BANG.

Já tě najdu.

O měsíc později

Rebecca: Jsem z toho všeho naprosto vyřízená. Nevzala jsem si tolik peněz abych se dokázala uživit. Potřebuji si najít práci a nějakou ubytovnu. Ale stejně je to jen krátkodobě. Na žádném místě nevydržím déle než pár dní. Mám strach. Nechci aby mě našel. Zajímalo by mě, jak se daří tátovi. Snad se má beze mě dobře. Už to nezvládám. Sedla jsem si na lavičku a koukala do prázdna. Vypadám hrozně. Jsem unavená. Už jsem pár dní nespala. A když už usnu, tak mám noční můry. Budím se se slzami v očích. 

Kyle: Pořád ji hledám. Nepřestanu dokud ji nenajdu. Bojím se, že ji už našli jiní. Jestli se tak stalo, nemusí být už naživu. 

,,Sakra!" 

Byl jsem tak naštvaný. Seděl jsem na hotelu v pokoji. Peněz mám dost. Ptám se lidí jestli jí neviděli. Našel jsem si jednu její fotku, a teď se vyptávám. Nikdo mi nic neřekl. Zkouším to všude. Její otec je pořád ožralej a nic neví. Copak zdrhla bez rozloučení? Tak moc se mě bojí? Kdyby byla v klidu mohli jsme si spolu krásně žít. Koupil bych jí všechno co by chtěla. Dával bych na ní pozor a staral se o ní. A to že o to nestojí? Ona by si musela zvyknout. A taky až jí chytím, tak si zvykne. Jestli jí to dojde, a jestli se bude chovat normálně. Musí si mé slušné chování zasloužit. 

Rebecca: Myslím, že jsem na chvilku usnula. Ucítila jsem na svém rameni něčí ruku a okamžitě s sebou trhla. Lekla jsem se a málem z lavičky spadla. Stála přede mnou nějaká žena. Kdo to byl? To jsem netušila. Tvářila se mile. Docela ustaraně.  

,,Ahoj.." 

Řekla mile a pořád si mě projížděla pohledem.  Pokusila jsem se slabě usmát a pozdrav jsem jí opětovala.

,,D-dobrý den."

,,Jsi v pořádku? Vypadáš zničeně.."

,,Já jsem jen.. unavená."

Nevěděla jsem jestli jí mám věřit. Skoro se mi zavíraly oči. 

,,Pojď sem.. pomůžu ti vstát."

Opravdu mi pomohla. Je pravda že mě vedla do auta a mně teď bylo jedno, jestli je normální nebo mi ublíží. V té chvíli jsem jí prostě věřila.  Třeba mi opravdu pomůže a postará se o mě než se zase postavím na svoje nohy. 

Ona mě položila na zadní sedadlo a já okamžitě usnula. Nevím kam jsem jela. Kam dojedu. Jestli dojedu. Co se bude dít dál. 

Kyle: Obvolal jsem všechny lidi které znám. Rozeslal jsem fotky. A řekl jsem že pokud ji najdou ať mi okamžitě dají vědět a já jim za to dám patřičnou odměnu.

,,Slyším?"

Zvednul jsem telefon, když mi volala má kámoška. Bydlí dost daleko, ale i jí jsem psal. Popsala mi jí. Vím že ji má. Je to v suchu. No. Děvče, ty se máš ještě na co těšit.

,,Děkuju. Domluvíme se. Zatím."

****

Ahoooj:3 Je tu další část :*

Doufám že se líbí <3

Byeee :*