RMT v Demon Slayer

57.

Ádi POV:
Najednou jsem byla v nějaký chatce a byla tam se mnou Týna. Ale nebyla to ta Týna která je s námi ale ta co byla v Until Dawn.

Najednou Týna vyletěla ven a začala tam něco mluvit.

Týna: Hele vy! Jo VY! JÁ SI CHCI JEN PROMLUVIT S NĚKÝM ALE VY MUSÍTE TADY NÁS ZKOUŠET STRAŠIT ALE VÍTE CO?! NÁM TO JE JEDNO!

Potom šla zpátky do chatky a opřela se o dveře a zase začala mluvit.

Týna: Bože, dej mi už pokoj.

Najednou z menšího okna v těch dveří byly střepy. Týna najednou zmizela a já jsem si vzala nějaký revolver co byla v tý chatce a běžela jsem hledat Týnu.

Když jsem byla na nějakým srázu tak jsem už viděla v menší dálce Týnu. Po chvíli jsem byla u ní ale vypadala bez vědomí. Dala jsem jí 'menší' facku a ona se probrala a najednou jsme viděli toho wendiga. Když jsem se rychle podívala kolem mě tak jsem zjistila že jsme u nějakýho vchodu do dolů.

Mířila jsem na ohnivý barely a pak střelila do nich, byl tam následně výbuch. Wendigo umřel a my jsme šli do tý velký chaty kde jsme byly předtím.

Najednou jsme se objevili zase v KnY svetě. Nebyla jsem na základně ale ve městě. Našla jsem nějaký lesklý kamínek na lavičce, vzala jsem si ho popřípadě že by se do budoucna hodil.

Prošla jsem kolem nějakého šperkařství a u toho stála policie s tím že někdo to tam vykradl. Viděla jsem tam takového ptakopaska a něco tam hledal. Vzpomněla jsem si na tu Báry knížku a tam bylo nějaký stvoření jménem Niffler, to stvoření lákaly lesklé věci jako třeba šperky, kovové mince a podobně.

Když jsem se na to stvoření tak koukala tak to mohl být ten Niffler. Vzala jsem ten lesklý kamínek co jsem předtím našla. Najednou se na mě ten Niffler otočil a šel za mno. Když u mě byl tak jsem ho chytila a zdrhla do nějaké prázdné uličky. Najednou jsem viděla přicházet nějakého člověka, schovala jsem se a počkala až odejde.

???: Byl jsem všude a toho kluka s těmi náušnicemi nikde není. Šéf bude určitě naštvanej.
????: Se vsaď.
?????: Vážně tady budete někoho pomlouvat jako malé děti?
???: Master-sama! Omlouváme se! Velice!
?????: S vámi si to vyřídím za moment.

Najednou byl u mě ten 'neznámý' a z toho se vyklubal Kibutsuji. Najednou jsem spadla někam a když jsem se podívala po okolí tak jsem byla v Báry kufříku.

Podívala jsem se blíž na toho Nifflera. Potom jsem šla k nějakýmu pelíšku nebo co to bylo a dala jsem ho tam. Najednou jsem slyšela za mnou nějaký hlas. Potom mi došlo kdo to byl.

Muzan: Si myslíš že mii uteče jen tak nějaký člověk?
Áďa: Jo?
Muzan: Ty si vážně myslíš že jsem tak blbý?
Áďa: Co je furt s těma otázkama?

Vzala jsem si rychle do ruky hůlku a namířila jsem jí na něj.

Muzan: Co chceš dělat s tím klackem?
Áďa: STUPIFY!

Najednou Muzan byl bězvědomí a já jsem se s nim portla do toho města kde jsem ho viděla před tím. Dala jsem ho na nějakou lavičku a pak jsem se portla na základnu.

Portla jsem se blízko Oyakata-samovo domu, schovala jsem se někam za roh. Schovala jsem tu hůlku a šla raději někam jinam ale pak mi někdo poklepal na rameno.

Rengoku: Sanemi myslím že jsem jí našel!😄

Rengoku mě pak vzal za ruku a přitáhnul k Hashirům. Všimla jsem si že tam byla celá RMT.

Kagaya: Dobré odpoledne.
Áďa: Dobré odpoledne.
Kagaya: Dozvěděl jsem se že dnes ráno se stala taková událost.
Himejima: Ano, ocitli jsme se v nějakém světě.
Obanai: Hádám že v tom máš prsty ty. *ukáže na Áďu*
Áďa: Já s tím nic nemám společnýho, přísahám.
Obanai: Vážně? Tak proč ty jako jediná si vypadala úplně v klidu zatímco všichni se tam báli?
Áďa: Protože si pamatuju co se tam děje? Já fakt nevím ale-
Obanai: Nebo můžeš-
Shinobu: Omlouvám se že přerušuji ale kolem tohoto témata jsem s Adélou.

Najednou se tam všichni začli dohadovat a mě přišel jako skvělý nápad zdrhnout. Zdrhla jsem někam do lesa a když jsem se podívala za sebe tak tam byly nějací 2 Hashirové podle odhadu to byl Obanai a Himejima.