Jezdecká akademie Galgi 2

Dvaatřicátý

Taehyung s Yoongim k nám došli, srdce my bylo neuvěřitelnou rychlostí, teď tu s Hoseokem umřeme, tím jsem si jistým.

"Ahoj, můžeme si přisednout?" Zeptal se mile Yoongi a mě i Hoseokovi spadla pusa snad až na zem. Chvíli jsme na ně vyjeveně zírali a nechápali, co po nás vlastně chtějí, oba jsme čekali nějaký řev, ale nestalo se tak.

"Jistě," Hobi se posunul více k oknu, aby udělal prostor. "Ovšem," udělal jsem to samé. Yoongi se posadil se svým jídlem vedle mě a Taehyung vedle Hoseoka. Vypadal opravdu k sežrání, ty upnuté kalhoty mu opravdu slušeli a to černé tričko. Nesmím začít slintat, i když to pomalu nejde s tím jak vypadá.

"Umíte si teda vybrat podnik, dělají tu snad nejlepší jídlo v celém Daegu." Prolomil Yoongi ticho které nastalo. "Opravdu," řekl jsem aby konverzace nestála. "Takže vy dva jste utekli ze školy na Yoongiho koncert?" 

Taehyung si vzal slovo a na tváři mu pobíhal spokojený úšklebek. Vyloženě se bavil naší nervozitou, to šlo poznat.  "Ano," sklonili jsme oba hlavu. "Dobře," Taehyung se zakousl do svého jídla. Co to s ním sakra je? Tohle není Taehyung, kterého jsem znal, ale nestěžuji si.

"Vy nás nevyrazíte," zeptal se nejistě Hoseok, který jako já už očividně chuť na jídlo neměl. "Nevím proč bych to bělal, co děláte mimo školu není moje starost a ke všemu jste jedni z nejlepších studentů. Jungkook dokonce je nejlepší, takže není důvod vás držet ve škole." Řekl jednoduše a my jsme znovu nechápali.

"No i když Jungkooku, ty jsi měl raději zůstat na škole, přece jen ta hlava není ještě úplně v pořádku. Až se to dozví Jin, tak tě nejspíše bude chtít zabít." V tom měl pravdu, Jin se to nesmí za boha dozvědět. "No a myslím, že se to dozví určitě, protože na Yoongiho koncert dojede."

"Takže hmm Park Jungkooku radím ti si napsat poslední slova." Znovu se začal věnovat svému jídlu a já jsem polkl. Třeba se mineme. Snažil jsem si namluvit, ale má hlava zatím vymýšlela různé možnosti, jak mě Jin objeví a jak skončím. Jedna byla horší než druhá.

"Neboj se, alespoň tvůj poslední den života bude hezký." Usmál se na mě upřímným úsměvem a já myslel, že se snad rozteču. 

"No měli by jsme jít," Taehyung se podíval na hodinky, které ukazovali, že koncert začíná za necelou půl hodinku. "Jo no," jídlo už jsme měli všichni dojedené. "Jdete taky, nebo tu budete celou dobu jen sedět." Otočil se na nás Yoongi, který už s Taehyugem sklízeli tácy. 

"Jo," rychle jsme se zvedli a vydali za nimi. Venku byla už velká fronta. "Jsi slavný," poznamenal Taehyung, když jsme stáli před Undergroundem. "Jak se chceš dostat dovnitř?" Optal jsme se Yoongiho. 

"Jdeme se drát davem." Yoongi v čela a my všichni za ním. "Hele prcku kam se cpeš!" Strčil do Yoongiho nějaký týpek. "No řekl bych, že na svůj koncert." Yoongi nadzvedl hlavu, protože přes kšiltovku na něj nešlo vidět. 

"Agust D!" Zakřičel až jsme myslel, že přijdu o uši. Dav začal šílet. "Sakra!" Zaklel Yoongi a rychle jsme se snažili protáhnout dopředu k vchodu. "Vy dva kampak?" Zastavil nás hlídač. "Lee ti jsou se mnou." My s Hobim jsem se nakonec také dostali dovnitř.

Tak po věčnosti další část. Nějaké typy jak si myslíte, že to skončí? Jinak chtěla bych znovu připomenout svojí novou knížku, kde už se pomalu rozjíždí děj. Bdw chtěla jsem zkusit za jak dlouho jsem schopná stihnout napsat kapitolu a 500 slov za 25min není zlé.