Jezdecká akademie Galgi 2

Osmadvacátý

"Tak jdeme na to Jungkookie," ušklíbl se na mě. Já jsem jen přikývl, teď se jen modlit ať to vypadá dobře. Yoongi si barví vlasy sám a sluší mu to, tak bych se neměl ničeho bát, určitě to dopadne dobře. Musím v to věřit.

"Vypadáš, že by jsi si to ještě rozmyslel, hlavně klid, když jsem si barvil vlasy poprvé, také jsem u toho dost šílel." Zasmál se a  nasadil si černé rukavice. "Sundej si tričko," co že! Vyjeveně jsem na něj hleděl. 

"Snad ho nechceš mít špinavé a já nechci mít další ručník od barvy, takže ho dej dolů." Neochotně jsem ho sundal a odhodil stranou. "Měl by jsi víc jíst." Dodal, ale už se věnoval mým vlasům. 

"Hlavně se neboj, bude to vypadat dobře. Holky na tobě oči nechaj," jediný u koho bych chtěl abych se mu zalíbil je Taehyung.  Zase na něj musím myslet, ale celkem se divím, jak mile se ke mě choval. Není to ten Tae, kterého jsem poznal předtím, tenhle je o dost milejší. 

"Jo to jsem chtěl Hyung, máme v plánu jít s Hoseokem na tvůj koncert, který máš o víkendu v Undergraundu." Zakřenil jsem se. "No a ty budeš chtít abych vás tam odvezl sebou co." Nuceně jsem se zasmál, abych trochu uvolnil atmosféru. 

"Tak to ani omylem, veze mě tam Taehyung a snad už jsi zjistil, jak moc řeší pravidla na této škole. Jen to že by jste tam jeli, by jste porušili asi tak osm pravidel. Zpět bych vás vzít nejspíše mohl, Jin mě bude brát a myslím, že on s tím problém mít nebude snad. Počkat, nemáš mít náhodou tento týden klidový režim." Zasekl se Yoongi.

"No," na to jsem úplně zapomněl.  "No jo, takže jinak, na ten koncert nepojedeš. Jestli Jin ti nařídil odpočívat, tak nic takového. Co řekne Jin je zákon, zapamatuj si to, ano?" 

"Ano Hyung," tak a žádný koncert nejspíše. Ještě se zkusím s Jinem domluvit abych tam mohl jet. "Dobře, už je to hotové, pojď si vypít tu kávu musíme počkat."

Yoongi donesl ke stolu dva hrnky s kávou, chtěl jsem pro ně dojít sám, ale jen bych mu po bytě roznesl barvu a to opravdu nechci. 

S Yoongim jsme se ještě nějakou dobu bavili o hudbě a nějakých věcech, dokud nenastal čas tu barvu smýt.  Teď nastane okamžik pravdy, jestli to bude vypadat dobře. Já a blond, nedokážu si to představit. 

Další půlhodiny jsem strávil v koupelně snažící se dostat všechnu barvu z vlasů. Trvalo to opravdu dlouho, myslel jsem si že nikdy nezmizí. "Tady ručník," hodil ho po mě Yoongi a já  jsem si tedy vlasy vysušil. 

Když už jsem se vydrbal jako pes, přišel čas. "Hyung jak to vypadá?" Zrcadla jsem úspěšně míjel a byl jsem za to celkem rád. Snažil jsem se z Yoongiho grimasy něco vyčíst, ale vůbec to nešlo. "Tak co?" Měl jsem strašné nutkání se rozběhnout k zrcadlu. 

"Sluší ti to." Opravdu? Musím se přesvědčit sám, rychle jsem doběhl k zrcadlu a podíval se jak vypadám. A ono opravdu mi to slušelo. 

Tak další kapitola. Začínám tento příběh psát spíše z donucen. Docela jsem se zabrala do Good of Bad. Budu moc ráda, když si to přečtete. Otázka na konec, ví někdo co je s Taem. Jak byl ten koncert online, tak seděl bokem.