!" Mari neznala hru Goat simulator a byla dost zmatená.

"Ha! Tam je ten větrník! Já na něj skočím!" Pomatený Adrien myslel ROGALO. Nemám šajna, kde sebral větrník...

"Á kurňaaaaaa!" Kozadrien minul rogalo o deset centimetrů a řítil se dolů volným pádem.

"Adriene, neklesne ti z toho...IQ..." Mari pozdě došlo, že Adrienovi stejně nemá co klesnout.

"Cože?"

"Ale nic. Už je ti líp?" Adrien včera po tom neplánovaném koupání dostal horečku, ale teď si tu paří nějakou kozoblbinu a zubí se jak Koro-sensei.

"Jj!"

"Adriene nejsme na chatu. Tohle je verbální konverzace-"

"Už jsi někdy viděla kozu na trampolíně?"

"Eh...ne?" Vlastně když byla malá, viděla na trampolíně Lilu. Počítá se to?

"Tak čuč! Boing! Boing! Teď pudu a udělám ze sebe Satankozu! Jéj věžička! Možná ze mě bude zlatovláska!"

"To už jsi!" Asi se ti vlasy tlačí o mozek! Mari na tohle neměla nervy a radši odešla dělat oběd.

Alya s Ninem a dětmi odjeli domů už ráno, protože maminky chtěli děti zpátky. Když Manonina maminka Nadja slyšela od Alyi, co se stalo Adrienovi, zuřila. Už už chtěla zakročit, ale Alya ji zastavila, ať to nedělá, že je to boj mezi Marinette a Lilou. Potom volala Marinette, že dorazili domů a vrátili děti. Když Mari položila svůj mobil na stůl, rozhodla se, že Adrienovi uvaří kuřecí vývar. V lednici našla všechny potřebné ingredience a začala konat. Zpatlala to dohromady a za nedlouho už to v kuchyni krásně vonělo a okna se zamlžela.

Když měla hotovou polévku, skočila k nim do pekárny, chňapla pytlík a naházela do něj několik buchtiček bez náplně. Potom se vrátila zpátky do kuchyně, položila pytlík s buchtičkami na kuchyňskou linku a šla do špajzu pro puding. Ale bohužel neměla tušení, kam ho máma dala. Měla v plánu udělat Adrienovi buchtičky se šodó. Zeptat se jí ale nemohla, protože právě dělala jakýsi svatební dort na zakázku a Mari jí nechtěla rušit.

Našla jenom jahodový puding a tak nad tím jen pokrčila rameny a rozhodla se improvizovat. Vyrobila tedy šodo z jahodového místo vanilkového pudingu. Jakmile měla hotovo, zabořila lžičku do krému a ochutnala ho. Usoudila, že je to dobré a spokojeně pokývala hlavou.

Za pár chvilek už nesla podnos k Adrienovi. Dala ho na konferenční stolek před něj.

"Stopni si tu kozu ty závisláku! Udělala jsem ti oběd!"

"Jéééj! A co to je?"

"Kuřecí vývar a...eeem...uhhhh...Buchtičky se šodó alá Marinette!"

"Hustý!!!!"

"Jsi první, kdo to jí."

"Hustý!!!!!!! A jakto, že je to růžový?" Adrien rychle začal hltat polévku, aby mohl co nejdříve ochutnat tu dobrotu. "Nepovídej, že se to takhle zbarvilo, protože jsi do toho zamíchala lásku ke mně!"