Šla jsem tedy někam jinam a to "někam" v mím případě bylo před dům.
Po chvílí jsem si žmoulala oči tak jsem šla zpátky do vnitř.
Genya: Co jdeš dělat?
Áďa: Spá-
Genya: Nejdeš👀
Genya mě čapl za ruku a zatáhl mě za ruku dolů.
Áďa: Co je?👀
Genya: Nejdeš spát to se děje👀
Sanemi: Vy se musíte furt chovat jak děti?
Genya: Ne👀
Áďa: Já jdu👀
Genya: Nejdeš👀
Genya mě opět čapl za ruku a tentokrát mě za ní držel.
Áďa: Tak co chceš dělat?
Genya: Nevím.
Áďa: Tak mě pusť.
Genya: Ne👀
Sanemi: Jí pusť když asi neumí ponocovat👀.
Áďa: Tak nejdu no.
Genya: Najednou👀
Áďa: ŠIKANA TOTO👀
Sanemi se začal smát.
Sanemi: Prosimtě já to nemyslel osobně.
Áďa: Vím👀
Po dalších dvou hodinách ničeho se konečně něco začalo dít.
Genya: Tak si jdeme zahrát nějakou hru?
Sanemi: Tak jo a ta hra se nazývá pšt.
Áďa: Jo to je SKVĚLÁ hra👀
Sanemi: Dva proti jednomu takže pšt.
Genya: ale to neznamená že TY jdeš spát👀 *kouká na mě*
Áďa: Dobře no.
Po hodině ničeho.
Áďa: Mám otázku.
Genya: No?
Áďa: Jak si mi řekl jednou že se něco stalo a proto se nemáte úplně rádi tak co to bylo?
Sanemi: PROČ to říkáš?
Genya: Tak se ptala tak-
Sanemi: No tak jistli ti to tedy jeden z nás řekne tak to nikomu neřekneš protože nikdo z nás nepotřebuje aby to věděla celý demon slayer corps.
Áďa: Slibuju.
Genya se naklonil ke mě a začal vyprávět.
Genya (šeptem): No jednoduše naše rodina byla napadena démonem. Zabil všechny kromě nás a naše matka se změnila v démona a Sanemi jí zabil a já jsem ho tak trochu nazval vrahem.
Áďa (šeptem): Aha.
Genya (šeptem): Ehm...
Áďa (šeptem): A omluvil ses mu?
Genya (šeptem): N-ne.
Áďa: Tak co řekneme BRATŘÍČKOVI aby se mu ulevilo v duši?👀
Sanemi: Jak si mě to nazvala?
Genya (šeptem): Ale nemyslim si že by stačila za to jenom omluva.
Áďa (šeptem): Ale tak když složíš nějakou slohovku tak by se mu alespoň mohlo TROCHU ulevit ne?👀
Genya (šeptem): Možná ale pochybuju o tom.
Áďa (šeptem): Zkus o tom popřemýšlel o potom mu to řekni.
Genya (šeptem): No dobře.
Po půl hodině začal Genya mluvit.
Genya: Ehm. Sanemi?
Sanemi: No?
Genya: No chci se ti omluvit za to jak jsem tě před lety nazval. Vím že omluva asi není všechno k odpuštění ale.
Sanemi se jenom koukl na Genyu a pak si dále všímal svých věcí.
Genya pak odešel a já jelikož mě stále držel tak jsem šla s ním.
Áďa: Co je?
Genya: Nic.
Áďa: Řekni mi. Co ti je?
Genya: NIC.
Áďa: Jistli to co jsem ti řekla byl blbí nápad tak to řekni protože je to asi lepší říct než být pak zbytečně naštvaný nebo-
Genya mi dal ruku před pusu a pak začal mluvit.
Genya: Nic mi není stačí? *usměje se*
Áďa: Když to říkáš.
Genya: Jo říkám.
Áďa: Dobře no.
Genya: Ale co je tobě? Vypadáš jak můmie😂
Áďa: Nic.👀
Genya: Važně?
Áďa: Ne neni.
Genya: Ale je👀
Áďa: Chceš to slyšet španělsky? NO.
Genya: Nechceš ty jít NÁHODOU spát?👀
Áďa: N-ne👀
Genya: Vždyť si říkala ať tě pustím 👀
Áďa: No a?
Genya: Pojď sem👀
Áďa: Proč?
Genya: Prostě pojď👀
Áďa: Ne díky👀
Genya mě přitáhnul k sobě.
Áďa: Co je?👀
Genya: Pšt🤫
Áďa: Wut?👀🗿
Genya začal usínat.
Áďa (v hlavě): Dělá si ze mě srandu🗿? Vsaď se že když zkusim jít pryč tak mě nepustí nebo se probudí a tím pádem mě nepustí. No tak asi mi nic nezabívá takže DOBROU👀
Šla jsem tedy spát.
Když jsem se vzbudila tak Genya byl vzhůru.
Genya: Dobrej👀
Áďa: Ahoj.
Genya chtěl někam jít ale já jsem ho zatáhla zpátky.
Genya: Co je?
Áďa: Nikam nejdeš.
Genya: Proč?
Áďa: Prostě nejdeš👀
Genya: Co to je?👀 Chováš se divně👀.
Áďa: Nic mi neni👀
Genya: Kolik vůbec je?
Áďa: Nevim 3 hodiny.
Genya: Ráno?
Áďa: Jo.
Genya: Takže před asi hodinou jsme šli spát?
Áďa: Jo.
Genya: No tak co se dá dělat ve 3 ráno?
Áďa: Nevím. SPÁT.
Genya: A kromě toho?
Áďa: Nevim. Ale já jdu spát. Nashle.
Genya: Kam jdu já tam jdeš i ty takže👀
Áďa: Ne nejdu🗿
Genya: A-
Áďa: A stejně když půjdeš takhle brzo ven tak asi nikdo nebude z toho nadšenej.
Genya: To máš asi pravdu no.
Já jsem opět chtěla jít někam ale Genya mě zatáhnul zpátky.
Áďa: Co-. Víš co? Teď to už nebudu řešit protože jdu spát takže nazdar.
Genya: Líp to říct neumíš?👀
Áďa: Tak dobrou.
Genya: Dobrou.
Šli jsme tedy spát a když jsme se už vzbudili v normální hodinu tak jsme viděli Sanemiho a Uzuie. Něco říkali ale já jsem to neposlouchala.
Genya (šeptem): Ahoj.
Áďa (šeptem): Ahoj???
Genya (šeptem): Hej budeme předstírat že spíme ale budeme ve skutečnosti poslouchat ten rozhovor?
Áďa (šeptem): No nevím. Kvůli tomuhle že jsme někoho odposlouchávali mám už dva průšvihy u Hashirů.
Genya (šeptem): Jistli se něco stane tak to Švédů na sebe tak co takhle?
Áďa (šeptem): Ne díky nechci.
Šla jsem tedy spát ale Genya mě zkoušel furt nějak budit tak jsem zase otevřela oči a slyšela jsem jak někdo na mě mluví.
Sanemi: Ahoj.
Áďa: Dobrej.
Uzui: Dobrej.
Pak začali mluvit a já jsem opět začala ignorovat tu konverzaci a místo toho přemýšlela nad věcmi.
Sanemi: Adélou? Byla si včera venku když jsme všichni byly pryč?
Áďa: Ne.
Sanemi pak začal se zase bavit s Uzuiem o něčem že někdo udělal a z toho co jsem pochopila tak někdo obcházel všechny domy a odposlouchával.
Sanemi: Tak co? Byly to oni nebo ne?
Áďa: J-jo????
Uzui: Víš co bys mohla?
Áďa: Ne?
Uzui: Nějak si promluvit s ostatními aby furt nedělali tyhle věci protože jistli nepřestanou tak. Ty asi víš co se stane.
Áďa: Asi jo? No tak já s nimi zkusím si nějak promluvit.
------------------
Konec :D
ČTEŠ
RMT v Demon Slayer
Acción!PŘÍBĚH DOKONČEN¡ partička RMT šla zase do akce jménem že jdou meetnou Demon Slayer. Potkají je hodně nástarach a postupem času budou dostávat informace o tomhle světě. dál nevím co psát.
