Room mates

😷🦠Koronavirový speciál🦠😷

"Koukej. Si. To. Nasadit!" Hahuhlala Mari zpod respirátoru.

"Afe, kdyf já f tom nemufu dejfat!" Pokušel se o to samé znavený Adrien. Ono chodit celý den po krámech v době Covidové není vůbec nic snadného. Obzvlášť pokud nakupujete s Mari.

"Ještě musíme do Tesca." Oznámila černovláska, jakmile opustily prostory Kauflandu. Adrien ze sebe ztrhl respirátor, jako by to snad byla izolepa či roubík a fuňel jako lokomotiva. Mari si ho naopak elegantně sundala, jako by snad byla modelka. Jakto, že vzhledem posedlý Adrien teď vypadá jako vypelichané kuře, které právě uniklo jatkám?

"No tak pojď a neloudej se!"

"No jo. No jo." Adrien zmáčkl čudlík na jeho klíčích od auta a otevřel se kufr. Potom pomocí svojí síly nesíly přemístil tašku s nákupem do jejich kufru. K těm ostatním.

"To musíme jet i do Tesca?" Stěžoval si Adrien sotva nastoupili do auta.

"Tak když to nemaj ani v Lidlu, ani v Penny ani v Kauflandu, tak to snad musej mít aspoň v Tescu, ne?"

"No já nevím..." Adrien zrovna nastartoval.

"Navíc je naproti Takko, Pepco, H&Mko a C&Ačko." Zazubila se černovláska.

"Aha. Takže o to ti jde. Ale nejprve se musíme stavit na benzínce. Audinka má žížu."

"Jo. Tak to jsme dvě. Už tady trajdáme městem tak tři hodiny." Mari se podívala na svoje růžové Smart Watch, které dostala od Adriena k svátku. "Tak prej tři a půl. Už jsem dneska nachodila osm kilometrů. Co se někde stavit na jídlo?"

"Klíďo píďo líďo!" Adrien občas hrává s Danielem hry přes počítač. Bohužel pro Mari a její vysoké IQ, pochytil nějaké jeho nadávky. No a pak jsou tu ještě ty gemblerské, co má od Nina. "A kam se zakempíme-au!" A je to tady. "Za co to bylo?"

"Co takhle támhle?" Mari ho ignorovala a ukázala na restauraci, kterou viděla před sebou.

"Poirot? Tak jo!" Adrien zajel na parkoviště a pak ukázkově zacouval.

[Čti Poarot, pokud to někoho zajímá, tak je to další restaurace z Detectiva Conana, tak schválně: Kdo si ještě pamatuje název té první?]

"Taky bych si měla udělat řidičák." Poznamenala Marinette, jakmile vystoupili.

"Já tě svezu kamkoli budeš chtít!"

"Vážně? I na Antarktidu?" Rozešli se vpřed.

"Noo...v tomhle případě by bylo asi pohodlnější použít moje letadlo." Poškrábal se na tváři Adrien.

"Tvoje COŽE?" Zastavila se Mari a údivem otevřela pusu dokořán. Tak spadl z Marsu on nebo já? Pomyslela si.

"Hehe~"

"Nedělej na mě hehe a koukej vysvětlovat!"

"Noo..."

"Tak kápni božskou!"

"No ono to je stejně jedno. Podle předpisů vlády nemůžeš do zahraničí nez Covid pasu."

"Hm...To je fakt..."

"Ale mohl bych tě svézt ve vrtulníku..."

"V čem že?!"

"No takhle. Řekněme, že děda je dost extravagantní mechanik. Vyrobil mi už spoustu věcí." Extravagantní? Adrien zná tak složité slovo?

"Aha..." Mari nějak nevěděla, co na to říct. Raději vešli do Tesca. "Adriene! Roušku!"

"Eeeaaeaeeeaaaaee! Rouška! Rouška! Ta mi trhá ouška!" Spustil blonďák, ale přece jen si respirátor nasadil.