[Doma]
Jelikož mi bylo pořád blbě, dala sem si eště nějaký léky s šla si číst. Když už mi bylo o něco lépe, šla jsem do sprchy. Potom něco málo sníst, ale to se mi nepodařilo. Sotva tři sousta, a šlo to ze mě, ven. Bohužel jsem to nestihla na záchod, takže sem to musela ještě vitírat. Po víření, už jsem si jen lehla na gauč, a pustila si Netflix. Takhle jsem tam ležela, dokud se po místnosti nerozlehl, zvuk mého telefonu. Došla jsem si pro něj ke stolu a zvedla hovor.
(A:Alenka J: Jakub)
A: Ahoj
J: Čau, tak jak ti je?
A: Pěkně na hovon
Ke konci větě jsem se trochu zasmála
J: No já se ani nedivím, Dominik mi řekl co jsem včera všechno splácali
A: Uznávám že to nebylo úplně nejlepší
J: Víš co, já tě vizvednu, a pojedeme k nám?
A: Je to od tebe sice hezký, ale já bych radši byla doma
J: Ale teď bys neměla být sama, určitě si nic nejedla, takže musíš být slabá. A já nechci aby si tam sebou někde švihla
A: Neboj, budu v pořádku
Je hodnej, ale trochu moc starostlivej. Vždyť jen zvracím.
J: To už říkalo lidí, a teď jsou mrtví
A: No tak, přijeť
Už jsem řekla trochu podrážděně, bez rozmístění.
J:Tak, dobře za půl hodiny jsem tam.
Zněl poněkud zaskočeně, a já se mu nedivím. Taky sem byla když mi došlo co sem řekla. Ale teď už nemůžu vycouvat.
A: Ok, tak zatím
J: Zatím čau
Ukončil hovor. A já šla eště poklidit.
[Když dorazil Kuba]
Seděli jsme na gauči, Kuba už si prohlédl byt, a ubalit si brko. Takže jste asi pochopili, že už pár minut uběhlo. Jakub, mě přesvědčil, že by měla něco zkusit sníst. Já ho poslechla a začala jíst jogurt. Když jsem ho dojedla, vyhodila obal a okamžitě běžela na záchod. Kuba mi zase podržel vlasy, a potom sme síla zpět na gauč. Já už byla tak zoufalá, vyčerpá, s nešťastná, že sem se mu tam rozbrečela. On mě statečně utěšoval, a i přesto, že mu to moc nešlo, bylo to fajn. Pak mě začal přemlouvat, ať si zkusím dát brko s ním. Že by mi to mohlo pomoci. Já už byla tak zoufalá, že jsem mu na to kývla. On nám to ubalil, a já si párkrát potáhla, musím uznat že to neby vůbec zlí. Dokonce mě přestala bolet hlava, a cítila jsem se uvolněně, a celkově trošku líp. Další asi půl hodinu, mi něco vyprávěl, a mě se tak ulevilo že sem šla zkusit další jogurt. Začalo to stejně jako před tím, až na to, že i když byl kelímek v koši, já nebyla na záchodě. Ty vole, že by měl pravdu. Že by mi to fakt pomohlo?!! ,, Vidíš, já to říkal" výtězoslavně prohlásil Kuba když zapínal televizi. ,, No, asi jo" nadšené jsem řekla se objala ho. Takže jsme se koukali na televizi a já nějakým způsobem usnula. Sice netrvalo dlouho, a já se ze spánku probudila, ale neva. Hodiny ukazovaly pět hodin, a Kuba musel jet. Já po tom co odešel byla docela smutná. Protože sem nechtěla být sama, měla sem chuť si s někým povídat. Zkusila jsem napsat Nele, ale ta nemohla. Takže už zbil jen Domča. Moc se mi nechtělo mu psát, ale nebylo to tak zlí jako teď zůstat sama. On ale taky nemohl. Takže sem nakonec fakt byla sama. Aspoň jsem si objednala jídlo, a zapla si film.
[Večer]
Po večeři, sprše, a telefonátu s mamkou, jsem už ležela v posteli a četla si. To mě dost vtáhlo, a tam sem tím strávila tři hodiny. Potom sem ale už usnula.
Konec
Chyby
Slovo autora: Poslední dvě části, byly docela dost o zvracení. Tak snad se vám neudělalo špatně.
