𝔑𝔢𝔧𝔰𝔦 𝔓𝔯𝔞𝔳𝔶́ 𝔑𝔞𝔯𝔫𝔦𝔞𝔫

BOJ ZAČÍNÁ

Hvězda se vydala na kraj místnosti, kde byl balkon a ostatní šli za ní. Před nimi byl ostrov. Temný ostrov, kde se podle všeho ukrýval poslední meč. Pak se hvězda rozloučila.
"Uvidím tě ještě?" Zeptal se Kaspian a hvězda jen kývla a zmizela.

Nikdo neměl ponětí, co se na ostrově ukrývá za zlo. Eustac nervózně poletoval s myší na hlavě kolem lodi a připadal si velmi vyděšen, tak jako ještě nikdy. Kapitán rozkázal zapálit všechny lucerny a všechny lučišníky přikázal připravit na palubu.

Lucka seděla v kajutě spolu s Gael.
"Až vyrostu, chci být přesně jako ty." Pověděla Lucce dívka. Lucka se usmála.
"Musíš být hlavně sama sebou." Ano, přesně toto jí řekl Aslan. V podpalubí se všichni zbrojili. Lucka s Gael ne. Ty dvě bojovat neměly, alespoň jim to Kaspian zakázal.

Lucka by byla naštvaná, přeci, Lili bojovala i když byla mladší než je teď Lucka, minule taky nemohla bojovat a Lili ano, ale nějak věděla, že Lili byla dobrá bojovnice. Navíc, Lucka věděla, že musí někdo udržet v bezpečí Gael. Proto neprotestovala.

Lili měla na sobě pánské brnění, dámské na lodi nebylo, ale i tak, když šla za Kaspianem a Edmundem, Edmund se nemohl vynadívat.
"Kdybychom to nezvládli, věz, že jsi pro mě byl jako bratr." Řekl Kaspian Edmundovi.
"A ty jako sestra." Řekl Lili.

"Tys pro mě byl taky jako bratr." Řekl Edmund. Lili Kaspiana jen objala. Edmund se mírně zamračil, ale pak Lili objala i jeho. Hned se cítil lépe. Kaspian se natáhl do skříně pro meč.
"Vem si ho Edmunde, Petr by to tak chtěl." Řekl Kaspian a dál Edmundovi Petrův meč.

"Kdyby se cokoliv stalo...mám vás ráda." Řekla Lili a trochu se jí zaleskly oči. Pak odešla z kajuty s mečem, který si vzala z police a šla na palubu.

Eustác se bál. Ano, opravdu se bál. Chtěl odletět pryč od ostrova, co nejdál, někam do bezpečí. Myšák, sedící mu na hlavě ovšem velmi protestoval.

"Nepřipustím, aby ses vzdal, já jsem jen myš, ale ty, ty jsi drak, máš kůži jako brnění a chrlis oheň, otoč to, leťme osudu vstříc!" Zakřičela myš a tak se drak obrátil zpět k lodi. Kaspian stál na palubě a pronášel řeč.

"Ať se stane cokoliv, byli jste všichni právoplatnými členy posádky, spolu jsme čelili mnoha věcem, spolu jsme dopluli až sem, spolu jsme čelili strachu již několikrát, SPOLU to zvládneme zas! Nás svět, Narnie, závisí na nás, takže za Aslana, a za Narnii!" Poslední větu již Kaspian zakřičel.

Vydal se ke schodům, ale pak se zarazil, když všichni začali křičet.
"ZA NARNII!" Kaspian se cítil konečně jako opravdový vládce. Usmál se a pak se přidal ke křičícímu davu narnianů.

Loďka plula tmou. Svítily pouze lucerny, jinak byla tma a mlha. Kapitánovi se to ani trochu nelíbilo. Po palubě se začal plížit zelený kouř.
"Zklamal jsi mě..." Prohlásil kouř, který se zformoval hned vedle Kaspiana v jeho otce. Kaspian sebou trhl.

"Pojď se mnou, nechám tě vládnout!" Řekla bílá čarodějnice, tedy teď spíš zelená Edmundovi.
"Ztrať se, jseš mrtvá!" Naštval se Edmund.
"Edmunde? Jsi v pořádku?" Zeptala se Lucka svého bratra, který se stále zdál duchem nepřítomen.
"Eh, jsem."

Odněkud zdola se ozval hlas. Znělo to jako nějaký opilecký zpěv.
"Plúújtéé prýýýč!" Křičel hlas.
"Kdo je tam?"
"Nás nevyděsíš!" Ozývalo se z lodi.
"Aní vy měě" křičel znovu hlas.

"Plúújtéé prýýýč, měě neporazítéé!" Edmund na může posvítil baterkou. Měl poslední z mečů. Poslední lord.
"Já se vám nevzdám!" Zakřičel ještě, než ho Eustac popadl a odnesl na palubu lodi.

"Táhněte démoni!" Ohnal se po posádce stařík. Když se dozvěděl, že před ním stojí Kaspian, ihned se poklonil.
"Odtud není návratu..." Všichni se shodli, že když už mají meč, můžou plout pryč. Pak ovšem stařík zvolal ještě něco.

"Dejte pozor, do mysli nesmí proniknout vaše strachy, jinak se okamžitě zhmotní!" Lili se oklepala. Pak si všimla Edmunda, který zavřel oči.
"Ach..ne" řekl jen když otevřel oči.
"Ehm...Edmunde, na co jsi pomyslel?" Zeptala se se strachem v hlase Lili.

"Já se omlouvám..." Řekl Edmund a přeběhl na bok lodi, dívaje se do vody. Všichni stáli jako přikováni, byly vyděšení, co si mohl Edmund představit. Lili se pohnula jako první a za chvíli stála vedle Edmunda. Málem zakřičela, když viděla, čeho se Edmund bál.

Mořských hadů.