!PŘÍBĚH DOKONČEN¡
partička RMT šla zase do akce jménem že jdou meetnou Demon Slayer. Potkají je hodně nástarach a postupem času budou dostávat informace o tomhle světě. dál nevím co psát.
Ádi POV: Byla jsem v Himejimovo domě a najednou jsem viděla někoho jak jde dovnitř. Zjistila jsem že to Sanemi.
Sanemi: Ahoj. Áďa: Ahoj.
U mě v hlavě mi probliknuli všechny věci týkající se RMT.
Áďa: Jistli umíš číst z očí tak se ti omlouvám. Sanemi: Co? Áďa: Nic. Sanemi:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Áďa: Není ti zima? Sanemi: Ne? Áďa: Aha dobře. Sanemi: Ale koukám že tobě je. Áďa: To je jedno. Sanemi: Tsk.
Šla jsem ven a tak se zjevila nějaká černá koule. Když jsem na ní šáhla tak jsem byla v nějaké černé místnosti najednou přiletěl nějaký motýl. Ten motýl byl modrý a svítil takže jsem něco aspoň viděla. Začala mi být opravdová zima a najednou začal padat sníh. Podívala jsem se co je kolem mě a viděla jsem obrázky přojíždět po sobě.
První tam bylo nějaké zahájení. Poznala jsem tam naší školu. Druhý obrázek tam byly všichni Lordi z RE: Village. Na třetím obrázku šla vidět nějaká osoba a jedna měla nějaký drápy podobné a druhá měla u sebe kladivo. Na čtvrtém bylo 5 osob se zamazaným obličejem a někam se přemysťovali. Najednou tam vyskočil obrázek s člověkem s opět rozmazaným obličejem a jeli do toho audio.
???: You died like 1 time and now you're just SOOOOOOO scared to die? Well I died like 100+ times and I'm not scared about death so? So...if you need a frickin sacrifise than do it yourself. Or you're just a cowards that are afraid of everything?
Najednou tam z toho rozmazanýho obličeje se glitchnul na můj a problikávalo to tam.
Sanemiho POV: Zase jsme byly v nějaké černé místnosti a zase jsme se dívali do toho obrazu. Viděli jsme Adélu. Moc jsme nikdo nechápali ty obrázky ale ten poslední když jsme na tom viděli Adélu tak nám to přišlo trochu zajímavější.
Ádi POV: Šla jsem dál, všimla jsem si že se mi najednou změnilo oblečení z uniformy do svetru a džíny. Všimla jsem si že ten motýl mi přiletěl na ruku. Byla mi furt zima a začla jsem trochu kašlat.
„Why would you make anyone go through this?"
Najednou se tohle ozvalo a následně jsem zase slyšelaa něco.
„Are you proud of yourself? Those traumatic experience you all went through are not the reason to hurt those innocent people, do you understand me? They don't deserve this so WHY do you keep doining THIS?"
„Innocent eyes but not so innocent mind or action. Maybe you're the only one with the problem."
„You knew what was goining on with that "game" you were playing yet the only one who was different in a lot of ways was you."
Už jsem ignorovala že mi je zima ale vzpomněla jsem si na to co se stalo než začali všechno tohle cestování mezi světy a kápla mi slza po tváři.
