Nebezpečný.

158 13 0
                                    

Rebecca: Mé nohy se rozpohybovaly, a já vešla. Ten pokoj byl opravdu nádherný. Sedla jsem si na postel a mile se na Kyla usmála. Měla jsem něco málo za ten večer v sobě. Koukal se na mě těma nádhernýma očima, a já jen chtěla aby se mě dotknul. Kousla jsem se do rtu a uhnula pohledem.

 Rozbušilo se mi srdce, když jsem ucítila jeho ruce na mé tváři. Pootočil mi hlavu a zvednul bradu tak, abych se mu dívala do očí. ,,Víš co jsem zač. A oni vědí, že jsi má slabost." Nevěděla jsem co odpovědět. A proč se chce o tom mém zjištění zmiňuje právě teď. Teď v tomhle pokoji. Když jsem si to uvědomila, rozklepaly se mi lehce nohy. V té chvíli jsem si přála se zvednout a utéct odsud hodně daleko.

 ,,Kdo jsou "Oni"?" Řekla jsem nakonec s knedlíkem v puse. Na jeho tváři jsem zaznamenala úsměv, i když jsem netušila, co je na mé otázce tak vtipné. Možná to byl jen úšklebek, než úsměv. ,,Ptáš se..Kdo jsou oni? Jsou jako já.. A jdou po mně..Po nás. Protože jsem provedl spoustu špatných věcí..A jsem velice nebezpečný." Při slově nebezpečný se mi naježily snad všechny chloupky na mém těle. ,,N-nebezpečný?.." Zase ten jeho šibalský úsměv. Protože jsem se postavila, udělala jsem pár kroků pryč od něj. ,,Ani nevíš jak moc."

 Můj dech musel být slyšet. Na ústech se mu pořád pohrával ten úsměv. Postoupil o pár větších kroků ke mně. Polkla jsem a koukala někam za něj. Když byl u mě tak blízko, že kdybych natáhla paži, mohla bych se ho dotknout, vyšlo ze mě nepravdivé tvrzení. ,,Já se tě ale nebojím." Hrdě jsem se mu podívala do očí, i když bych pořád nejradši někam utekla. ,,Nemáš ze mě strach Rebecco Stayight?"

  Při výslovu mého jména, jsem opravdu strach dostala. Nechtěla jsem mu dát najevo svou nejistotu. ,,Správně." Odpovídala jsem stručně..Vím, že bych delší proslov zpackala. Teď si skousnul ret Kyle. Zjistila jsem, že jeho pohled směřoval na mé rty. Opět jsem polkla a rty po dlouhé době naprosto uvolnila. Kyle zvednul oči a zadíval se do těch mojich. To co jsem tam zahlédla jsem neznala. Ale klidně to nevypadalo. ,,Co..Co se děje?"

 Kylovo jeden velký krok stačil k tomu, aby se dostal úplně ke mně. Na chvilku jsem přestala dýchat, když mě přitisknul ke zdi, na které jsem byla už skoro přilepená. Nebezpečně rychle se přiblížil k mojim rtům. Pak mě silně políbil. Začal pohybovat rty a já na těch svých cítila jeho vítězný úsměv. Zavřela jsem oči a nechala se unášet těmi plnými rty..

****

Ahooj! Já vím..Dost dlouho jsem žádnou část nevydala a doufám, že se polepším. :D Moc se za to omlouvám. Doufám že se část líbí:3 Snad brzy vyjde další. 

Zatím bye :*


BANG.Kde žijí příběhy. Začni objevovat