BANG.

Blázen?

Rebecca: On seděl v pokoji a asi na mě čekal. Jen koukal do blba. Když jsem však přišla a on si mě všiml zadíval se na mě.

,,Jsem.. tady.."

Řekla jsem pro jistotu. Nebo možná abych zabila to ticho?

On jen zakýval a poklepal vedle sebe na pohovku, abych si vedle něj sedla.

,,Vypadáš už o dost líp. Myslím.. no.. měla bys jít k doktorovi.. půjdeš se mnou?"

Vůbec se mi tam nechtělo.. proč bych měla k doktorovi? Však jsem v pořádku.. jen.. bojím se.. aby mě nenašel.. co když i on je teď někde v nemocnici? Co když na mě právě čeká?? Co když.. zase jsem začala vyvádět. Byla jsem jako posedlá. Začala jsem na něj křičet..

,,Vždyť ani nevím kdo jsi!!"

,,Dobře.. dobře.. hlavně klid..já ti vše řeknu.."

Pokusila jsem se alespoň trochu uklidnit..

,,Jmenuju se Brian Sterwag. Je mi devatenáct.."

Jen jsem přikyvovala.

,,Brian.. to je hezké jméno.."

,,Děkuju. Mohu tě tedy vzít do té nemocnice? Nejsem si jistý jestli jsi v pořádku.."

,,Já ale jsem v pořádku. Vím to.."

,,Zajdeme tam."

Chvíli jsme si ještě povídali a já se dozvěděla pár informací. Bydlí tu jen on, nemá slečnu. Rodina mu umřela, takže zůstal úplně sám. Je mi ho docela líto. Vysokou už nestuduje, kvůli problémům, které se vyskytly. Takže teď pracuje hlavně z domova. Dělá na různých socialních sítích, jsou za to prý slušný peníze.

,,Tak pojď.. zajedeme tam."

Konečně jsem se zvedla a obula si boty. Šli jsme k autu a teď už bez protestů mě zavezl do nemocnice.

,,Půjdeš tam prosím se mnou?"

Zaškemrala jsem jako malé dítě. Byla jsem docela vyděšená. Však jsem ráda že vím, jak se jmenuju.

O dvě hodiny později

Doktoři mě vyšetřili zatímco Brian čekal na chodbě. Nic mi neřekli. Všechno s nimi dohodl Brian. Doufám, že alespoň ten mi prozradí víc. Ale Brianovi by přece nic říkat neměli.. napadlo mě najednou. Bolela mě hlava a tak jsem toho přemýšlení radši nechala.

,,Ahoj.."

Pozdravila jsem ho když jsem šla zpátky do čekárny, kde už na mě netrpělivě čekal.

,,Ahoj.."

,,Zjistil jsi něco..?"

,,Tobě nic neřekli?.."

,,Ne.. a tobě?"

,,Vím všechno.. nejsem si vůbec jistý tím kdo je nějaký Kyle, ale podle všeho se ho pokusí policie najít a určitě zatknout. Nemáš takové menší tušení kde by se právě teď mohl nacházet?"

,,Možná v nemocnici..

Řekla jsem jen tak naoko, a v té chvíli jsem si neuvědomila jak moc jsem touhle informací pomohla.

,,A to říkáš jen tak?? Jaké má příjmení? Víš ho?"

,,Je.. jmenuje se.. Kyle Hemsword.."

Brian okamžitě běžel za doktorkou a všechno jí řekl. Mně se hlava motala pořád víc a víc.

,,Slečno Stayigh?.."

Uslyšela jsem doktorku, kterou jsem viděla docela rozmazaně.

,,A-ano?.."

Pokusila jsem se odpovědět. Snažila jsem se znít naprosto normálně, ale normálně mi ani omylem nebylo.

,,Mám na vás a na pana Hemsworda pár otázek. Jste schopna odpovídat?"

Mluvila naprosto zřetelně a formálně.

,,A-ano.. zvládnu to.."

,,Dobře.. začneme. Kdy jste se s ním poprvé setkala?.."

Zapřemýšlela jsem a dostala se docela hluboko do minulosti..

,,On.. narazil do mě.. když se pokusil vstoupit do banky.. a pak.. mě odvezl.. a.. byli jsme přátelé.. a on mi řekl kdo je.. a"

,,Stačí. Uklidněte se. To je v pořádku."

Opět jsem se rozjížděla..