𝔑𝔢𝔧𝔰𝔦 𝔓𝔯𝔞𝔳𝔶́ 𝔑𝔞𝔯𝔫𝔦𝔞𝔫

ASLANŮV STŮL

Všichni seděli na břehu. Půlka posádky dostala rozkaz, aby se vrátila na loď, zatímco Kaspian, Lucka, Lili, Edmund, Rýpčíp a Eustác zůstali přes noc.
"Každý ví, co dračí poklad dokáže...tedy, každý...u nás." Prohlásil Kaspian a lítostivě se podíval na draka.

"Může se proměnit zpět?" Zeptala se Lili.
"Nevím." Drak se na Kaspiana podíval, jakoby zkoumal, zda si nedělá legraci.
"Tetu Albertu tohle nepotěší..." Řekl Edmund a zamračil se. Lili se zasmála. Jistě, byla to vtipná představa, přivedli by tetě draka a řekli, že je to její syn...poslala by je do léčebny...

Jakmile se setmělo, drak zapálil oheň, aby jim nebyla zima. Všichni si rozložili spací pytle a lehli si na teplý písek, vyhřátý od slunce, které celý den pálilo.
"Tohle souhvězdí jsem ještě neviděl." Řekl Edmund. Lili vedle něho přikývla.
"V Narnii jsou jiná než u nás...je to zvláštní že? Jako bychom spali, ale dlouho..." Přemýšlela nahlas Lili.

Edmund si mimoděk vzpomněl na to, jak seděl vedle Lili v saních a ona prohlásila, že umrznutí je bezbolestná smrt. I tehdy měla zajímavé myšlenky. Vždycky se podivoval, kde je bere.
"Edmunde...co myslíš, že by se s námi stalo, kdybychom tady prostě zůstali...nemohli bychom se vrátit domů? Existovali bychom ještě?" Zašeptala Lili.

Edmund se na ni podíval.
"To nevím Lili, ale vím, že já bych na tebe nikdy nezapomněl." Lehl si blíž k Lili, které se po tvářích spouštěly slzy a jednou rukou ji objal.
"Nikdy." Zašeptal jí do vlasů.
Lili se zaleskly oči. Dojalo jí to, ale zároveň věděla, že se může stát cokoliv. A pak na ní může zapomenout jako lusknutim prstu. Někdo ho například očaruje...a dopadne to špatně.

Rýpčíp se přiblížil k drakovi. Eustác brečel také. Jakoby byla nějaká noc pláče. Rýpčíp se pokusil draka uklidnit.
"Víš, Eustáci, výjimečné věci se dějí výjimečným lidem, možná je to znamení, že tě čeká něco krásného...povím ti o svých dobrodružstvích ..."

Lucka přemýšlela nad Aslanem, jako velmi často od doby, co se s ním setkala poprvé. Lili ji jednou řekla, asi si z ní dělala srandu, že kdyby byl Aslan člověk, mohla by si ho vzít. Jistěže žertovala, ale i tak to bylo zvláštní.

Ráno se Lucka vzbudila jako první a divila se, jak to, že slunce svítí modře. Až když se rozkoukala a promnula si oči, ji došlo, že to je modrá hvězda. Vzbudila ostatní. Kaspiana, který velmi vtipně objímal pařez, Edmunda, který spal vedle Lili a stále měl kolem ní pohozenou jednu ruku a i draka s myší.

Všichni byli ihned na nohou. Dohodli se, že Eustac poletí vedle lodi, na ni by se nevešel. Bohužel je potkala velmi špatná věc, pokud plujete na lodi s plachtou vůbec nejhorší, bezvětří. Kapitán už předpokládal, že nikdy nepřistanou, když sebou loď cukla tak silně, až všichni spadli na zem. Někdo dokonce spadl až do podpalubí.

Eustac letěl před lodí. Táhnul ji ocasem.
"Jooo! Eustáci, ty kulturisto! Jsi génius!" Zakřičela Lili a rozesmála se. Edmund ji celou dobu pozoroval. Nikdy ve svém životě nepotkal dívku jako byla Lili. Jakoby jediným slovem dokázala probudit i mrtvého, možná i nemocného uzdravit, nebo člověka bez naděje motivovat a naději mu vrátit. Cítil z ní  tak pozitivní energii, kterou v něm ani Aslan nedokázal vyvolat. Z přemýšlení ho vytrhl ostrov na obzoru. K jejich štěstí to byl ten správný ostrov, kam měli doplout.

Byla tam tma. Všichni šli v řadě po kamenném mostě, až se dostali někam, co kdysi mohla být jídelna. Uprostřed byl velký stůl. Aslanův stůl. Na konci stolu byly stromy. V těch stromech byli zarostlí tři muži - tři lordi, které hledali. Vzali jim meče a položili je na stůl.

Jakmile to udělali, z mečů začala vycházet modrá záře. Jakoby něco padalo z oblohy, modrá hvězda. Najednou před nimi stála velmi krásná paní. Lili stála na místě s otevřenou pusou a němě obdivovala její krásu, stejně tak ostatní.

Hvězda se představila jako Liliandi.
"Jsi překrásná." Prohlásil Kaspian a Lili se potichu zachechtala. Jistěže byla krásná, to bylo jasné snad i jí samotné.
"Pokud by vám to vadilo, mohu změnit podobu..." Řekla hvězda.
"NE!" Zakřičeli naráz Edmund a Kaspian, až Lili trochu naskočila. Nemohla lhát, vadilo ji, že i Edmundovi se hvězda líbí, ale nemohla mu přeci říct, že chce, aby se mu líbila ona... Nebo ano?