Nedošlo mi to

340 9 0
                                    

[Ráno]
Probudila jsem se v šest, a už nemohla usnout. A jelikož jsem se chtěla zabavit, ale zároveň nevzbudit Dominika, tak jsem šla do obývacího pokoje. Potichu pustila televizi, a našla nějaký pořád. Celkem mě to bavilo, a i tak to moc neubíhalo. Už bylo osm, a já věděla že se co nevidět Domča vzbudí. Chtěla jsem mu udělat snídani, ale nechci aby se vzbudil dřív, než sám uzná za vhodné. Radši jí dělat nebudu. A třeba až se vzbudí, tak jí můžeme udělat společně. Když bylo slyšet že se vzbudil, tak mě to potěšilo, protože už nemusím být potichu. Musela jsem zasmát když mě začal zmateně hledat. Vtrhl do obýváku, a jen se zmateně zarazil. V tu chvíli jsem už chytla záchvat smíchu.
Jemu to teda tak vtipné nepřišlo. Sedl si vedle mě, na gauč. "Co tu děláš ty vole? Jsem se lekl kde jsi.,, řekl. " Probudila jsem se, a nemohla znovu usnout, a abych tě nevzbudila šla jsem sem.,, Řekla jsem s úsměvem, a obejmula ho. "Aha,, zasmál se a přerušil objetí. "Půjdu do sprchy,, začal se zvedat. "Dobře, tak já udělám něco k jídlu,, taky jsem se zvedla. "Ok,, a zmizel v koupelně. Já se rozhodla, že udělám palačinky. Doufám že má alespoň marmeládu, aby jsme je nakonec nejedli suché. Já se jí teda snažila najít, ale nepovedlo se mi to. Kdyžtak ho pošlu do obchodu. Zrovna jsem smažila jsem třetí palačinku, a přišel Dominik. Vzal si jednu z hotových palačinek z talíře, a ze zadu mě chytl za boky. "Máš aspoň marmeládu?,, svůj pohled jsem z pánve přemístila na něj." No, marmeládu ne, ale mám nutelu,, začal se hrabat v jednom z šuplíku u linky. Když jí našel, položil jí na stůl, a sám si k němu přisedl. Já dosmažila poslední palačinku, a i s talířem hotových palačinek, si sedla ke stolu. Dominik ještě přinesl talíře a nůž, a mohlo se jíst. Při jídle bylo spíše ticho, ale mně to nevadilo. Když jsme vše snědli, a poklidili, šla jsem se převléknout, abychom mohli někam vyrazit. Konkrétně do tetovacího salónu. Dominik si tam šel něco vytetovat, a já trochu přemýšlela, že bych mohla taky.
[V salónu]
Domča si lehl na lehátko, a nechal tatéra, dělat svou práci. Já čekala, a rozmýšlela, tohle tetování chci už dlouho, ale bojím se, a co když budu chtít být modelka, to už mě s tetováním na zádech nevezmou. Ale tak, jsou to jenom záda, to zakreju, a aspoň budu mít vzpomínku. Přišla řada na mě, lehla jsem si na stejné lehátko jako Domča, akorát na břicho. Když byl návrh nakreslen na mých zádech, začal tatér jezdit jehlou na obrysy obrázku. Bylo hotovo. Stálá jsem u zrcadla a pomalu otáčela hlavou, abych se podívala. " Mám tetování,, pískla jsem při pohledu do zrcadla. Dominik se zasmál a přistoupil ke mně, otočil si mě, aby lépe vyděl na tetování. "Vítej v klubu pokérovanejch ,, usmál se, a koukal se do zrcadla, na nové tetování, na svém břiše. Potom i přez mé protesty, zaplatil za nás doba, a jeli jsem zpět k němu domů.
[U Dominika]
Vzala jsem si věci, a jeli jsem zase pryč. Tentokrát na jídlo. Dominik vybral stejnou restaurace, ve které se stal ten incident s jeho bývalo. Nechápu proč to udělal, ale pěkně mě to štvalo. Nestačí že v každé restauraci se rozhlížím, jestli k nám náhodou někdo nejde, on to ještě podpoří tím, že mě vezme na místo, jde to všechno začalo. Naštvaně jsem mu jeho výběr restaurace zkritizovala. A on. On my na to řekla, jen ať se nebojím, že to bude v pohodě. Dál už jsem neprotestoval, a šla s ním dovnitř. Dál to už znáte, pořád to stejný, jako v každé restauraci. Ani při jídle se naštěstí, nic neodehrálo, takže to bylo v celku fajn. Po jídle, jsem jela domů, už jsem tam dlouho nebyla. A vlastně taky nebudu, protože potom jedu za klukama do studia, a opět spím u Dominika. Ale, aspoň pro čistý věci si tam chci zajít.
[Doma]
Věci jsem dala do pračky, rovnou si zabalila čistý, a taky jsme se chtěli umýt, ale nechci namáčet to tetování. Už teď to lehce pálí, a nepotřebuje to dráždit teplou vodou. Trošku jsem uklida, a pustila se do práce. Můj první oficiální den v práci. Ani mi to nedošlo. K tomu jsem si pustili hudbu, a kafe. Všechno tohle mi zabrala docela dost času, a neuvědomila jsem si, že mám je do toho studia. Takže mi volala Dominik. A protože mám vypnutý zvuk, tak jsem to neslyšela. Slyšela jsem až zvuk zvonku. A vůbec mi nešlo do hlavy, kdo to na mě zvoní. Teda dokud jsem neotevřete dveře, samozřejmě. Stál tam Dominik. "Sláva, už jsme měli strach,, objal mě. "Co se děje?,, pořád mi to nedocházelo. "Co se děje? Dávno máš být ve studiu, mobil nezvedáš, a ještě se takhle hloupé ptáš.,, byl trošku naštvanej. "Ježiš, a jo,, v tuhle chvíli mu to konečně došlo. Nevím proč mému mozku nedošlo, že mám být ve studiu, ale prostě to tak je, a i přez to, že mě to kurva štve, nedá se nic dělat. Domča si sedl na gauč, kde jsem předtím byla já, a vypadal jako kdyby chtěl začít s nějakým proslovem, nebo tak něco, ale neudělal to. Já šla za ním. " Promiň, já se zabrala do práce, vůbec mi to nedošlo,, přitiskla jsem se k němu. "No jo, ale už pojeď,, vstal z pohovky. A jelo se do studia.
Konec
Chyby

Jako kolotoč ( Nik tendo)Kde žijí příběhy. Začni objevovat