RMT v Demon Slayer

58.

Když jsem byla tak v půlce toho lesa tak jsem otočila hlavu dozadu, Obanaie jsem neviděla ale viděla jsem skoro u mě Himejimu. Jelikož jsem neviděla kam běžím když jsem se dívala dozadu tak jsem narazila do stromu. Zavřela jsem oči a pak jsem už nevnímala.

Když jsem se vzbudila tak jsem měla svázaný ruce i nohy provazem.
Najednou jsem cítila menší bolest na hlavě. Když jsem otevřela oči tak jsem všechno viděla rozmazaně a trochu načervenale. Z toho co jsem viděla to byl asi Himejima, najednou jsem cítila jak mi někdo zavazuje obvaz.

Už se mi zosostřilo vidění a byl to Himejima kdo byl předemnou.

Himejima: Ty jsi už vzhůru?
Áďa: Hmmm.

Najednou mě přehodil přes rameno.
Podívala jsem se dozadu na ten uzel že bych mohla ho rozvázat ale pak se ozval Himejima.

Himejima: Ani to nezkoušej.

Celkem jsem celou cestu se dívala nějak takto:

Když jsme byly zase na základně tak jsem dostala vnitřně menší infarkt když jsem tam zase viděla všechny Hashiri.
V ten moment kdyby jsem mohla tak se vytratim ze světa ale to nedokážu takže jsem musela přežít tich asi 8 smrtelných pohledů. Co jsem si tak všimla tak tam nebyla Týna. JEŠTĚ LEPŠÍ.

Sanemi: Mezitím co jste byly pryč tak jsme se dohodli že budeš týden u-
Himejima: -U mě.
Áďa: Pro-
Obanai: Žádná diskuze o tom nebude takže pšt.

Himejima mě zase vzal a šel ke svému domu. Když jsme tam byly tak jsem byla zase celkem v klidu. Najednou jsem slyšela Himejimu se na něco ptáa.

Himejima: Mám otázku, když jste přišli tak jsi byla haha, hihi a byla pro všechnu srandu a teď když vidíš Hashiri pohromadě tak zdrhneš a máš akorát problémy. Co se děje?
Áďa: Já nevím.
Himejima: Dobře, takže nechodit nikam mimo dům. Jasný?
Áďa: Jasný.

Himejima mi pak řekl že na chvíli musí jít pryč a následně odešel. Najednou ke mně přišla kočka a začla mňoukat. Po chvíli jsem slyšela jak někdo přišel, když jsem nakoukla kdo to byl tak to byl Himejima.

Šla jsem do jiné místnosti a viděla jsem tam Báry kufřík. Nechtěla jsem do něj ale tady nic moc dělat nemůžu takže jsem do něj skočila jeronimo.

Když jsem byla ve vnitř tak tam nebyla Bára. Šla jsem se podívat jestli se něco nezměnilo. Všimla jsem si že u nějakého stromu tam bylo takové štíhlé stvoření, vypadalo to jako stonek a bylo jich tam asi 5. Vedle toho jsem našla poznámku od nejspíš Báry.

„Podívej koho jsem našla, našla jsem je na jednom stromě blízko základny. Tyhle stvoření se jmenují Bowtruckle a zjistila jsem že umí odemykat zámky."

Najednou jeden ten Bowtruckle mi vylezl na rameno. Z nějakýho důvodu jsem se rozhodla že mu budu říkat větvík.

Áďa: Tak se jdu asi učit kouzla no.😄

- po půl hodiny -

Naučila jsem se kouzlo jménem: „Wingardium Leviosa".
Bylo to kouzlo které umožnili pohybovat věcmi bez toho aby jste se jich dotkli.

Vzala jsem si Větvíka do ruky a on se na mě usmál. Najednou jsem slyšela jak někdo klepe a Větvík mi zase vylezl na rameno. Šla jsem otevřít zase ten kufřík a někdo mě vythánul nahoru za moje haori. Když jsem se podívala kdo to byl tak to byl Himejima.

Himejima: Pane Bože, já tě hledal tady všude-
Áďa: Pardón.
Himejima: Prosím ať se to neopakuje.
Áďa: Ehm...Můžete mě prosím pustit?
Himejima: Ano.

Himejima mě tedy pustil a viděla jsem že Větvík mi rychle zalezl do kapsy.
Himejima už odcházel a najednou mi spadl na hlavu nějaký jaký-si přívěšek. Byla na něm vločka, ze vnitř byl šedý. Najednou mi zmizel ten přívěšek z ruky a když jsem se podívala na Himejimu tak ho měl v ruce ale najednou se ten přívěšek vypařil.

Himejima: Kam se-
Áďa: Já ho nemám.
Himejima: Dobře..

Himejima odešel někam ven a já jsem chtěla jít zase do Báry zoo v kufříku ale najednou jsem se zjevila v nějakým světě a když jsem se podívala na sebe tak jsem byla o něco vyšší a byla jsem asi v těle nějaké ženy. Najednou na mě někdo začal mluvit.

Asi po deseti minutách jsem se dozvěděla že jsem Ei ale potom jsem byla zpátky v Himejimovo domě. Najednou mě někdo chytil za haori a když jsem se podívala kdo to je tak to byl Himejima.

Himejima: Kde. Jsi. Zase. Byla?
Áďa: J-já nevím.
Himejima: Nelži.
Áďa: Ale já ne-

Začala se mi točit hlava a Himejima mě raději pustil. Najednou jsem byla někde v černotě, viděla jsem tam Hashiri a RMT a měli jsme nějaký obří displej před sebou a tam jsem byla...s Lindou? Moc jsem to nepobrala ale pak jsem viděla ne-lidskou skupinku, byl tam nějaký klaun a na další jsem neviděla. Vypadalo to na to že před nimi zdrháme.

Všimla jsem si že mám na pásku ten přívěšek co jsem měla před tím s tou vločkou ale tentokrát nebyl šedý ale byl světle modrý. Najednou jsem se 'já' zastavila a najednou se mi zjevil meč v ruce. Potom jsem nějak zmrazila tu skupinku a zdrhali jsme do nějakè budovy.

Najednou jsem byla v lese. Ale v tom lese jsem už byla takže jsem věděla kudy jít.

???: Že by tu byl člověk?

Schovala jsem se, když jsem se podívala kdo to byl tak tam byl nějaký démon, měl stříbrné vlasy a byl takový celkově červeno-černě zbarvený.