Room mates

14. Hlídání na úrovni 2. část

Věnováno BugabooNoirAgreste

Adrien zaplatil jízdenky na vlak, do kterého se dva teenageři, tři předškolačky a jedno mimčo vrhli na poslední chvíli.

"Your timing sucks!" Štěkla po Adrienovi Marinette v angličtině, aby tomu děti nerozumněly.

"Jo. Fuuu....Jo já vím...fuf...promiň..fuuf." Funěl Adrien.

Manon, Ella a Etta se smíchy popadaly za břicho. Představa, že by jim vlak ujel pro ně evidentně představovala zábavu.

"A ten tvůj muší převlek-"

"Jo já vím. Poznal by mě i blbej a slepej by se mi smál, že vypadám jak moucha." Řekl s ironií v hlase.

Děti seděly s Adrienem na předních sedačkách a celou čtvrt hodinu, co tvrdli ve vlaku, pozorovali přes průhledné dveře vlaku Marinette s kočárkem, jak dělá ksichty na miminko, aby nebrečelo.

"Už tam budem?" Houkla Ella potom, co vylezli z vlaku.

"Za tři minuty nám jede tramvaj. Jeli jste někdy tramvají?" Zeptal se holčiček.

"Anóóóó!" Odpověděly dívky jednohlasně. Ovšem až na jednu. Marinette se zatvářila poněkud kysele.

"Jako fakt?" Pozvedl obočí blonďák.

"No...jo! No a co jako?" Nafoukla Mari tváře.

"Bude tam dost místa na ten kočárek, že jo?" Zeptala se pro jistotu Mari, čímž si trochu podkopala svoje ego.

Adrien znejistěl.

"Mělo by." Řekl jen.

"A když ne?"

Adrien polkl.

"If it won't fit, i'll make sure you'll fit into a f*cking trash can!" Řekla Marinette naštvaně a zase tak, aby děti nepoznaly, že nadává.

Adrien se zmohl jen na to, aby se otřásl strachem při představě sebe v odpadkovém koši.

"Máš kliku." Ozvala se Mari, když zjistili, že se tam kočárek v pohodě vejde.

"Hehe...já to říkal." Adrien se nervózně zasmál a setřel si pot z čela.

Po zcela nenáročné a klidné cestě tramvají nastala zcela náročná a divoká cesta pěšky.

"Už tam budem?" Zeptala se Etta.

"Mě bolí nožičky!" Kňourala Manon.

"Mě taky." Přidala se Ella.

"Můžeme si dát chvíli přestávku? Asi mi dochází baterky." Fňukla Etta.

"Adriene, chodíš moc rychle." Stěžovala si i Marinette.

"Jo. Jako." Zaúpěla Ella.

"Co si zač? Robot?" Zahučela Etta.

"Ne. Pikachu." Řekla Mari se smíchem.

"A používá voltový útok." Vtipkovala zase Manon.

"No jo. No jo. Tak půjdeme pomaleji no." Zakroutil Adrien hlavou, ale zpomalil a dokonce si od Mari převzal kočárek a začal dělat vtipné grimasy. Takhle se střídali celou dobu, co jsou na cestě.

"Adriene, ty se tváříš jak Voldemort na záchodě!" Ozvala se Mari po chvíli sledování Adriena, jak se ksichtí na miminko, které z toho mělo srandu.

Uličkou kterou procházeli se rozlehl hlasitý smích třech třeštidel a dvou teenagerů.

"Jo a takhle nějak by se asi tvářil Deadpool při hodině fyziky. Vsaď se, že jo!" Komentovala dál Mari Adrienovy geniální obličeje. Všichni se tomu smáli a cesta tak lépe utíkala.