BANG.

Připravená?

Rebecca: V té chvíli jsem mu věřila, i když nevím z jakého důvodu. Hlavou mi proběhla myšlenka, že možná není tak špatný.. alespoň teď. Pomáhá mi. Zatím.. ale nechá mě pak odejít? Nebo tu budu muset s ním zůstat? Chtěla bych se vrátit domů..

Vzal mýdlo a nanesl si ho na ruce. Pak mě začala umývat. Bylo to příjemné, ale protože mé tělo bylo celé zničené, na některých místech to bolelo. 

,,Au.."

Sykla jsem docela potichu. On se na mě podíval a zatvářil se ustaraně.

,,Jsi nádherná.."

,,Jsem zničená.."

V hlavě jsem si k tomu ještě něco přidala..

Je to kvůli tobě!! Kvůli tobě jsem takhle zničená, otlučená a já nevím co.. a teď? Staráš se o mě, jako kdyby jsem ti nechtěla utéct.. jako kdyby se nic nestalo.

On se jen usmál.. co mu na tom přijde tak vtipné?

Kyle: Musel jsem se smát. Zajímalo by mě, co se jí honí hlavou. Teď se o ni starám.. ale to ještě neví co ji čeká.

Řekla mi že je zničená. Usmíval jsem se, protože ona nemá nejmenší ponětí o tom, že tohle jsou jen lehké odřeniny. bude to horší Becco. Těš se.¨

Jako ten nejhodnější člověk pod sluncem jsem se o ni postaral. Vykoupal jsem ji a pak uložil do postele. pořád mi říkala, že je hrozně unavená. Vzal jsem ji do jednoho volnýho pokoje, který je určený přesně pro ni. 

Otočila se ihned zády ke mně. Přemýšlel jsem, že ji zabiju ve spánku, ale pak mi došlo že takhle snadnou smrt si nezaslouží. Ona umře v bolestech. Bude mě prosit o to, abych ji zabil. 

Chvíli jsme se na ni ještě koukal, a když jsem už měl stoprocentní jistotu že spí, vstal jsem ze židle v pokoji a odešel ze dveří. Nezapomenul jsem zamknout, kdyby ji napadlo udělat něco nemravného. Ale to bych ji opravdu nedoporučoval.

Rebecca: Byla jsem tak ospalá.. nedokázala jsem se soustředit, jestli nedělá něco podezřelého. Odnesl mě do postele. Z toho co si pamatuju se na mě pořád usmíval.. pak jsem jen už ležela v posteli a za okamžik usnula. Co bylo dál? To nevím.

Je ráno. Probudila jsem se a vykoukla z okna. Sluníčko krásně svítilo a já měla v tu chvíli nádhernou náladu. O chvíli později mi ale došlo, že jsem u Kyla doma! Do háje.. nemůžu tu s ním zůstat. 

Zvedla jsem se z postele ale v tom se otevřely dveře. Můj vystrašený výraz se díval přímo na Kyla. 

,,Dobré ráno."

Řekl chladně, jak to umí jen on.  Polkla jsem a byla jsem schopná slova. Nepozdravila jsem ho. 

,,Jak jsi se vyspala? Jsi připravená?"

Nepochopila jsem smysl té druhé věty, kterou vypustil z pusy..

,,N-na co?.. Připravená?.."

****

Ahojky:3 Máte se?

Doufám, že se další část líbí :*

Doufám, že budu stíhat vydávat části:D 

Kdyby něco, budete  o tom určitě vědět:3

Tak byee :*