RMT v Demon Slayer

37.

Ádi POV:
Ten někdo byl Gyoumei. Asi šel na meeting takže jsme to nějak neřešili.

Po chvílí se tam ale zjevila silueta a když se otočila tak jsme všichni poznali kdo to je. Dream. Ten ale problikl na moment a pak tam nebyl.

Po asi hodině jsme se všichni rozešli a když jsem šla do Sanemiho domu tak jsem si vzpomněla z nějakýho důvodu na Sanders sides. Když jsem byla už ve vnitř tak jsem si sedla a koukala do zdi a přemýšlela. Přesněji o Sanders sides nevím zrovna proč jsem přemýšlela o tomhle když jsem se o to přestala nějak zajímat už před rokem. Po chvíli mi začal někdo mávat rukou před obličejem.

Genya: Hej? Jsi tu?
Áďa: Co? Jo
Genya: Dobře.

Po týhle menší konverzaci šel Genya zase pryč. A já jsem zase přemýšlela o tom Sander sides v tu chvíli mě zajímalo kolik nebo jaký "emoce" jako lidi.

Jako docela mě i zajímá do teď jak Thomas přišel na ty Sanders sides to jako se vzbudíš a řekneš sk„ Dneska natočíme video o tom jak zperzonalizuju svý emoce a budou se tam hádat a podobně." nebo čo?👀

Zpátky do reality. Přiletěl Haru s tím že jdu s RMT na nějakou misi.

Bylo to jako u většiny misí, prostě jsme šli na místě kde měli být démoni, ty jsme pak zabili a vrátili se.

Potom jsem se vrátila ke svému hobby jménem prozkoumávání deníku.

Nic tam nebylo a ani se tam nezjevovali nějaké texty od neznámého. Nevěděla jsem co dělat a tak jsem začala out od nowhere si broukat. Pokud chcete vědět přesněji co to bylo za písničku tak to bylo "Labyrinth" pokud neznáte tak:

Najednou jsem někoho slyšela jak se na něco ptal.

???: Co si broukáš?
Áďa: Nic👀.
???: Jasný.

Když jsem se otočila aby jsem viděla kdo to je tak tam byl z neznámého důvodu Uzui.

Uzui: Potřebuju-
Áďa: Jistli potřebuješ někoho na to aby si na něj mohl dát makeup tak sis vybral špatnýho člověka.
Uzui: Aha, to jsem nemyslel. Myslel jsem to že někdo z hledá.
Áďa: A kdo je ten někdo?
Uzui: N̶ě̶j̶a̶k̶ý̶ ̶č̶l̶o̶v̶ě̶k̶ ̶c̶o̶ ̶m̶á̶ ̶b̶l̶o̶n̶d̶ ̶v̶l̶a̶s̶y̶ ̶a̶ ̶z̶e̶l̶e̶n̶ý̶ ̶o̶b̶l̶e̶č̶e̶n̶í̶ ̶n̶a̶ ̶s̶o̶b̶ě̶ Týna. Je u brány.
Áďa: Aha...dobře.

Šla jsem tedy za Týnou a nikdo tam nebyl. Počkala jsem tam chvílí a stále nikdo takže jsem zase odešla zpátky. Když jsem byla na odchodu tak jsem se ještě koukla jistli tam nikdo nebyl a najednou tam někdo byl ale neš moc vidět. Řekla jsem si že to je jen halucinace a šla jsem zpátky.

Když jsem se vrátila zpátky tak jsem viděla kapku krve ale ne normální červenou ale modrou. Řekla jsem si že to je zase někým výplod mé fantazie a ignorovala jsem to. Ovšem potom jsem našla nějakou vlnu a byla modrá. Z nějakého důvodu jsem se začala smát. Jelikož mě nikdo nenapadal v té chvíli kdo by to mohl být tak jsem si řekla ať to neřešim.
------------------

Trochu kratší kapitola a VÍM že to je docela málo na to že jsem nevydala kolik dnů žádnou kapitolu nevím 4 dny? Tak je toho málo ale well mám i jiný věci na práci.

Konec :D