𝔑𝔢𝔧𝔰𝔦 𝔓𝔯𝔞𝔳𝔶́ 𝔑𝔞𝔯𝔫𝔦𝔞𝔫

VOJÁCI U BERUNY

Pořád byla tma, takže nebylo vidět na krok. Lili se prodírala křovím a za ní šel Edmund, aby nebyla sama. Nešel z vlastní vůle, Lili ho o to poprosila, ale on by jí nerad zklamal, takže šel s ní. Navíc by byl nerad, kdyby se jí náhodou něco stalo, protože ačkoliv si to nerad přiznával, dost mu na ní záleželo.
"Tak, můžeme jít zpátky" řekla Lili, čímž probrala Edmunda z myšlenek, kde se právě nacházel.

"Fajn. Nepamatuješ si, kudy jsme šli?" Zeptal se Edmund, ačkoliv si nemyslel, že by si to pamatovala.
"Eeeh...ne?" Byla to spíš otázka, ale zároveň mu tím i odpověděla.
"Fajn, tak půjdeme tudy, ale nevidím ani na krok, takže dávej pozor, ať nespadneš." Bylo hezké, že nechtěl aby spadla...

Jenomže jak tak šli, často se jim pod nohy pletly klacky a kameny, takže Lili nakonec skončila na zemi. Edmund se otočil a sehl se nad svou kamarádkou.
"Jsi v pohodě?" Blbá otázka, když někdo spadne na zem tak pravděpodobně není úplně v pohodě, ale stejně uslyšel kladnou odpověď. Pak tedy podal Lili ruku, aby jí pomohl se zvednout.

Lili se zvedla na nohy a ještě se podívala, na své boty, jestli jsou v pořádku. Trochu zničené sice byly, ale vypadaly překvapivě lépe.
"Možná to bude divné, ale moje boty vypadají lépe..." pověděla Edmundovi. Ten ji sice ve tmě neviděl tak dobře, ale její oči se v měsíčním světle leskly. Přišla mu vyšší než předtím, což si nedokázal moc dobře vysvětlit. Přísahal, že ještě před tím, než spadla, byla nižší. A ty boty ho ani moc nezajímaly, byl naprosto unesen jejíma očima, které ho uchvátili už poprvé, co se ti dva setkali.

Lili se dívala Edmundovi do očí a kdyby bylo světlo, viděl by, jak se červená.
"Možná bychom měli jít do prava, před tím jsme myslím šli vlevo" řekl Edmund, aby přerušil trapné ticho. Oba se pak vydali tím směrem a opravdu, dorazili do tábora za ostatními. Za chvíli opět usnuli.

Ráno se jako první vzbudila Lucie, a ta probudila Zuzku s tím, že viděla Aslana ve snu. Zuzka jí to moc nevěřila, takže vzbudila i ostatní. Ani Petr s Dýnilem ji nevěřili. Lili ji uvěřila, a Edmund prohlásil, že když Lucce nevěřil minule, dopadlo to špatně. Taky že ano...
"Lili? Vypadáš jinak než včera...jseš starší a hezčí" prohlásila vesele Lucie čímž upoutala pozornost ostatních.
"Aslan mi ve snu říkal, něco o tom, že to znamená, že jsi znovu mezi živými Narniany!"

Lili se zasmála.
"Vážně? Tady, já se nevidím, ale připadám si jako dřív, myslím jako mimo Narnii" všichni se bůhví proč začali smát, ale pak je Petr přerušil s tím, že musí jít dál. Vydali se tedy k Beruně. Řece, kde se podle všeho dalo přes brod dostat na druhou stranu. Co ale nečekali bylo vojsko. Zrovna stavěli most.
"No, možná bychom přeci jen mohli jít jinudy..."
"Já vím kam máme jít! Aslan mi to ukázal!"
"Teda to musel být dlouhý sen..." Pronesl Dýnil ironicky.

Tak se tedy všichni vydali opět za Luckou. Dostali se na místo, odkud vycházeli a kde navíc včera byli. Dostali se na druhou stranu přes asi milion kamenů, ale byli tam. Zbývalo už jen najít Narniany, ale jak se později ukázalo to nebylo tak těžké...