!PŘÍBĚH DOKONČEN¡
partička RMT šla zase do akce jménem že jdou meetnou Demon Slayer. Potkají je hodně nástarach a postupem času budou dostávat informace o tomhle světě. dál nevím co psát.
Sanemi: Jak jako člověk? Áďa: Prostě člověk. Sanemi: Jsi si jistá že tohle celý neni třeba nějaký blood demon art? Áďa: Jo......ne👀 Sanemi: Tak to zkus neřešit. Áďa: Věř mi nebo ne ale tohle mě už napadlo.
Další dny se nic nedělo. Když jsme mohli jít ven tak jsem šla do lesa a tam jsem ovšem potkala démona. Akorát když jsem mu pak usekla hlavu tak něco řekl.
Démon: Ty nevíš jaký je to být monstrum kterýho se všichni bojí a je akorát terčem pro ostatní. Áďa: Možná i jo. Démon: C-co? T-ty? Však jsi ale s Demon Slayer corps- *zmizí* Áďa: Jo jsem ale to nic nemění na tom co se stalo.
Koukla jsem se na oblohu a viděla jsem tam havrana.
Áďa: No do p***le. HEJ! Poleť jsem!
Ten havran letěl ke mě a začal do mě klovat.
Áďa: Hej,hej promiň. Mám otázku. ???: Ano? Áďa: Ty pracuješ pro Oyakata-samu? ???: Ano. Áďa: A slyšel jsi co jsem teď řekla tomu démonovi? ???: Ano a řeknu to Oyakata-samovi. Áďa: Neřekneš. ???: A proč? Áďa: Protože..... ???: Nevíš? Áďa: Protože když už umřu tak to bude démon a ne Hashirové.
Havran odletěl a mě se do hlavy dostalo akorát miliardy scénářů co by se mohlo stát. Moje dobrodružství do hlubokých lesů pokračovala ale přišlo mi divný že žádný démon nikde.
Když se začalo stmívat tak jsem šla zpátky.
Sanemi: Pojď se mnou o nečem si promluvíme. Áďa: Dobře..
Šla jsem teda za Sanemim do jeho domu a potom začal mluvit.
Sanemi: Co si řekla že musíš zase k Oyakata-samovi? Áďa: Nic vážnýho. Sanemi: Asi je to vážný když tam musíš jít. Takže CO si řekla? Áďa: No možná jsem jen odpověděla na jednu věc co řekl démon. Sanemi: A CO řekl ten démon? Áďa: Že nevim jaký je to být monstrum kterýho se všichni bojej a být terčem pro všechny. Sanemi: Proč si na to vůbec něco řekla? Áďa: Nevim. Ale proč se to vůbec musí až tak moc řešit. Sanemi: Ty víš moc dobře proč. A teď už pojď. Áďa: A budou tam zase i ostatní? Sanemi: Tentokrát ne.
Šli jsme do Ubuyashikiho domu a už co jsme tam vešli tak se to tam začalo řešit.
Ubuyashiki: Dobrý den. Sanemi a Áďa: Dobrý den. Ubuyashiki: Máte vysvětlení proč jsi řekla to co si řekla? Sanemi: A-ano. *Koukne na mě* Áďa: A-ano. Myslela jsem to tak jakoby opačně že lidi se bojí démonů a démoni se bojí většiniu demon slayeri. Takhle jsem to myslela. Ubuyashiki: A co to bylo s tím monstrem? Áďa: No...ono to je trochu komplikovaný. Ubuyashiki: Souvisí to s tím co se tu řešilo minule? Áďa: A-ano. Ubuyashiki: Tak stejně to víme tak to řekni. Áďa: No někde jsme prostě byly a tam jsem schytala karmu. Vše. Ale neni v tom nikdo kromě mě. Ubuyashiki: Dobře.
Jedna věc mi přišla divná. Mluvili jsme o tématě ze kterýho mě můžou asi vyhodit nebo rovnou zabít kvůli podezření že jsem no....démon a on se celou dobu smál.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ubuyashiki: A co se ti stalo? Áďa: No...prostě rozpáraná jedna strana čelisti.
------------------- Omlouvám se že jsem dlouho nevydala kapotolu.
