54.

22 3 0
                                    

Báry POV:
Byla jsem v kufříku a spadla mi na hlavu nějaká křišťálová koule. Když jsem se do ní podívala tak jsem uviděla Adélu jak je OPĚT obklopená Hashirama.

Podívala jsem se do tý knihy/učebnice s kouzlami co tu zapomněla. Našla jsem kouzlo kde můžu portnout nějakou věc někam tak jsem zkusila províst to kouzlo a povedlo se mi to. Když jsem se podívala do tý koule tak tam šel vidět ten kufřík.

Ádi POV:
Najednou jsem měla zase katanu u krku.
Já jsem se ani nedívala kdo to byl jednoduše mi to bylo už jedno. Když jsem se podívala dozadu tak jsem viděla ten Báry magický kufřík.

Kopla jsem tu osobu co držela tu katanu nějak zacouval nebo nevím ale já jsem se omluvila a přitom zdrhala k tomu kufříku. Otevřela jsem ten kufřík a skočila do něj. Nebo jsem si tak myslela.

Áďa: JERONIMO-
???: Kam jdeš?

Potom se tam odehrálo menší divadlo.
Po asi půl dni mě už nechali jít. No to že to trvalo půl dne byla celkově i moje chyba.

Furt jsem přemýšlela nad věcmi ale nevšimla jsem si že jde někdo za mnou.
Někdo mi poklepal na rameno, lekla jsem se.

Genya: Klid, klid prosimtě to jsem jen já.
Áďa: Jo jen ty? Budeš se mě ptát na otázky a vykecáš to pak Hashirům-
Genya: Adélo, vážně?
Áďa: Hele já jdu takže ahoj.
Genya: Nikam nejdeš, nemáš katanu. Si nepamatuješ proč jsem přišel před tim? Protože si neměla katanu. Takže jdu s tebou.
Áďa: No dobře no.

Šla jsem trochu napřed a pak mě Genya dohnal a držel mě za ruku jak malý dítě.

Áďa: Můžeš mě pustit? Však vypadáme jak ve školce.
Genya: No klidně ale jistli zase zdrhneš a bude tam démon tak zachraňovat tě nebudu.
Áďa: Klidně.

To jsem si pak hodně rychle rozmyslela protože jsem pak něco slyšela a lekla se.

Genya: Co je?
Áďa: Ty jsi nic neslyšel?
Genya: Ne protože tu nic není. Asi máš slyšiny.
Áďa: Asi jo.
Genya: Stejně je už pozdě takže se jde domů.

Šli jsme do Sanemiho domu a nikdo tam nebyl kromě nás dvou. Já jsem udělala ještě pár věcí a pak jsem šla spát.

- Ve 2 ráno -

Milošovo POV:
Byl jsem blízko Sanemiho domu s Rengokuem a napadla mě jedna věc.

Miloš: Rengoku-san?
Rengoku: Ano?
Miloš: Mám nápad. Ale musíme být fakt rychlý.
Rengoku: No a copak to he?
Miloš: Máte linky nebo tak něco?
Rengoku: To bude mít spíš Tengen-san.
Miloš: Myslíš že bychom za nim mohli jít? Nebojte se nic nebudu vandalizovat.
Rengoku: No tak jistli to nebude škodit tak proč ne. A myslím si že Tengen-san bude vzhůru takže mohli by jsme za ním zajít.
Miloš: Skvěle!

Šli jsme tedy k Tengenovi.

Uzui: Dobrý večer, co by jste potřebovali?
Rengoku: Dobrý večer, mohli by jsme si půjčit linky na oči?
Uzui: Co jdete prosím vás s tím dělat?
Miloš: Ukážu vám to.😄

Tengen mi ty linky a šel jsem k Týně a namaloval jí těmi linkami angry oboči a na oči, oči.

Tengen: Já myslel že tohle už dávno nikdo nedělá...😁
Rengoku: Koho teď?👀
Miloš: No je jasný že Adéla bude jako poslední protože minule úplně nespala takže mi vzala tu linku, hodila jí po mně a ukázala prostředníček.😂
Rengoku: Aha...😃
Miloš: Napadá mě Šárka...JO JDE SE ZA ŠÁRKOU.😄

Šli jsme k Šárce tý jsem namaloval takový ten emoji očí (👀).
K Báře jsme šli tý jsem namaloval Harryho Pottera i když mi v tom bránil Tanjiro.

RMT v Demon SlayerKde žijí příběhy. Začni objevovat