Jezdecká akademie Galgi 2

Dvacátý

"Jungkooku, co se ti stalo," uslyšel jsem dupání po prašné cestě. Někdo ke mě doběhnul.
"Eee," znovu jsem se pokusil zvednout, ale moje břicho dost protestovalo.

"Vypadáš otřesně, co se stalo," Namjoon si ke mě klekl a snažil se ze mě něco vypáčit.

Povedlo se mi posadit se, ale hlava se mi neuvěřitelně motala a myslel jsem si, že se brzy pozvracím. Sehun se na mě opravdu vyřádil. Až se budu moc pohnout, tak ho zbiju zase já.

"Nic mi není pane Kime," neohrabaně jsem se s jeho mírnou pomocí dostal na nohy. "Jungkooku!" Neudržel jsem balanc a málem se znovu skácel k zemi. "Dobrá nebudu se tě ptát co se stalo, ale teď jdeme za Jinem." Řekl už rázněji. Vždy měl takový postoj pohodáře, ale to teď zmizelo. Vím, že momentálně bych se asi těžko dostal do školy po svých, natož nahoru do pokoje.

"Dobře," podepřel mě pod ramenem a pomalým krokem jsme společně vyšli ke školní budově. "Ještě zavolám Jinovi, ať nás čeká." Nad tím jsem protočil oči, což nemohl postřehnou, naštěstí. Vím, že Jin to ze mě bude páčit klidně celý den. Myslím, že u toho lesíka nejvíce utrpěla moje hrdost a ne břicho.

"Ahoj Hyung, přivedu ti potlučeného studenta. Kluci se nejspíše porvali... Jo.... Za dvě minuty... To ne." Namjoon típl telefon a vyšli jsme. "Komu jsi co udělal, že jsi takhle skončil?" Slíbil, že už se nezeptá, i když tohle vyznělo jako řečnická otázka.

Jin stál před dveřmi do budovy se založenými rukami na hrudi. "No ty teda vypadáš, Jungkooku jsi tu jen den a už tohle." Protočil nade mnou oči Jin. "Tak pojď, dnes už na výuku nepůjdeš, jak tě tak vidím."

Namjoon mě předal do spáru Jinovi a já věděl, že je se mnou amen. Došli jsme až do Jinovi ordinace, kde jsem sebou praštil na lůžko. "Opatrně, nebo si ublížíš ještě víc."

"Takže s kým jsi se porval?" Jin vzal vatičku s dezinfekcí a přiložil mi jí k roztrženému rtu. Hned jsem sykl a ucukl. "Takže s kým?" Jina to nějak nevyvedlo z míry a pokračoval v mém ošetřování.

"Může tu být klidně celý den, dokud nepromluvíš." Oddělal vatičku s dezinfekcí. "Sehun," vím, že by se to dozvěděl tak či tak, tak si nebudu přidělávat další problémy.

"Triko dolů." Jine ale no tak. Neohrabaně jsem si sundal vrchní část oblečení, samozřejmě se to neobešlo bez občasného syknutí a zatnutých zubů.

"No pěkně se na tobě vyřádil. To bude mít ještě dohru." Na mé hrudi se začali barvit podlitiny a modřiny. Zítra budu nejspíše svítit všemi barvami.

"Řekni, kdyby tě to nějak extra bolelo." Jin mě začal prohmatávat břicho.

Po nějaké době přestal. "Vypadá to, že máš jen pár naražených žeber. Se Sehunem si ještě promluvím. Zatím tu zůstaň. Tady máš nějaký led na ty rány a opovaž se někam odejít."

Tak další kapitola dopsána. Teď budu mít přes týdny více času, takže kapitoly budou dříve snad. V zajetí moci je dopsáno, připadá mi jako včera, co jsem to začala psát. A otázka na konec, kdo je váš bias a proč?