Bude problém?

304 22 3
                                        

Becca: Zula jsem si boty a vešla dovnitř. Táta tu byl. Seděl u televize a četl si noviny. ,,A-ahoj..“ Řekla jsem trošku vystrašeně a rychle přešla do kuchyně. ,,Už jsi jedl?..“ ,,Jo! Čekat na tebe? Chcípnul bych hlady!“ Dal mi facku a já už zase ležela na zemi. ,,Od čeho máš ty mokrý vlasy?!“ Vytáhl mě za vlasy nahoru a já křičela bolestí! ,,Že ty jsi se zase někde kurvila!!! Nechci mít z dcery děvku!“ Konečně se mi podařilo dostat z jeho sevření,  rychle jsem utekla nahoru a  našla zámek od dveří které jsem rychle zamkla. Nešel nahoru. Slyšela jsem prásknout dveře, takže se šel asi zase někam opít do klubu a tam se vyspat s nějakou děvkou. Doma jich bylo už nejmíň deset. A vždycky byla každá jiná a hlavně velmi překvapená z toho že můj otec má dceru. Nějaká si dokonce myslela že jsem jeho manželka a tak hned odešla. Já za to dostala hrozný výprask. Jenom teď když na něj myslím, bolí mě celé tělo. Dokážu si vzpomenout na všechny věci co mi můj otec udělal. To jak mě shodil ze schodů.. nebo rozbil zrcadlo a pořezal mě střepy.. jeden po mě hodil a mě se zapíchl do nohy.. nebo jak o mě rozbil vázu.. A to jenom třeba kvůli tomu že jsem neudělala večeři.. Od té doby co chodí za kurvama je to ještě horší. Dnes jsem ale dopadla až moc dobře.. Asi neměl čas a nebo se mě povedlo rychle utéct. Zase jsem brečela do peřiny a chtěla aby mi bylo už osmnáct. Hodněkrát jsem už uvažovala o sebevraždě.. Ne zase ne! Už se to lepší..Ale svého hloupého zvyku se nezbavím.. pomáhá mi.. Přešla jsem do koupelny a vysvlékla se. Stoupla jsem si na váhu. Chvíli čísla přebíhala a pak se zastavila. Takže mám přesně.. naposledy jsem se měřila .. no nedávno. Vím tedy přesně jak jsem vysoká. Mám jen ubohých 165 centimetrů.. na svůj věk jsem hrozně malá.. a vážím.. 49 kilo.. sakra.. já jsem opravdu hrozně zhubla.. moje tělo na to ani tak nevypadá, alespoň že tak.. Napustila jsem si vanu a vlzezla do ní.. Byla jsem tam asi půl hodiny.. umyla jsem se a nátahla se pro žiletku. Chtěla jsem si oholit nohy. Obvykle tuhle hračku ale používám k jiným věcem. Oholila jsem se a přejížděla slabě žiletkou po mé ruce. Neudržela jsem se a zatáhla. Moje jizvy se už nestíhají hojit, ale nějak mě to netrápí. Vana byla už zase od krve.. Chvíli jsem tam ještě zůstala. Když jsem vylezla umyla jsem vanu a byla zase krásně bílá jako je vždycky.. Měla jsem už na sobě pižamo a ležela v posteli. Zrovna jsem si dočetla kapitolu a někdo zazvonil. Nechtělo se mi vstávat z postele. Zvlášť když musím jít dolů po schodech. Asi po minutě jsem ale vstala a sešla dolů ke dveřím. V pižamu a neupravená jsem je otevřela. ,,Ahoj!“ Řekl Kyle a mě dost překvapilo že přišel.. ,,Co tu děláš?..“ Zeptala jsem se s úsměvěm. ,,Chtěl jsem tě vidět.“ Vykulila jsem oči a nemohla jsem uvěřit tomu co právě řekl. ,,Pojď dovnitř..“ ,,Nemusel jsi chodit mě by..“  Ani jsem to nedořekla a Kyle mě přitisknul ke zdi. ,,Kyle..“ Skousnul si ret a podíval se mi do očí. ,,p-promiň.. Já.. Promiň. Jsem vůl.“

Kyle: Kyle děláš si prdel?! Ty by jsi se s ní vyspal?! To nemyslíš vážně! Je jí šestnáct a ty se  k ní chováš jako by měla 19! ,,Půjdu.. přehnal jsem to..“ Byl jsem na sebe opravdu naštvaný. ,,Nic.. jsi neudělal..“Zvedla mi bradu a usmála se.. ,,Co jsi chtěl udělat?“  Myslel jsem že odejdu a zítra budeme dělat že se nic nestalo.. ,,T-třeba.. tohle..“

Becca: Nevím co mě to popadlo. Nikdy bych to co jsem Kylovi řekla.. normálnímu klukovi bych to nikdy neřekla. Šlo na něm poznat že je trošku nervozní. I já jsem byla. Zvlášť po tom co jsem ze sebe vypravila. Měla bych si dávat bacha. Je starší. Začal mě líbat na krku..Měla bych ho nechat?.. Ne neměla.. ,,Chceš vědět co bych udělal dál?..“ Chvíli bylo ticho protože jsem nevěděla co odpovědět..,,Myslím že někdy to budu chtít vědět.. ale ne dnes.“ Oba jsme se na sebe usmáli. Dala jsem mu pusu na tvář. ,,Měl by jsi už jít. Jsemu unavená a půjdu spát.“ ,,Dobře.“ Doprovodila jsem ho ke dveřím. ,,Dobrou noc a krásné sny.“ Políbil mě na tvář. ,,I tobě.“ Zavřela jsem dveře a vyšla nahoru do pokoje. Otec přijde zase až ráno, takže v noci se nemusím bát že na mě zaútočí.

Kyle: Dorazil jsem domů a zaparkoval auto. Byl jsem štastnej. Teda do té doby než jsem otevřel dveře!

BANG.Kde žijí příběhy. Začni objevovat