Báječný?

314 15 1
                                    

První byl negativní, trošku se mi ulevilo. Druhý taky, třetí taky, a poslední dva taky. Ježíš, teď mi spadl kámen že srdce. Tak strašně se mi ulevilo. Tohle je tak zkurveně dobrej pocit. Testy jsem vyhodila, a šla si spokojeně lehnout na pohovku k televizi. Po chvíli si jdu pro další prášek, a potom opět na gauč. Je v pět, tudíž za hodinu příjde Domča, a já pořád nevím jestli mu mám říct o těch těhotenských testech. Jakože, byly negativní, ale třeba by se zlobil že jsem přemýšlela o těhotenství, a jemu to ani neřekla. Z toho přemýšlení se mi nějak zavřeli oči, a usnula jsem.
[Po probuzení]
Vzbudilo mě leknutí. Konkrétně kvůli snu, co se mi zdál. Zdálo se mi, že mám dítě, syna, a že ho srazilo auto. Hrůza. Ale když se nějak proberu, tak se podívám na hodiny, které ukazují víc jak půl sedmé. Domča už by měl být doma. Rozhlédnu se po místnosti, a zrovna přijde Dominik v ručníku, a s mokrýmy vlasy. "Kdopak se nám to vzbudil,, usmál se, když mě viděl. Já mu na to odpověděla zívnutím, a posunula se tak, aby si mohl sednout vedle mě na gauč. On tu udělal, a zklopil hlavu. Podle toho už jsem poznala že se něco děje. "Hele...,,začal a podíval se na mě. "Víš jak si zvracela?,, Ne nevím. Já jsem totiž úplně zapomněla, asi. " Jo,vím,,mám docela strach co se z toho vyklube. "Tak mě napadlo, jestli by to nemohlo být, no, víš, že by jsi mohla být těhotná. Ani jednou jsme si nedávali pozor, a tak jsem koupil nějaký test, že by jsi to mohla zkusit,, řekl opatrně. Tak tohle mě dostalo. Musela jsem se zasmát. Tak já mu to řeknu, ale jak ho znám tak štěně bude chtít abych zkusila i ten jeho. "Co je na tom směšný,, nechápal. "No, já jsem volala s mamkou, a říkala jí co mi je. A ona mi na to řekla že jsem těhotná. Tak jsem si šla koupit test, teda testy, protože jsem jich nakonec vzala šest.,, taky jsem se lehce zasmála. " A naštěstí ani jeden nebyl pozitivní, jestli se chceš podívat jsou v koši.,, dořekla jsem. "A nechceš zkusit i ten můj,, zavolal od koše. Jo, fakt se tam šel podívat. "Můžu,, zvedla jsem se, a šla si ho udělat. Byla jsem úplně v klidu. Tamty byli negativní, a mně je už docela dobře. Test jsem udělala, a počkala na záchodě na vísledek. Kurva. Projelo mi hlavou po pár minutách čekání na výsledek. Ona, se tam objevila druhá čárka. Tak tohle je v hajzlu. V hlavě mi projížděli takovéhle nadávky. Sesunula jsem se po zdi na zem, zklopila hlavu do dlaní, a propukla v pláč. Tohle je tak hluboko v prdeli, že to ani není možný. Dominik mě určitě opustí. A já dítě nechci! Ale taky nechci na potrat. Co když potom už nebudu moct mít děti v době kdy je chtít budu, to si to budu vyčítat. Nevím co mám dělat. Tohle se stát nemělo. Z myšlenek mě vytrhlo klepání na dveře. Ani jsem se nezvedla, a pouze rukou zatáhla za kliku, tak aby se dveře pootevřeli. Dominik vstoupil. Dřepl si vedle mě, a já mu se sklopenou hlavou podala test. Jeho reakci jsem neviděla. Poto jsem ucítila objetí. "To je v hajzlu,, zašeptala jsem. On se dotáhl a zvedl mi hlavu. "Vždyť to je báječný!,, usmíval se jako sluníčko. Báječný? On ti dítě chce? Že by aspoň jiskřička naděje? Já sice dítě nechci. Ale když mi Dominik bude oporou, tak to asi zvládnu. "Báječný?,, poptáhla jsem a utřela si slzu z tváře. "No jasně,, měl takovou radost. "Ty se mnou chceš mít rodinu?,, nejsem si úplně jistá jeho představami. "Jasně, možná to tak občas nevypadá, a uznávám že to ani neříkám. Ale miluju tě. Jsi jediná se kteří si dovedu představit budoucnost.,, tohle mě zahřálo u srdíčka. Ale co si budem, je divný tohle slyšet zrovna od Nika. Nemůžu se ani na hlázku, a tak ho jen obejmu. Dobře. Je rozhodnuto, budu mít miminko. A když teď vím, že se na Dominika můžu spolehnout, tak to vnímám úplně jinak. Dokonce se asi začínám těšit. Odtáhla jsem se z objetí, usmála se, utřela zbytek slz, a koukla se mu do očí. Domča mě chytl za ruce a položila si je na kolena. "My to zvládneme, ničeho se neboj. Postarám se o nás.,, upřímně mi koukal do očí. Cítila jsem jak mi po tváři stekla další slza. Ale teď díky tomu jak mě tyhle slova potěšila. Dominik se zvedl a díky tomu že naše ruce byly pořád spojeny, tak mi pomohl se taky zvednout.
Konec
Chyby
Slovo autora: Tentokrát trochu slaďárna.

Jako kolotoč ( Nik tendo)Kde žijí příběhy. Začni objevovat