𝔑𝔢𝔧𝔰𝔦 𝔓𝔯𝔞𝔳𝔶́ 𝔑𝔞𝔯𝔫𝔦𝔞𝔫

PRVNÍ ZASTÁVKA

Na lodi vládl vesměs klid. Eustác byl někde v podpalubí a na palubě si zrovna dával souboj Kaspian a Edmund. Lili to celé pozorovala, ačkoliv se dalo říct, že Kaspianovi pozornost příliš nevěnovala. Vlastně vůbec. Nemohla se nabažit pohledu na černovlasého kamaráda, který s mečem jakoby se narodil. Jeho pohyby byly přesné, drsné, ale přesto tak jemné. Lili ho jednoduše obdivovala. Ať už kvůli tomu, že byl podle ní neobyčejně krásný, nebo proto, že byl skvělý šermíř a kamarád, který nikoho nenechal na holičkách.

Lucie vedle ní, se nakláněla přes zábradlí lodní paluby a sledovala podmořské lidi, ryby a další mořské tvory. Edmund nad Kaspianem nakonec vyhrál a Lili začala tleskat. Lucie se konečně otočila a jakmile se k oběma děvčatům dostal Edmund, dala mu kelímek s vodou.

Chvíli tam všichni tři stáli a dívali se na druhou stranu lodi, když se z podpalubí ozval dupot a objevila se blonďatá hlava Eustáce. Stoupl si vedle ostatních a za ním se spustil po laně Rýpčíp.

"Dostal jste balanc?" Optal se myšák Eustáce.
"Nechyběl mi," odpověděl a na chvíli se odmlčel,"byl jsem jenom zaskočen. Mám k tomu akutní dispozice, díky inteligenci."

Jakmile Eustác dokončil větu Edmund vyprskl vodu a rozesmál se, zatímco Lili se nedůvěřivě dívala na Eustáce a měla co dělat, aby se nerozesmála. Lucie se za chvíli také smála a Eustác se na ně naštvaně díval.

Když viděl, že se nehodlají přestat smát, šel zpět do podpalubí, aby si mohl něco zapsat do deníčku. Tahal ho s sebou neustále, a tak ho měl i tady v Narnii.

Milý deníčku,
Moji praštění příbuzní se chovají, jako by jim všechno patřilo,
Jsem teď na nějaké divné lodi, která se může každou chvíli potopit.
Je tu nějaký otravný myšák, který mi neustále ztěžuje život.
Lili se se všemi zná, až mě to přijde divné, doufám, že se brzo vrátíme domů...
Nejhorší na tom je, že nevím, na či straně stojí. Vypadá to, že se vším, co řekne nebo udělá Kaspian, Edmund nebo Lucie souhlasí, ale zároveň to vypadá, že nesouhlasí s jejich chováním ke mě. Aspoň někdo tu očividně chápe směšnost situace.

Eustác nepřestal počítat dny, takže přesně věděl, že by měla být sobota osmnáctého července. Nikdo mu zatím nebyl schopen vysvětlit, že v Narnii jde čas úplně jinak.

Edmund stál na přídi s Kaspianem a oba dva sledovali obzor. Náhle se před nimi objevil malý vzdálený kus pevniny. Edmund vzal dalekohled, aby se podíval, kam plují.

"Nemají Narnijskou vlajku." Poznamenal směrem ke Kaspianovi, který se zamračil.
"Divné, vždy patřily k Narnii." Kaspian se obrátil na loď a začal vydávat rozkazy, aby mohli přistát na ostrově.

Byla skoro noc, takže bylo okolo ještě temné. Většina posádky zůstala na lodi a všichni panovníci Narnie, Rýpčíp, Eustác a Lili se vydali na ostrov.

Všude bylo zavřeno, ulice byly prázdné. Loďku zakotvili hned u mola a začali vystupovat. Lili, když viděla, že je za ní už jen Eustác, chtěla mu pomoct, a tak mu podala ruku.

"Díky, zvládnu to sám." Odmítl Eustác a hned na to zakopl a zřítil se přímo na kamení na břehu.
"Bez komentáře prosím." Rozkázal Eustác a tak si ho nikdo dál nevšímal a všichni se vydali do středu ostrova.

Upřímně, tenhle díl si tolik nepamatuju, asi si ho budu muset připomenout 😂