RMT v Demon Slayer

9.

Posledních 15 minut jsme strávili tím že jsme si povídali a 5 minut před tréninkem jsme se rozešli by jsme tam všichni došli v klidu. Ovšem že jsme byly u Sanemiho takže my jsme jenom čekali než bude 2.

Áďa: Hele co jste si vůbec udělali se Sanemim že se podle toho co jsem viděla nemáte úplně v lásce?
Genya: Hele já se o tom nerad bavim takže na to ti neodpovim.
Áďa: Dobře. Promiň jistli jsem vyvolala nějaký špatný vzpomínky.
Genya: S tím si nelámej hlavuy, je to moje věc.
Áďa : No dobře.
Genya: Hele pojďme mluvit o něčem veselejším. Třeba.....co si měla za zážitky s tou tvojí partou?
Áďa: To nechceš vědět co děle🤣
Genya: Ale jo
Áďa: Dobře ale slib mi něco.
Genya no?
Áďa: Po tom co ti teď řeknu za 1. si nebudeš myslet že jsem idiot a za 2. nebudeš to nikde říkat.
Genya: Slibuju
Áďa: Okey. *vyprávim storku* A potom jedna co nám pomáhala sprintovala s hráběmi po schodech🤣🤣 a potom jsme tedy tu věc vylovyli 😂.
Genya: 😂

Sanemi v tu chvíli přišel. A začal se....smát? Wtf.

Sanemi: Tak co vy dva?
Áďa: Nic
Sanemi: Dobře. No nic začíná trénink. Ale na začátek máme všichni se zeptat  něco o svých žácích takže. Jak se jmenuješ? *Ukazál na mě*
Áďa: Vždyť jsem to před chvílí říkala.
Sanemi: Hele řekli jste mi na rás jména asi 5 dětí.
Áďa: Okey tak já jsem Adéla.
Sanemi: Okey. Dál, kolik ti je?
Genya: Hele proč se nezeptáš na věci u který by ses ptal nás obou dvou?!
Sanemi: Protože tohle jsou základní informace? A navíc já se tě neptám protože si můj bratr takže tyhle věci o tobě vim.
Genya: No dobře no
Áďa: 14.
Sanemi: Okey.

Sanemi se nás zeptal ještě na pár otázek a pak jsme trénovali. Po 4 hodinách jsme skončili a my jsme měli už po zbytek dne klid. Všichni jsme se sešli na jednom místěa zase jsme si povídali ale nějak po 9. hodině jsme začali slyšet a vidět jak všichni Hashiras jdou někam

Štofy: Jdeme tam?
Bára: Hele slyšel si Rengokua že to je soukromý a my by jsme se tyhle věci neměli odposlouchávat.
Štofy: No dobře no.
Áďa: Jak jste se vůbec dnes měli?
Týna: No v celku dobře akorát na tom tréninku jsem se úplně dom***la😂
Šárka: Taky dobrý ale celkem jsem čuměla když ten Muichiro mi řekl že mu je 14.
Štofy: Taky dobrý jen sem udělal to co Týna.
Bára: Taky dobrý, akorát ta moje hodina byla HODNĚ tichá😂.
Týna: a co vy dva vlastně👀
Áďa: Dobrý? I guess 👀 jo bylo to gut protože sem se nedom***la jak někdo z vás 😂

Bylo pomalu půl 11 a byly jsme stále venku. Haru přiletěl a přistál na větvi.

Haru: Ahoj
Áďa: Ahoj
Šárka: Se divím že ještě nespíš RŮŽENKO👀🤣
Áďa: Šikana toto ty vole👀

Slyšeli jsme potom smích který byl ne moc daleko od nás.

Štofy: Kdo to je?

Potom se někdo z tmy objevil s byl to Sanemi.

Sanemi: Hele vy dva nechcete jít spát? Zítra to nebude tak lehký jak dnes.

Áďa: (šeptem) On nás chce zabít ne?👀

Genya se tam začal smát.

Sanemi: Čemu se směješ? No to je jedno. No jděte zpátky.
Štofy: Proč?👀 Jde vidět že ještě unavení nejsou 👀

Sanemi hodil na Miloše death stare a potom se na otočil a začal mluvit.

Sanemi: Hele jděte do vniťř. Počítám do tří. 1............

Já s Genyou jsme tedy šli k Sanemimu jakoże jdeme.

Sanemi: Dobrý. Ať se to neopakuje nejsem váš rodič aby jsem vám říkal kdy máte jít spát.

Šli jsme tedy k Sanemimu (Nevim proč jsme byly tam prostě jsme tam byly protože nám nabídnul tam jednu noc přespat okey?👀)
Sanemi někam šel a my jsme hráli karty.

——————————————————

Takže chci jen upozornit na to že ne není to nějaký Adéla x Genya já jen prostě neumim psát dobře? (Jistli vám to do teď nic takovýho neříkalo tak v příští kapitole bude)

Konec kapitoly :D