RMT v Demon Slayer

31.

Měli jsme tedy trénink a když skončil tak jsem šla do vnitř Sanemiho domu pro deník že si tam zapíšu věci co se stali. Když jsem ten deník otevřela tak bylo všechno v pohodě ale na poslední stránce byl smajlík. Moc sem nad tím nepřemýšlela ale přišlo mi to divný protože jsem nic nepsala do toho deníku.

Po chvíli jsem na to přestala myslet a začla jsem psát co se tedy stalo poslední dny. Potom jsem ale u toho smajlíka viděla blbě vyditelný text: „Zahrajeme si hru hádej kdo jsem.”
Na tu stránku jsem pak koukala jak kdyby mi ulítly včely. Pak mě ale napadlo že to můžou být halucinace protože well jsme v jiným světě ale nevím proč by mi tam furt někdo maloval smajlíky.

Pak když jsem si ale prohlídla pořádně ty smajlíky tak mi to došlo ale pro jistotu jsem chvíli počkala jistli se ještě něco oběví na tom papíře a taky že jo. Byla tam zpráva: „Takže víš už kdo jsem?”
Takže moje teorie byla potvrzena. Byl to Dream. Nejspíš. Nevím. Stále ten někdo může akorát dobře lhát. Ale stejně.

Potom jsem vzala rychle papír a pero a sepsala jsem vzkaz pro Týnu kolem toho co se stalo protože jsme byly tak domluvený že když se něco stane tak si to řekneme přes vzkazy. Vzkaz zněl takto:
„Jo ahoj. Vím, že to je docela krátká doba od toho co jsme se všichni dohodli o tamté věci. Ale teď jsem šla něco sepsat do deníku a viděla jsem smajlíka a potom se tam objevil vzkaz a potom tam byl další. A ty vzkazy se týkaly kolem toho kdo je ta osoba která píše ty vzkazy a możná i ty papírky. Ovšem to asi ne protože má úplně jiný rukopis. Ale až nám skončí trest tak vám řeknu osobně kdo si myslim kdo to je. -Áďa”

Zavolala jsem Harua a dala mu vzkaz a řekla ať to předá Týně.

Potom jsem se koukla znovu do toho deníku a viděla další vzkaz.
„Proč si myslíš že jsem Dream? Možná jsem ale proč?”
Na chvíli se mi vypl mozek. Pak jsem si vzala pero a začla na ten papír psát.
„Přeci si nejsem 100% jistá kdo jsi ale už mě nech být. Nevím jak víš že si myslím že jsi Dream ale to je jedno.”
Chvíli jsem na ten papír zase nekoukala a pak tam byl zase vzkaz.
„Víš že je od tebe docela i vtipný že si myslíš když napíšeš ať přestanu že se to vážně stane?”
Potom jsem chtěla napsat poslední věc.
„Jsi Dream nebo ne?”
„Možná i jo :)”
Potom jsem to rychle zavřela a koukala jsem nějak takto:

(Credit pro Sad-ist)

???: Co je?

Rychle jsem se otočila a uviděla jsem Genyu.

Áďa: N-nic? Co by mělo být?

Když jsem si uvědomila že to byl fakt Genya a ne nějaký výplod z mé fantazie tak jsem koukala takto:

(Credit pro Sad-ist)

Genya: No tak ale co je?
Áďa: No říkám že nic.

Potom jsem se zase koukla na ten deník a viděla jsem tam další vzkaz.
„Kdo je ten kluk?”
V tu chvíli jsem se koukla všude okolo jistli tady někdo není. Takhle jsem se tvářila:

(Credit pro Sad-ist)

Genya tam stál a koukal co se děje viz.:

(Credit pro Sad-ist)

Genya: Tak co je?
Áďa: No nic.
Genya: No to ti tak budu věřit. By ses měla vidět jak se celou tu dobu tváříš.
Áďa: Fakt nic se neděje.
Genya: Proč Haru odletěl asi před 5 minutami od tuď k Týně?
Áďa: No...n-no. No prostě jsem jí chtěla poslat vzkaz.
Genya: A proč máš v ruce ten deník?
Áďa: Protože si do něj teď zapisuju věci.
Genya: Dej mi ho.
Áďa: Ne.

Genya mi vtrhnul ten deník z ruky a začal číst tu poslední stranu ale pak jsem mu ho vytrhla z ruky.

Genya: Ehm.....pojď sem?
Áďa: Proč?
Genya: Prostě pojď.

Šla jsem tedy k Genyovi a ten mě objal.
viz.:

(Bez toho breku a Credit pro Sad-ist)

Genya: Takže se něco děje?
Áďa: Jo.
Genya: A chceš mi to říct?
Áďa: Ne.
Genya: A nechceš mi říct proč aspoň proč se tohle děje jakože jenom náznak toho co se děje?
Áďa: Tak jo..
Genya: Ale až se sklidníš jo?
Áďa: Jo.

Někdo potom otevřel dveře a Genya toho dotyčného poslal do pryč.

Áďa: Kdo tam byl?
Genya: Nikdo.
Áďa: Byl to Hashira?
Genya: Jo.
Áďa: Jak se má-
Genya: Nenadhazuj jiná témata když vím že se něco děje.
Áďa: No dobře.
Genya: Nechceš to říct Sanemimu ten by mohl vědět-
Áďa: On o tomhle nic nebude vědět.
Genya: Proč by o tom nic něvěděl?
Áďa: To je jedno. Ale teď půjdu na chvíli-
Genya: Nikam nejdeš ještě si mi nic nenaznačila o čem by to mohlo být.
Áďa: No dobře prostě v tom deníku se objevují nějací smajlíci. A teď nashle.
Genya: A-ahoj.

Šla jsem se tedy pokusit usnout ale nešlo to jediný co jsem dělala bylo koukání do zdi nebo z okna. Potom jsem si vzpomněla na tu mojí teorii že tu jsou víc lidí a tak jsem o tom začala přemýšlet.

Áďa: Takže tu jsou 2 a víc lidí. Až nám skončí trest tak půjdu hledat další papírky nebo něco podobnýho.

——————————————————

Btw pro lidi které zajímají informace o kapitolách tak nějaké části vznikli kvůli jednomu chatu👀

Konec :D