BANG.

Hlavně nechoď..

Rebecca: Zvedla jsem se s vědomím že musím okamžitě pryč! Přeci tu nebudu s totálním psychopatem který zabíjí lidi! A ještě k tomu tvrdí že mě miluje! On je naprostý šílenec! Přešla jsem ke mřížím, které mi překážely k cestě ven. V kapse jsem měla akorát obyčejné věci, a nejsem si jistá jestli by se.. no ano! Mám tu pilník! Třeba dokážu alespoň vypáčit dveře.. a pak bych ho šla okamžitě udat na policii. 

Kyle: ,,Máte teď čas? Mohl by jste jít prosím se mnou?" 

Zeptal jsem se ho neskutečně mile. To že tohle má být jeho smrt, asi nečeká. 

,,Chci nejdřív vědět co mi máte vyřídit."

,,Právě proto pojďte se mnou, abych vám to mohl vyřídit, potřebuji vás na jiném místě."

,,Dobrá.. pojďme."

Musím počítat s tím, že je to pořád člověk, který je nebezpečný. Možná mě bude chtít také zabít.. No, chtít je hezká vlastnost. Vedl jsem ho za sebou někam dál od lidí. Přesné místo jsem určené neměl, ale nemám ho v plánu na životě nechat zbytečně moc dlouho. 

,,Kam jdeme?"

Zeptal se ten ňouma po chvilce. Nechtěl jsem mu vůbec odpovídat, ale abych nepadnul do podezření, promluvil jsem.

,,Je to už jen kousek, nemělo by to vědět moc lidí. Je to docela tajné, víte?" 

,,Jsem opravdu zvědav o co jde, protože nemám moc času.."

Zavedl jsem ho už mlčky do nějaké díry, o které nikdo nikdy neslyšel. Snad to půjde hladce. 

,,Tak tady.. to stačí."

,,Co tedy chcete? Co mi máte vyřídit?"

,,Tak za prvé.. asi tohle!" 

Rychle jsem ho uhodil a začali jsme se prát. Já jsem narozdíl od něj připravený, jen si musím dávat pozor na nůž nebo pistol, kterou ten vůl určitě vlastní. Po našem krátkém boji jsem vytáhnul svou kamarádku pistol já. Musím si dát bacha.. a mělo ho to bolet, že? To bych možná měl přitvrdit.. nesmí to nikdo vědět.. musím být nenápadný. A hlavně, stejně to ostatní uslyší.. bohužel. Musím zrychlit. 

Přiložil jsem tomu bastardovi svou kamarádku rovnou ke spánku. 

,,BANG!" 

 Řekl jsem a přitom vystřelil. Má rychlá akce se povedla a ten blbec je mrtvý. Prachy mám jistý.. Odtáhnul jsem jeho mrtvé tělo do auta. 

,,Ty jsi těžkej.. co si žral?.."

Řekl jsem si víceméně pro sebe. Nastoupil jsem na místo řidiče a jel tak aby mě nezastavila policie ke mně domů.

(Doporučuji zapnout hudbu:3)

Becca: Už to skoro mám..Já se odsud dostanu. Musím! Navážela jsem se celou svou silou do těch už zrezavělých dveří.

 ,,Notak!! Povol už!"

 Křičela jsem a doufala, že se odsud už konečně dostanu.. Nemám šanci. Začala jsem zase plakat. Notak.. Snažila jsem se pořád víc..Svou největší silou jsem do těch hnusnejch vrat kopla. Byla jsem plná vzteku.. Povolily!! Okamžitě jsem vyběhla schody ke dveřím, které byly otevřené. Jsem venku! Jeho byt.. jsem tady! Už musím najít jen hlavní dveře. Můj zrak se ale přesunul na okno. Viděla jsem jak přijížděl. Sakra! Schovala jsem se do kuchyně. Snad mě nenajde.. Uslyšela jsem dveře.. Skoro jsem přestala dýchat. V hlavě jsem si vymýšlela plán, jak utéct.. Hlavně nechoď do kuchyně.. Prosím..

****

Ahojkyy! Je tu další část :P

Doufám že se líbí:3

Byee lovers :*