Room mates

17. Minecraft souboj

"Co bude dnes k obědu?"

"Já nevím. Co bys chtěl?"

"Hmm....Lasagne?"

"No tak to budeme muset jít nakoupit."

"A nebo..."

"Nebo co?"

"Když máme ty prázdniny....co takhle rande Chengová?"

"Nasazuješ taktiku alá James Potter? To ti jen tak neprojde."

"Proč?"

"Nejsi James. Neumíš čarovat ani lítat na koštěti a ve škole máš jedničku maximálně tak z hudebky." Řekla Mari, ačkoli věděla, že Jamesovi Potterovi šlape na paty aspoň, co se sportu týče.

"Na tom něco bude, ale neodpověděla jsi mi na otázku. No tak Mari. Jenom se půjdeme najíst do Columba."

"Nebyli jsme tam náhodou včera?"

"Ehhh....noooo? A to vadí?"

"Koupíš mi i dezert?"

"Jasně!"

"Tak ujednáno. Ale mám dvě podmínky."

"A jaké?"

"Za prvé - nebudeš tomu říkat rande."

"Hm...okej...s tím se nějak smířím. A co to druhé?"

Marinette se zvedla ze židle, popošla o pár kroků z kuchyně, kde kreslila návrh letních šatů a u toho si čmárala Adriena v kostýmu Pikachu, a ocitla se tak přímo před Adrienem rozvaleným na gauči. Sledoval Futuramu. Ti dva na sebe zase pokřikovali přes místnosti. To jsou celí oni. Mari vypla televizi a položila ovladač na konfereční stolek.

"Tohle-!" Řekla a chňapla po slunečních brýlých, které měl Adrien zavěšené na tričku. Adrien se lekl, chytil se jednou rukou gauče a druhou výstřihu trička a civěl na černovlásku jako by mu právě vyrvala srdce.

"-zůstane tady. A ty si vezmeš tyhle." Dokončila větu, položila muší převlek vedle ovladače a podala mu černé, kovové, trochu hranatější brýle s ne tak tmavými skly jako ty původní šedé z plastu.

"Páni. Ty jsou super! Kde-?"

"Vlastní návrh. Neděkuj mi. Jdu se převléct. Píp. Píp." Napodobila robotí hlas, popadla černou sukni, červené tričko a Adrienovy klíče z věšáku a zamkla se v koupelně.

"Jako myslíš že jsem úchyl nebo co?"

"Jo přesně to si myslím."

Adrien si povzdechl, došel ke své skříni a probodl ji očima. Otcovy značky se sice už dávno zbavil, ale pokaždé když se díval na skříň s oblečením, cítil vztek a zároveň smutek a taky zklamání a nechuť smíchanou se záští.
Nakonec si vzal bílou košili a šedé bermudy.

Když byli hotoví musela mu Mari vrátit klíče, aby mohl zamknout. Mari si svoje totiž zabouchla ve chlebníku, ale to ona neví. Adrien je našel a schoval na vršek lednice, kde ho černovláska nemá se svou výškou sebemenší šanci najít. Je pěkně vykutálený, že?

"Takže jednu svíčkovou, jeden salát Caesar, dvě koly, jednu palačinku se zmrzlinou a nuttelou a ještě jahodový cheesecake." Řekl Adrien jedním dechem číšníkovi, který to chudák nestíhal.

Když přinesly Cocacoly, nacpala si černovláska do plechovky brčko. Adrien uvažoval jestli má u ní vůbec šanci. Posledně ho neodtrčila, ale chce Adrien riskovat? Je to dobrý nápad? Nebo není? Neměl by ještě chvíli počkat?