!PŘÍBĚH DOKONČEN¡
partička RMT šla zase do akce jménem že jdou meetnou Demon Slayer. Potkají je hodně nástarach a postupem času budou dostávat informace o tomhle světě. dál nevím co psát.
Áďa: Ehm....nemůžu jít aspoň do toho butterfly mansionu? Sanemi: Myslíš si že tam večer někdo bude? Áďa: Počkej...kolik je? Sanemi: 4 hodiny. Áďa: Ráno? Sanemi: Jo. Áďa: AHA👀
V tu chvíli přišel Genya.
Genya: O čem se tu bavíte?👀 Sanemi: O tom kolik je. Genya: Aha. A hádám tady ta má zase trest👀. Áďa: Jak jinak že?👀😂 Genya: Se divim že se umíš smát i při tom co máš trest👀😂 Áďa: Tak promiň že se směju😂
Pak bylo ticho ale Sanemi začal něco říkat.
Sanemi: Protože ty a další lidi z tý vaší skupiny máte už dost u nás problémů tak budete opět muset jít mezi Hashiri. Áďa: Musíme tam vážně být? Sanemi: Jo. Áďa:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sanemi: Co koukáš jak kdyby ti ulítly včely? Se bojíš?😀 Áďa: Ne vůbec👀 Sanemi: Takže jo. A čeho? Áďa: Ničeho👀 Sanemi: Tak to jde vidět. Áďa: To vím taky👀 Sanemi: Tak čeho se bojíš? Áďa: Já NEVIM. Sanemi: Já jdu takže se s tim svěř Genyovi nebo někomu aby si měla pokoj. Protože nikdo nechce vidět asi jak se tam někdo třepe jak kdyby měl zimnici. Jasný? Áďa: Jasný.
Sanemi odešel.
Áďa: Ale však se ani netřesku nebo něco co by to dávalo na jevo🗿 Genya: No tak já nevím není to tim že před chvílí jste viděli ještě uppermoona? Áďa: Asi jo. A jak TY to víš👀 Genya: Tanjiro a Štofy mi něco říkali. Áďa: Aha. Genya: Ale ty nevypadáš úplně jako že se bojíš toho takže co? Áďa: Já nevim🗿 Genya: Hmmm👀 Áďa: Co je? Genya: Nic👀 Áďa: Dobře. Genya: Hele nejsi náhodou spíš naštvaná než jako že se bojíš protože to na tebe možná i víc sedí👀 Áďa: Říkám že nevim. Genya: Aha. Hele říkal Sanemi čas kdy je to vaše "setkání"? Áďa: Ne. Genya: Tak to máš blbí. Áďa: A říkal kde? Genya: Ne. Áďa: No tak já půjdu už asi teď obejít celý areál protože nevím čas ani kde to je. Genya: Dobře. Ahoj Áďa: Ahoj.
Odešla jsem z domu a začla jsem obcházet všechny domy. Po cestě jsem narazila na Týnu.
Áďa: Ahoj. Týna: Ahoj. Áďa: Hele nevíš kdy a kde je tamta věc s Hashiri? Týna: Ne ale teď to taky hledám. Áďa: Aha dobře. Hele myslíš že nám to naschvál neřekli? Týna: Hele nevim ale asi ne? Áďa (v hlavě): Co by kdyby neřekli čas ani lokaci aby věděli jistli se budeme všech ptát nebo jistli jsme samostatní a najdeme si to pos svých? Ale ten čas...není to jako něco ze hry kdy máš časový limit na udělání nějakýho úkolů? Asi jo. Takže teď musim proběhnout celý areál a najít Hashiri a kdyžtak i ostatní z RMT. HMMMM ZAJÍMAVÉ👀 Týna: Hej co je?👀 Áďa: Nic já jsem se jen trochu zapřemýšlela👀 Týna: O čem? Áďa: No tomhle všem co se teď děje👀 Týna: Dobře👀 Áďa: A já jdu takže zatim👋👀 Týna: Zatim 👋👀
Šla jsem tedy k bráně a od ní jsem proběhla butterfly mansion od toho jsem proběhla domy ostatních Hashirů a potom když jsem stále nikoho nenašla kromě lidí z RMT tak jsem běžela na místo kde byly Hashira meetingy. Překvapivě jsem viděla světlo co jsem u ostatních neviděla když jsem obcházela ty místa a tak jsem tam chvíli čekala jistli se tam někdo objeví z RMT a jo zjevil se Miloš.
Áďa: Čau👀 Štofy: Čau. Áďa: Hele máš taky pocit jako- Štofy: Jako kdyby nás teď někdo sledoval? JO.👀 Áďa: Takže nejsem jediná. Štofy: Ne nejsi. Áďa: Ale teď nevim máme jít tam a nebo máme počkat?👀 Štofy: Hele já čekám na ostatní. Áďa: Hele asi udělám to samý. Štofy: Ok.
Čekali jsme a postupně všichni přicházeli a ptali se na tu stejnou věc kolem toho sledování.
Štofy: Hele teď mi tak došlo. Jak všichni máme ten pocit že nás někdo sleduje, není to tím že tu prolítávají ty vrány/havrani? Týna: Hele asi i jo. ???: Nejsou to havrani👀 Bára: Kdo to byl?
Všichni jsme se otočili a neviděli jsme nikoho.
Áďa: Sázim se že to je nějaký Hashira protože oni jsou většinou rychlý jak Sonic. Šárka: Taky. ???: Koukám že jste aspoň trochu chytří.
Koukli jsme opět do zadu a nikdo tam nebyl.
Štofy: Nemyslím si ale tak dobře👀 Týna: Ten člověk zní jako Uzui-san. Bára: Pravda.
Slyšeli jsme jak je někdo za námi a tak jsme ho praštili a pak ho Miloš vzal za ruce.
Áďa: Hele mám otázku? Týna: No? Áďa: Proč jsme toho člověka praštili když víme že je to Hashira? Šárka: No tak asi jsme víme kde. ???: Tohle se vám povedlo ale nejste tak silní aby jste udrželi Hashiru.
Koukli jsme se na toho Hashiru a viděli jsme že je to Uzui.
My: Omlouváme se za to že jsme vás praštili👀 Uzui: Nevadí ale pro příště víc si něco promyslet než to začněte dělat. My: Dobře. Uzui: Dobře takže asi víte proč tu jste. Takže mě jenom následujte.
Následovali jsme Uzuie kde měli být asi i ostatní Hashiri. Když jsme byly na místě tak jsme si všichni uvědomili jak jsme v tomhle momentu v prdeli.
—————————————————— Vím že tahle kapitola nedává v nějakých věcech smysl ale je to vymyšlený příběh tak ¯\_(ツ)_/¯
A Když Je Tohle 28. Kapitola Tak Mám Dvě Věci Kterou By Jsem Chtěl Vzdělit Za 1. Tohle je můj nejdélší příběh který jsem kdy udělala na wattpadu a docela se ještě divím že my nedošli nápady. A do toho jsem ráda že tu zatím nebyl ještě žádný hate. A Za 2. • • • • • • • • • • • • • • • • • • • 28 STAB WOUNDS
