Room mates

38. 🌅Nespadni do moře🌅 (1.část)

Věnováno Adrienette575

,,Mariiii!" Adrien od samého východu slunce poskakoval po bytě jako dítě o Vánocích. Marinette si ho nevšímala, protože chtěla spát. Nicméně po dvaceti minutách Adrienova otravování, se musela vzdát.

,,Ughhh...co se děje?" Mari se vyhrabala z peřiny a upřela na něj rozespalý pohled. Adrien se zastavil v pohybu a došel k ní. ,,Hm?"

,,Pojedeme na dovču!" Zazubil se a dal jí pusu na čelo.

,,Coo?" Mari se se stále zavřenýma očima posadila v posteli. ,,Jakou dovču?"

,,Poletíme k moři!"

,,K MOŘI?!" Mari vykulila oči, opřela se rukou tam, kde si myslela, že je ještě postel a spadla na zem.

,,Ježíši, si v pořádku?" Adrien ji bez větších potíží zvedl ze země a zase ji položil na postel.

,,Díky...jaký kruci moře?"

,,V chorvatštině se to jmenuje Adriatic sea!"

Mari otevřela pusu údivem. ,,Jaderský moře? Počkat do Chorvatska?"

,,Jop. Mám na to moře speciální privelegia."

,,Privelegia?"

,,Po kom myslíš, že se to moře jmenuje?" Upřesnil Adrien a zazubil se na ni.

,,No páni. To si děláš srandu! A kdy?"

,,Za...asi tak tři a půl hodiny?" Adrien si zkontroloval hodinky.

,,COŽE?! To mi říkáš, až teď?!" Mari se zamotala do peřiny a opět šla vstříc podlaze. Naštěstí jí Adrien včas chytil. Vlastním tělem. Spadnout na Adriena je sice měkčí než na podlahu, ale zase je tu vyšší pravděpodobnost, že dostane infarkt z něj, než z podlahy.

,,Víš co? Odteďka budeš moje postel. Tuhle můžeme klidně věnovat na charitu." Zazubila se na něj a když se zvedala, schválně ho dloubla do žeber.

,,Jau! Tak jestli tohle děláš s postelí, tak bude jedině ráda."

,,Jestli se dostane k nějakému dítěti, které do ní bude...ehm no nic...v každém případě si musíme zabalit."

,,Už jsem zabalil."

,,Jo ty zrovna. A co prosím tě?"

,,No...spoďáry, PlayStation-"

,,Dobrý to stačí, pusť mě k tomu...ne nejdřív se jdu vysprchovat a obléct." Oznámila mu, vytáhla ze skříně nějaké oblečení a šla do koupelny. ,,A ten Playstation tu nech."

,,Fájn."

...

,,Jako Adriene, jestli do třiceti vteřin nevylezeš z tý koupelny, tak tě tady nechám a odletím bez tebe!" Marinette nervózně podupávala na chodbě. ,,To letadlo na tebe čekat nebude! Tak děleeeej!"

,,No o tom bych se s tebou mohl hádat."

,,Nepokoušej mojí trpělivost!"

,,Když já chci vypadat hezky! Aby ses za mě nemusela stydět..."

Mari chvíli mlčela a pak se plácla do čela a hodně nahlas si povzdechla. ,,Ty trubko, víš, že jsi asi nejhezčí člověk z celýho státu a řekneš mi tohle?"

,,Fakt? To si myslíš?" Adrien s hvězdičkami v očích vykoukl z koupelny.

,,Ehm...jo...pro mě za mě bys byl neodolatelnej i v pytli od brambor a s kečupem na hlavě. Tak už pojď, špageťáku." Mari si zakryla oči rukou.